Past neutrální úrokové sazby: Co když centrální banky snižují sazby, ale peníze zůstávají drahé?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Jak vysoko musí sazby zůstat, aby skutečně brzdily inflaci? Odpověď se skrývá v takzvané neutrální úrokové sazbě – veličině, kterou nikdo nedokáže přímo pozorovat. A pokud se její úroveň změnila, mohou se mýlit nejen centrální bankéři, ale také investoři, kteří spoléhají na návrat levných peněz.

Představte si, že centrální banka sníží úrokové sazby. Akcie by měly dostat impuls k růstu: financování je levnější, firmy mohou více investovat a budoucí zisky mají při přepočtu na dnešní hodnotu vyšší cenu. Jenže tento závěr platí pouze za určitých podmínek. Rozhodující totiž není samotná výše sazeb, ale také to, jak se liší od úrovně, která ekonomiku ani nepodporuje, ani neutlumuje. Právě té ekonomové říkají neutrální úroková sazba, označovaná jako r*.

Pro investora je důležité rozlišovat dvě věci. Neutrální sazba není sazba, kterou centrální banka vyhlásí. Je to odhad reálného úroku, při němž ekonomika dlouhodobě funguje poblíž svého udržitelného výkonu a inflace se drží na cílové úrovni. Reálný úrok zjednodušeně znamená úrok očištěný o inflaci. Pokud se neutrální sazba zvýší, stejná oficiální sazba může ekonomiku brzdit méně než dříve. 

Past č. 1: Centrální banky počítají s minulostí, která už nemusí platit

Největší problém neutrální sazby spočívá v tom, že ji nelze přímo změřit. Ekonomové ji odvozují z hospodářského růstu, inflace, úspor, investic a dalších údajů. Jenže různé výpočetní postupy mohou dojít k odlišným výsledkům. Studie Federální rezervní banky v Clevelandu z roku 2025 například odhadla americkou neutrální reálnou sazbu na 1,5 %, přičemž pravděpodobné rozpětí podle použitého modelu sahalo od 0,8 do 2,2 %. To není drobná odchylka: pro posouzení, zda centrální banka ekonomiku dostatečně brzdí, může znamenat zásadní rozdíl.

Co je ještě záludnější, odhady se mohou měnit i zpětně, když ekonomové získají nové údaje. Centrální banka tak při rozhodování nezná přesnou neutrální sazbu, ale pouze její odhad zatížený nejistotou. V květnu 2026 na tento problém upozornila také Federální rezervní banka v St. Louis: různé modely poskytovaly rozdílné výsledky a odhad samotného amerického měnového výboru se od alternativních výpočtů výrazně lišil.

Investiční důsledek: Kdo automaticky očekává, že se úrokové sazby vrátí na úrovně běžné před pandemií, může stavět strategii na chybném předpokladu. Pokud bude neutrální sazba dlouhodobě vyšší, než trh očekává, centrální banky mohou skončit se snižováním sazeb dříve, než investoři počítají. To by mohlo vyvolat přecenění akcií, dluhopisů i nemovitostních společností. Nejde o jistou předpověď, ale o riziko, které se vyplatí sledovat. 


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 72 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte: 

  • Jak mohou výdaje na obranu, umělou inteligenci a energetickou bezpečnost zvýšit neutrální úrokovou sazbu. 
  • Proč mohou technologické akcie, dlouhodobé dluhopisy a zadlužené firmy ztrácet hodnotu při vyšších sazbách. 
  • Kdy může rostoucí inflace oslabit účinek snižování sazeb a změnit investiční výhled.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

ROIC: Ukazatel, který odhalí, zda firma skutečně vytváří hodnotu

3 minuty

Investorům často stačí jediná dobrá zpráva: firma zvýšila tržby, získala nové zákazníky nebo otevřela další trh. Jenže právě v takových chvílích se vyplatí položit si ještě jednu otázku: kolik peněz musela společnost investovat, aby růstu dosáhla? Odpověď může nabídnout ukazatel ROIC, který pomáhá odhalit, zda podnik dokáže z vloženého kapitálu vytvářet dostatečný zisk.