Úspory ve službách státu

Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Spořicí státní dluhopisy měly být výhodnou a bezpečnou možností, jak si občané zhodnotí úspory a zároveň pomohou státu financovat jeho výdaje. Zvlášť ty protiinflační lákaly na ochranu před zdražováním. Jenže s nástupem skutečné inflace se karta obrátila – dluhopisy začaly být pro stát drahé a jejich emise skončila. Co všechno nám příběh těchto dluhopisů říká o důvěře, riziku a roli státu ve světě investic?

Český stát už dvakrát vydával spořicí státní dluhopisy pro občany, vznikla snaha diverzifikovat financování vládního dluhu. Mělo to být bezpečné zhodnocení úspor, forma vázání úspor obyvatelstva, pro stát jedna ze stálých složek financování vládního dluhu. Dva ministři financí tak mají svůj pomníček – označení „Kalouskovy dluhopisy“ se vcelku ujalo, dluhopisy ministryně Schillerové našly označení jako „Alenčiny“.

Kalouskovy spořicí státní dluhopisy vznikly jako reakce vlády na evropskou dluhovou krizi. Vydávaly se v letech 2011–2014. Tehdejší vláda chtěla snížit závislost na zahraničních a jiných dluhopisových investorech a nabídnout občanům atraktivní možnost spoření a investování. Zároveň šlo o způsob, jak diverzifikovat financování státního dluhu a posílit jeho stabilitu. Po roce 2014 stát spořicí dluhopisy přestal emitovat, tržní podmínky financování vládního dluhu se změnily a další emise dluhopisů pro občany přestaly být politickou prioritou. Česká republika se tehdy financovala výhodně přímo na trhu – výnosy státních dluhopisů klesaly a zájem investorů byl dostatečný.

K obnovení emisí dluhopisů pro občany došlo až v roce 2019. Pro občany byly tyto dluhopisy atraktivní, zejména ty protiinflační. Druhá vlna emisí spořicích dluhopisů pro občany po roce 2019 probíhala v prostředí velmi nízkých úrokových sazeb.

Politická reprezentace převlékla spořicí státní dluhopisy do hávu Dluhopisů Republiky – v politickém marketingu zřejmě neměly být spojovány s exministrem Kalouskem. Alenčiny dluhopisy v protiinflační variantě pak spatřily světlo světa v prostředí víry a přesvědčení o nástupu deflačního scénáře vývoje. Vrcholilo to vcelku nedávno, psal se rok 2021.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 87 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

9 minut

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Kam utéct ze spořáků či termíňáků, když přestanou stíhat inflaci?

6 minut

ČNB asi zatím neskončila se snižováním úrokových sazeb. Případné další uvolnění měnové politiky tak ještě více oslabí výnosnost korunových spořicích účtů a s odstupem i termínovaných vkladů. Hrozí přitom, že „spořáky“ a „termíňáky“ zaostanou za českou inflací, která se letos očekává mezi 2 % a 3 %. Do jakých jiných korunových produktů může konzervativní střadatel zabrousit, pokud si chce udržet naději na zachování kupní síly svých peněz, aniž by riskoval prudké kolísání akciových, komoditních nebo i dluhopisových trhů? A na která úskalí musí dávat pozor?

Hypotéky a inflace: Jak se proměnily podmínky pro koupi bytu?

9 minut

Za posledních 25 let prošel český realitní trh dramatickými změnami. Ceny nemovitostí rostly výrazně rychleji než mzdy a vlastní bydlení se tak stalo méně dostupným než kdy dříve. Zatímco v roce 2000 se dal pražský byt pořídit za 2 miliony korun, dnes stejná nemovitost stojí i pětinásobek. K tomu se přidávají vysoké úrokové sazby a nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. Jak se změnily ceny bytů, mzdy a hypotéky za poslední čtvrtstoletí? A co to znamená pro ty, kteří si chtějí pořídit vlastní domov?

Spořicí účty na ústupu: jak efektivně chránit své peníze před klesajícími úroky?

11 minut

V prostředí klesajících úrokových sazeb a nejisté inflace se tradiční spořicí účty a termínované vklady stávají stále méně efektivními nástroji pro zajištění hodnoty úspor. Banky se často snaží přitáhnout klienty lákavými úrokovými sazbami, které však mohou být zavádějící díky složitým podmínkám a skrytým poplatkům. Pro ty, kteří hledají dlouhodobý růst kapitálu a ochranu proti inflaci, se otevírá cesta k diverzifikovaným investicím, jako jsou akcie, nemovitosti nebo podílové fondy. Při správné volbě může být rozumná investice klíčem k ochraně úspor před znehodnocením.

Letní prognóza ČNB: vyšší růst i inflace

4 minuty

Česká národní banka na svém srpnovém zasedání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 % (diskontní sazba pak 2,50 % a lombardní sazba 4,50 %). Pro ponechání sazeb hlasovali všichni členové bankovní rady. Než samotné měnově-politické rozhodnutí, na kterém předem panoval prakticky jistý konsensus, bylo však zasedání důležité zejména z pohledu rétoriky a aktualizované makroekonomické prognózy.