Porostou ceny nemovitostí do nebes, nebo nás čeká vystřízlivění

Foto: Shutterstock.com

Nemovitosti jsou částí investorů vnímány jako až zázračné investice. Věčný růst bez výkyvů. Jenže v praxi je to daleko složitější. Co tedy čekat od nemovitostí u nás?

Za posledních 15 let se perspektivy investic do nemovitostí v České republice výrazně nezměnily. V roce 2009 zaznělo, že investice do nemovitostí v Praze s hrubou rentabilitou pronájmu pouhých 2,5 % ročně nedává smysl, pokud nejsou doprovázeny spekulací na růst cen nemovitostí nebo nájemného. I přes obdobné komentáře investice do nemovitostí zůstávají populární, jakkoli ve většině krajských měst převládají nízké výnosy z pronájmu.

Investice do nemovitostí jsou citlivé na makroekonomické podmínky, zejména na úrokové sazby a inflaci. Historické zkušenosti říkají, že měnová expanze vedla k růstu cen nemovitostí, ale také k inflaci. Podobné situace se objevují i dnes, kdy centrální banky, jako Česká národní banka (ČNB), hrají klíčovou roli v regulaci úvěrů a ovlivňování cen aktiv.

Před 15 lety publikoval finanční poradce Jan Traxler na serveru Hypoindex.cz článek s názvem "Rentabilita pronájmu: Prodejte byt, nevyplatí se!". V něm upozorňoval na to, že vlastnictví nemovitosti k pronájmu nemusí být tak výhodné, jak se může na první pohled zdát. Nešlo přitom o daňová nebo politická rizika: Traxler argumentoval, že investoři by měli brát v úvahu tržní hodnotu nemovitosti a porovnávat výnos z nájmu s kapitálem, který je v této investici vázán.

Hrubá rentabilita nájmu pražského bytu tehdy nabízela 2,5% roční výnos, což nebyla v porovnání s jinými investicemi žádná sláva. Autor ve svých úvahách a doporučeních pracoval se scénářem poklesu cen pražských nemovitostí:

Je-li rentabilita pronájmu nízká, pak držení nemovitosti je pouze spekulací na růst ceny nemovitosti nebo růst nájemného.“ (Traxler, 2009).

Autor komentáře svým klientům doporučoval prodej investičních nemovitostí kvůli nízké výnosnosti nájmu. I po 15 letech pořízení investičního bytu nedává pohledem této perspektivy smysl. Akademik Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR loni v rozhovoru pro SZ Byznys v tomto směru argumentoval takto:

"Po zvýšení úrokových sazeb jsou dnes výnosy z rizikového pronájmu ve většině krajských měst nižší než výnosy z koupě z bezrizikových státních obligací. V roce 2008 to platilo pouze pro Prahu, ale dnes to až na dvě výjimky – Karlovy Vary a Ústí nad Labem – platí pro všechna krajská města.

Právě Luxův tým se v Sociologickém ústavu Akademie věnuje Postojům k bydlení. Češi považují za ideál bydlení ve vlastním (viz graf 1), což vlastně předurčuje i poptávku po rezidenčních nemovitostech a ve výsledku i ceny.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 88 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Nemovitostní fondy pro drobné investory vyzrají s velkou nadějí na českou inflaci

5 minut

Retailové nemovitostní fondy vydělaly v posledních letech podstatně více než spořicí produkty dostupné v koruně, aniž by během pohnutého vývoje na finančních trzích utrpěly hlubší poklesy. Zaujmou proto investiční konzervativce, kteří nyní nelibě nesou snižování úrokových sazeb na spořicích účtech se sklouznutím jejich čisté výnosnosti pod inflaci. Většina nemovitostních fondů pro drobné investory má totiž slušnou šanci českou inflaci překonat.

Splátky porostou o tisíce. Umíte se připravit na refixaci?

8 minut

Hypotéky, které jsme si před pár lety sjednávali s úrokem kolem dvou procent, dnes čeká tvrdé procitnutí. Refixace a refinancování budou pro mnohé domácnosti znamenat skokový nárůst měsíčních splátek – často i o tisíce korun. Co za tím stojí, proč lidé volí kratší fixace a jaké jsou možné scénáře vývoje? A především: jak se na tuto novou realitu připravit?

Proč se bydlení mění v bitevní pole?

8 minut

Investiční byty se staly symbolem rozporu mezi výnosem a veřejným zájmem. Zatímco pro některé jsou pojistkou proti inflaci a cestou k finanční nezávislosti, jiní v nich vidí důvod rostoucích cen a nedostupnosti bydlení. Prázdné nemovitosti, mikrobyty i daňové návrhy na regulaci rozpoutávají debatu, v níž se stále častěji mluví o zásahu státu. Mění se bydlení z práva v luxus?

Fixovat, nebo „plavat“? Hypotéka jako sázka na budoucnost úrokových sazeb

11 minut

Když si berete hypotéku, jednou z nejdůležitějších otázek je, jestli zvolit fixní, nebo plovoucí úrokovou sazbu. V nejistém světě inflace, geopolitických výkyvů a měnových šoků jde o volbu, která může výrazně ovlivnit rodinný rozpočet. Zatímco fixace nabízí klid a předvídatelnost, plovoucí sazba láká na nižší počáteční náklady – ale i riziko, že se rozpočet domácnosti utopí v rostoucích splátkách. Jak to celé funguje – a proč na tom záleží víc, než si myslíte?

Kam utéct ze spořáků či termíňáků, když přestanou stíhat inflaci?

6 minut

ČNB asi zatím neskončila se snižováním úrokových sazeb. Případné další uvolnění měnové politiky tak ještě více oslabí výnosnost korunových spořicích účtů a s odstupem i termínovaných vkladů. Hrozí přitom, že „spořáky“ a „termíňáky“ zaostanou za českou inflací, která se letos očekává mezi 2 % a 3 %. Do jakých jiných korunových produktů může konzervativní střadatel zabrousit, pokud si chce udržet naději na zachování kupní síly svých peněz, aniž by riskoval prudké kolísání akciových, komoditních nebo i dluhopisových trhů? A na která úskalí musí dávat pozor?

Růst cen nemovitostí v ČR: Kde je hranice mezi stabilitou a rizikem?

11 minut

V posledních dekádách jsme byli svědky řady realitních horeček po celém světě, které mnohdy skončily krizemi a dlouhodobými ekonomickými problémy. Český trh s nemovitostmi, který se za poslední čtvrtstoletí dostal do spirály rostoucích cen, nyní čelí otázkám o své udržitelnosti. Vysoké ceny, podpořené historickými přesvědčeními o nezastavitelném růstu, rostoucí poptávkou a příznivými podmínkami pro hypotéky, způsobily, že ceny nemovitostí dosáhly rekordních výšin. Jak ale ukazuje historie, bez pevného ekonomického základu může růst cen přinést nejen korekce, ale i hlubší problémy. Může se i český trh dostat do podobné situace jako v jiných zemích, kde po realitních bublinách následovaly krize a stagnace? Jaká je pravděpodobnost, že nás čeká obdobný vývoj?