Východoindická investiční bublina
Všemožné investiční bubliny se na finančních trzích objevují poměrně často. Někdy si jsou podobné, jindy se velmi liší. Není tak na škodu podívat se do historie.
Doc. Ing. Radovan Novotný, Ph.D. je akademickým pracovníkem FEKT VUT v Brně a působí také jako konzultant. Na poli své publikační činnosti v oblasti ekonomie a financí se vyznačuje svou nezávislostí, jakkoli na finančních trzích vystupuje jako aktivní i pasivní investor a někdy i jako spekulant
Všemožné investiční bubliny se na finančních trzích objevují poměrně často. Někdy si jsou podobné, jindy se velmi liší. Není tak na škodu podívat se do historie.
Ať už se nám to líbí nebo ne, geopolitika hraje v naších životech značnou roli. Ač tedy není téma geopolitiky asi na první pohled přímo finančním či investičním tématem, vyplatí se mu věnovat pozornost.
Vybrat ten správný fond pro investici není snadné. Existuje celá řada parametrů, které bychom měli sledovat. Jedním z nich je i benchmark.
V letech nízkých úrokových sazeb a dostupných hypoték se nemovitosti staly investičním hitem. Finanční represe a držení úrokových sazeb pod úrovní inflace k investiční mánii vybízely. Poptávku po nemovitostech v roce 2020 podpořilo i zrušení daně z nabytí nemovitostí. V listopadu 2021 začala trh ochlazovat makroobezřetnostní regulace.
Investoři si v posledních letech zvykli, že sledovat volatilitu nemá moc cenu, byla velmi nízká. Část z nich si navíc opět začal hrát „s ohněm“ v rámci různých sázek na její další pokles. Jenže volatilita je daleko komplexnější ukazatel, než se může na první pohled zdát.
Počátky či předchůdci současných akciových společností spadají již do 14. století. Ač se to nemusí na první pohled zdát, vznik akciových společností znamenal průlom v oblasti financování.
Dluhopisy a dluhopisové fondy se po několika letech v ústraní opět vracejí do středu zájmů investorů. Na co je tedy dobré si dát pozor?
Míra inflace od svého vrcholu klesá, nejen v Česku. Ekonomický žargon pro to nabízí dva podobné termíny – „dezinflace“ a „deflace“. Když dochází k dezinflaci, ceny rostou, ale pomalejším tempem. V ekonomice, která prochází dezinflací, cenová hladina stále roste. Ceny však v průměru rostou pomaleji než dříve. Míra inflace je stále kladná, ale na nižší úrovni. Paradigma cílování inflace říká, že žádoucí je mírný asi dvouprocentní růst CPI inflace.
Ekonomická transformace 90. let se s námi „táhne“ dodnes. Pro řadu lidí je od té doby slovo „fond“ spojené s tunelem a politici se dodnes dohadují, kdo za co mohl, či co bylo uděláno dobře.
Fondy rizikového kapitálu jsou čím dál populárnější a média plní informace o tom či onom úspěšném start-upu. Jenže vše není ani zdaleka tak jednoduché.