Proč některé firmy pálí miliardy na zpětný odkup akcií a jiné tím ničí hodnotu

Na trhu existují firmy, které za své (či půjčené) peníze nakoupí část svých akcií z trhu a následně je zruší nebo drží jako vlastní akcie. Na první pohled jde o jednoduchou matematiku: méně akcií v oběhu znamená, že na každou zbývající akcii připadá větší část firmy. Jenže tady začíná investiční háček. Když firma koupí vlastní akcie levně, může tím vytvořit hodnotu pro zbývající akcionáře. Když je koupí draze, může naopak peníze akcionářů promarnit. A pokud navíc kvůli odkupu zanedbá investice, výzkum nebo finanční rezervu, může být účet za špatné rozhodnutí mnohem vyšší než samotná cena akcií.

Nvidia ukázala, jak obrovský tento nástroj může být

Nejčerstvější příklad přišel na konci září. Nvidia 28. září oznámila rozšíření programu zpětného odkupu vlastních akcií o částku odpovídající přibližně 3,27 bilionu Kč. Celková zbývající část programu tím vzrostla zhruba na 5,12 bilionu Kč. Nvidia plánuje program využívat do fiskálního roku 2028. Nejde přitom o to, že by firma právě v den oznámení poslala 3,27 bilionu Kč na burzu. Jde o povolení, které jí dává možnost akcie v budoucnu nakupovat. To je důležitý rozdíl, protože titulky o „odkupu za biliony“ mohou působit, jako by peníze už byly utraceny.

Nvidia už ovšem vlastní akcie skutečně nakupuje. Ve druhém čtvrtletí svého fiskálního roku 2027 odkoupila 94,4 milionu akcií za přibližně 429 miliard Kč a v první polovině roku za ně utratila přibližně 867 miliard Kč. Průměrná cena ve druhém čtvrtletí odpovídala zhruba 4 412 Kč za jednu akcii.

Na Nvidii je zajímavé především to, proč si může tak velký odkup vůbec dovolit. Firma zároveň masivně investuje do růstu kolem umělé inteligence a ve stejném dokumentu uvádí, že její finanční rozhodování musí zohledňovat provozní potřeby a další investiční příležitosti. V prvním pololetí fiskálního roku 2027 přesto dokázala vytvořit dost hotovosti na téměř 867 miliard Kč odkupů. To je podstatně důležitější než samotná velikost programu: firma by měla nejprve prokázat, že po financování svého podnikání skutečně disponuje přebytečnou hotovostí.

Odkup ale sám o sobě žádnou hodnotu nevytváří

Tady se investoři často nechají zmást. Pokud má firma například 100 akcií a vydělá 1 000 Kč, připadá na jednu akcii zisk 10 Kč. Když za stejných okolností odkoupí deset akcií, zůstane v oběhu 90 akcií. Zisk na jednu akcii matematicky vzroste na 11,11 Kč. Firma však kvůli tomu nezačala vydělávat více peněz. Pouze rozdělila stejný hospodářský výsledek mezi menší počet akcií.

A na tento problém dlouhodobě upozorňuje analýza společnosti McKinsey. Vyšší zisk na akcii může vzniknout čistě tím, že firma sníží počet akcií. To samo o sobě neznamená vyšší produktivitu, větší tržby, lepší výrobky ani vyšší budoucí peněžní toky. McKinsey proto upozorňuje, že investoři by měli rozlišovat mezi růstem zisku na akcii způsobeným skutečným zlepšením podnikání a růstem způsobeným pouze menším počtem akcií.

Ještě důležitější je otázka, za jakou cenu firma vlastní akcie nakupuje. Pokud je akcie podle realistického odhadu hodnoty firmy výrazně podhodnocená, společnost může udělat něco podobného, jako když investor nakoupí kvalitní podnik levně. Zbývající akcionáři totiž po odkupu vlastní větší podíl na budoucích ziscích za relativně nízkou cenu. Pokud je ale akcie naopak předražená, firma používá peníze všech akcionářů k nákupu aktiva, jehož hodnota je nižší než cena, kterou za něj zaplatila.

To je také důvod, proč je mnohem zajímavější sledovat cenu odkupu než samotnou částku odkupu. Firma může utratit 500 miliard Kč a udělat skvělé rozhodnutí. Jiná firma může utratit stejných 500 miliard Kč a udělat velmi špatné rozhodnutí. Samotné číslo proto investorovi téměř nic neříká.

Berkshire Hathaway ukazuje opačný extrém

Jedním z nejzajímavějších příkladů je Berkshire Hathaway. Její přístup ke zpětným odkupům je dlouhodobě založený na jednoduchém principu: společnost má vlastní akcie nakupovat pouze tehdy, pokud je považuje za levnější, než je její skutečná hodnota. V roce 2025 přitom Berkshire nekoupila zpět ani jednu vlastní akcii. Firma měla na konci roku mimořádně silnou likvidní pozici, ale přesto se rozhodla peníze za vlastní akcie neutratit.

To je na první pohled překvapivé. Pokud zpětné odkupy automaticky vytvářejí hodnotu, proč by Berkshire jednoduše nevzala část obrovské hotovostní rezervy a nekoupila své akcie? Odpověď je právě v ceně. Odkup má smysl pouze tehdy, pokud je cena dostatečně nízká vzhledem k hodnotě firmy. Berkshire zároveň nechce utratit peníze jen proto, aby podpořila kurz. Ve své zprávě výslovně uvádí, že program umožňuje nákup pouze za cenu pod konzervativně stanovenou vnitřní hodnotou a že firma nechce používat odkupy ke snaze zastavit pokles ceny akcie.

A tento přístup může být pro drobného investora velmi užitečný. Když vedení společnosti oznámí nový program odkupu, není potřeba automaticky jásat. Mnohem zajímavější otázka zní: „Kdy bude firma nakupovat?“ Pokud má vedení volnost nakupovat i tehdy, když je akcie extrémně drahá, je program méně přesvědčivý. Pokud firma naopak prokazatelně čeká na situace, kdy je její vlastní akcie levná, může jít o podstatně rozumnější využití kapitálu.