Investiční byty pod palbou: Regulace, prázdné byty a realita českého bydlení

Po emotivní debatě o roli investičních bytů v předchozím článku se podívejme na tvrdá data a širší souvislosti: Co ukazují statistiky ČNB, jak se proměňuje hypoteční trh a kde jsou skutečné překážky dostupného bydlení?

Čas od času zaznívají slova o tom, že investiční poptávka, a tedy nákup bytů za účelem investic, zvyšuje ceny a omezuje dostupnost bydlení. Může to třeba i vyznívat, že kdyby se byty bývaly nekupovaly tolik jako investice, více by jich zbylo pro vlastnické bydlení. Už tolik se nepřipomíná, že ceny je nutné očišťovat o inflaci. Rozlišování nominálních a reálných veličin se držela podzimní Zpráva o finanční stabilitě z dílny ČNB – samotná inflace je jedním z důvodů, proč jsou ceny vyšší.

Ve zprávě mimo jiné zaznívá, že hypotéky si dnes v Česku mohou dovolit hlavně lidé s nejvyššími příjmy: „V současnosti jsou hypoteční úvěry poskytovány převážně domácnostem spadajícím do nejvyšších příjmových decilů.“. Zpráva rovněž informovala o podílu převodů bytů a rodinných domů financovaných hypotečním úvěrem, viz Graf 1.

Zatímco do příchodu pandemie a v době uvolněné monetární politiky a finanční represe se do roku 2021 byty z více než poloviny nakupovaly na dluh a s financováním hypotečním úvěrem, v době inflační vlny nastoupil razantní pokles. Podíl počtu nových hypotečních úvěrů přijatých za účelem pořízení nemovitosti k počtu transakcí evidovaných u katastrálního úřadu klesl pod třetinu.