Jednoduše, levně, chytře. Proto investoři milují indexy

Osobně jsem – stejně jako například legendární Warren Buffett – velkým zastáncem nízkonákladového indexového investování. Pro většinu běžných investorů je to bez diskuse stále nejefektivnější nástroj pro dlouhodobé budování majetku.

Důvod je jednoduchý – většina aktivních strategií nedokáže v delším časovém horizontu překonat jednoduchý indexový benchmark. Porozumět přesněji tomu, proč indexy fungují tak dobře a proč se doporučují jako základní stavební kámen akciového portfolia, je klíčové. Níže najdete čtyři hlavní důvody, proč indexování funguje a proč jde o rozumnou strategii při alokaci aktiv.

Většina aktivních správců prodává naději na vyšší výnosy výměnou za vysoké poplatky

Wall Street dokonale ovládá umění prodávat iluzi vyšších výnosů oproti trhu. Paradoxně většina investorů ve skutečnosti nepotřebuje překonat trh. Kolik z nich si při tvorbě investičního plánu dává jako cíl „porazit trh“?

Nejčastějším dlouhodobým cílem investorů zůstává překonání inflace nebo dosažení přiměřeného výnosu na jednotku rizika – aby tím získali dostatek prostředků v čase, kdy je budou potřebovat, ať už půjde o rentu, vzdělání pro své potomky nebo finanční nezávislost.

Ano, překonat trh je příjemné, ale ne vždy nezbytné. Přesto aktivní správci prodávají naději výměnou za vysoké poplatky, ačkoli sami vědí, že v devíti z deseti případů svůj slib nedokážou splnit. Indexování funguje, protože se vyhýbá honbě za nejvyšším možným výnosem a spokojí se s výnosem trhu – který je pro většinu investorů více než dostačující.

Honba za nadvýnosem vytváří konflikt zájmů

Protože většina aktivních správců nedokáže dodat nadvýnos díky svým znalostem, pokoušejí se trh překonat podstupováním vyššího rizika. Během býčích trhů takoví správci často působí jako géniové, kteří si své poplatky zaslouží, i když ve skutečnosti pouze vystavili aktiva klientů vyššímu riziku. Vzniká tak konflikt zájmů mezi investorem a správcem. Správce v takovém případě dává přednost své vlastní kariéře (potřeba dodat slíbený nadvýnos) před rizikem potenciálně vyšší ztráty kapitálu investorů. Indexování tento konflikt zájmů eliminuje.

Výběr jednotlivých akcií je těžký, protože většina z nich končí ve ztrátě

Studie společnosti Longboard Asset Management ukázala, že jen něco málo přes 20 % akcií bylo odpovědných za veškeré zisky akciového trhu v letech 1983–2020. Je zarážející, kolik společností selhává, aniž bychom si to uvědomovali. 

Mezi lety 1980 a 2023 bylo z indexu S&P 500 vyřazeno 344 společností. Pro investory, kteří si vybírají jednotlivé akcie, je to obrovská výzva – musí se vyhnout ztrátovým titulům a zároveň správně identifikovat a alokovat kapitál do těch zbývajících 20 %, které dnes tvoří celkový tržní výnos.

Indexové fondy tento problém řeší automaticky. Ztrátové akcie z indexu postupně vypadávají, zatímco ziskové v něm zůstávají a dále rostou. Investor tak využívá jednoduchou, systematickou a nízkonákladovou metodu k „odfiltrování“ nevýkonných akcií bez nutnosti složitých analýz.

Indexování je jednoduché

Dobré investování je podobné zdravému životnímu stylu. Teorie je v obou případech jednoduchá, ale praxe bývá mnohem náročnější. Všichni víme, jak zůstat zdraví – kombinace správné stravy a pohybu. Nic víc. Podobně jednoduchý recept platí i pro investování – diverzifikovat a neplatit příliš vysoké poplatky a daně.

Zde však teorie končí a nastupuje reálný svět. V běžném životě jsme totiž neustále vystaveni vlastním emocím, náladám, pokušením, reklamám a exkluzivním nabídkám, které nás svádějí z cesty – ať už jde o dietu nebo investiční portfolio.

Což takhle dát si Japonsko?

Mezi ty nejlepší strategie přitom málokdy patří ty nejmodernější a nejtrendovější. Naopak – nejlepší bývají často ty, kterých se dokážeme dlouhodobě držet.

A samotné indexování je dostatečně jednoduché na to, aby si člověk vybudoval disciplínu a držel se plánu. Přičemž stejně jako u zdraví, i u investování rozhoduje o úspěchu právě disciplína. Samozřejmě, nejjednodušší řešení nemusí být vždy to nejlepší, ale právě jednoduchost nám pomáhá vytrvat.

V čistě technickém smyslu jsme všichni „aktivní“ investoři, protože se mírně odchylujeme od jediného „tržního portfolia“, kterým je souhrn všech globálních akcií a dluhopisů. Existují však chytré způsoby, jak být aktivní – například prostřednictvím nízkonákladového indexového investování, a méně chytré způsoby – skrze aktivní správu a trading.

Dejme si pozor, abychom se chamtivě nehnali za vyššími výnosy. S velkou pravděpodobností nás to totiž zavede úplně opačným směrem – k vyšším poplatkům, vyšším daním a celkově horší výkonnosti.