Proč si investoři myslí, že jsou chytřejší než trh

Existují relevantní důvody, proč držet jednotlivé akcie namísto indexu celého akciového trhu? Zastánci pasivního investování, kam řadím i sebe, v tom mají jasno – nemá velký smysl snažit se porazit krupiéry z Wall Street, zejména pokud se investování nevěnujeme jako profesionálové několik hodin denně. Statistiky hovoří jasně: asi 8 z 10 aktivních správců na globálním akciovém trhu v dlouhodobém horizontu nepřekoná svůj benchmark. A i těch pár, kterým se to podaří, často nedokáže tento čistý nadvýnos doručit kvůli vyšším manažerským a transakčním poplatkům. Na konci dne jsou na tom tedy většinou stejně jako pasivní investoři.

To mě přivedlo k zamyšlení: Jaké jsou nejčastější nesprávné důvody, proč se od čistě indexového přístupu odkloníme k jednotlivým akciovým titulům?

Níže jsem sepsal hlavní tři, se kterými se setkávám nejčastěji.

Nesprávný důvod č. 1: Dlouhodobě dokážu vytvářet nadvýnos

Celkový výnos aktivních investorů bude vždy jen průměrem výnosu samotného trhu. Protože pasivní investoři pouze kopírují trh. A to, co zbývá – tedy část patřící aktivním investorům – doplňuje celkový obraz.

Pokud někdo akcii „převažuje“ (overweights – nakoupí jí více), jiný ji automaticky „podvažuje“ (koupí jí méně). Na trhu tedy není žádný dodatečný výnos – aktivní investoři obchodují jen mezi sebou.

A i když se některým, navzdory všem překážkám, podaří trh překonat, nemusí to být výsledkem nadprůměrných schopností. Existují totiž tři základní cesty, jak dosáhnout lepšího výnosu než trh, bez nutnosti vytvoření skutečné alfy:

🎲 Štěstí

• Představme si sto opic, které házejí šipky na terč s názvy firem. V průměru budou jejich výnosy odpovídat výnosu trhu. Přibližně polovina z nich trh překoná, druhá polovina zaostane. Až pomocí detailnější analýzy portfolia můžeme zjistit, zda někdo opravdu ví, co dělá, nebo měl jen štěstí.

📈 Sektorová předpojatost

• Mnozí investoři trh překonávají jednoduše díky tomu, že se zaměří jen na jeden konkrétní sektor, kterému se v určitém období výjimečně daří. Například každý, kdo byl v posledních letech výrazně zainvestován do technologických akcií, dosáhl lepších výsledků než širší trh. Ale co když tech sektor překonal širší trh o 9 % a investor, který se na něj soustředil, dosáhl výnosu vyššího jen o 8 %? Můžeme ho i tak nazvat skvělým „stock pickerem“? Určitě ne. V tomto případě by stačilo nakoupit technologický index a dopadli bychom ještě o něco lépe. Podobný princip platí i při jiných sektorech – při preferování hodnotových, růstových, malých či středních firem.

⚡Beta bias

• Z dlouhodobého hlediska se dá trh překonat ještě jednou fintou – pomocí páky (leverage). A to buď přímo (například s využitím futures), nebo nepřímo – nákupem většího počtu „high-beta“ akcií, které mají vyšší volatilitu. Pokud má například někdo portfolio s betou 1,4 (tedy o 40 % vyšší riziko než trh), avšak dosáhne výnosu nižšího než 1,4 násobek trhu, o šikovnosti manažera nemůže být řeč – byť na první pohled trh překonal. Nadvýkon díky vyšší betě není žádná alfa. Když tedy někdo tvrdí, že dlouhodobě poráží trh, dá se to jednoduše zkontrolovat. Stačí na to použít standardní faktorový model. Ten nám pomůže zjistit, zda nadvýnos opravdu vznikl šikovným investováním, nebo ne. A pokud tam přece jen nějaká skutečná alfa existuje, můžeme rovnou posoudit, zda jde o náhodu, nebo něco, na co se dá i systematicky spolehnout.

Nesprávný důvod č. 2: Warren Buffett to dokázal, dokážu to taky!

Legendární Berkshire Hathaway má za sebou skutečně působivé období, během kterého překonávala trh. Proč se tedy nepokusit její úspěšný příběh zopakovat i z Prahy, Brna nebo Bratislavy? Nuže, jak už dříve ukázal známý výzkum, značná část nadprůměrné výkonnosti Berkshire Hathaway je způsobena zejména pákovým efektem, díky jejímu přístupu k levnému zadlužení prostřednictvím její pozice v pojišťovnictví. Právě tato pozice společnosti umožnila získat větší expozici na trhu oproti většině ostatních tradičních investorů.

Ve zkratce – z každých 10 procentních bodů nadvýnosu oproti trhu bylo jen 3,6 % způsobeno Buffettovou alfou.

Pro nás běžné investory to znamená, že bez výhody v podobě vlastnictví pojišťovny, která Buffettovi umožnila využívat nadstandardní páku, bychom se pravděpodobně nedokázali ani jen přiblížit tomu, čeho dosáhl on. A to ani v případě, že bychom si nastudovali stejné množství informací, měli totožné analýzy a drželi ty samé akcie (což je mimochodem také nemožné, protože některé z nich ani nebyly veřejně obchodovány na burze). Nejjednodušší způsob, jak napodobit Buffettovu strategii, tedy zůstává koupě akcií jeho společnosti do vlastního portfolia.

Nesprávný důvod č. 3: Budu investovat jen do titulů, které znám

Mnozí investují pouze do firem, které dobře znají. Možná proto, že v daném odvětví pracují. Já sám, jako finančník, bych ale nikdy neinvestoval jen do finančních společností, ignorujíc všechny ostatní sektory.

Jiní zase upřednostňují nakoupit si akcie firem, jejichž produkty či služby sami využívají jako spotřebitelé. Tím si však opět vytvářejí výrazně nevyvážené portfolio – soustředěné jen na několik odvětví jako IT či maloobchod, přičemž přehlížejí další důležité sektory. Takové portfolio sice může krátkodobě překonávat tržní index, zřejmě se tak ale děje jen za cenu vyššího rizika na jednotku výnosu.

Je pasivní investování narůstající bublinou?

Když se podívám na seznam společností v indexu S&P 500, desítky z nich vůbec neznám. A to mluvíme o těch největších firmách ve Spojených státech. Pokud bychom se podívali na středně velké nebo malé společnosti, znal bych jich ještě méně. A právě to považuji za skvělé – vlastnit podíl na celém trhu včetně kvalitních firem, o kterých bych jinak ani netušil. Tomu říkám skutečná diverzifikace.