Dvě největší dilemata dnešních retailových investorů

Dnešní investor se na své cestě setkává s množstvím důležitých rozhodnutí. Začněme ale pěkně popořadě. Jaký je vlastně skutečný účel investování?

Stručně řečeno, jde o jednoduchý princip – odložení části současné spotřeby za účelem zhodnocení tohoto kapitálu a zajištění většího objemu kapitálu pro budoucí spotřebu.

Klíčovým předpokladem je, že investovaný kapitál dosáhne vyššího výnosu než peníze držené v hotovosti.

Odkud však tento výnos přichází? A jak jej získat bez zbytečně vysokého rizika? Jak se naučit ovládat své přirozené instinkty jako strach a chamtivost – a zůstat investováni dostatečně dlouho na to, abychom dosáhli očekávaného zisku?

Po desetiletí investoři důvěřovali burzovním makléřům a různým investičním poradcům. Od 90. let 20. století až do nedávné minulosti byly nejen v našem regionu preferovaným investičním nástrojem podílové fondy. Oba tyto přístupy však často nebyly příliš efektivní a zároveň se spoléhaly na aktivní řízení portfolia a snahu o časování trhů – což se v praxi mnohdy ukázalo jako neúčinné.

Už tehdy existovalo mnoho důkazů o tom, že akciové trhy jsou do značné míry efektivní – veškeré dostupné informace se téměř okamžitě promítají do jejich cen. A protože trhy jako celek odrážejí znalosti milionů investorů po celém světě, je pro jednotlivce mimořádně obtížné získat oproti ostatním dlouhodobou výhodu.

Výzkumy zároveň potvrdily úzkou vazbu mezi rizikem a výnosem. Čím vyšší je kontrolovatelné a měřitelné riziko investice, tím vyšší by měla být z dlouhodobého hlediska i potenciální odměna za jeho podstoupení. Na tomto principu je postaven také koncept tzv. rizikové prémie – dodatečného výnosu, který můžeme očekávat ve srovnání s „bezrizikovými“ investicemi, jako jsou například státní pokladniční poukázky.

S rostoucím důrazem na řízení rizika se do popředí dostalo také téma diverzifikace. Protože je prakticky nemožné předpovědět, která třída aktiv bude v krátkém horizontu nejvýkonnější, měli by investoři ideálně rozložit své pozice mezi různé třídy aktiv a regiony. Tímto způsobem mohou snížit riziko a stabilizovat své dlouhodobé výnosy.

Rozmach nízkonákladových pasivních investičních nástrojů navíc ukázal, jak významnou roli hrají poplatky. Mnohé studie potvrdily, že právě výše poplatků patří mezi nejspolehlivější ukazatele budoucích výnosů – čím jsou nižší, tím lepších výsledků investor zpravidla dosahuje.