Úspory ve službách státu

Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Spořicí státní dluhopisy měly být výhodnou a bezpečnou možností, jak si občané zhodnotí úspory a zároveň pomohou státu financovat jeho výdaje. Zvlášť ty protiinflační lákaly na ochranu před zdražováním. Jenže s nástupem skutečné inflace se karta obrátila – dluhopisy začaly být pro stát drahé a jejich emise skončila. Co všechno nám příběh těchto dluhopisů říká o důvěře, riziku a roli státu ve světě investic?

Český stát už dvakrát vydával spořicí státní dluhopisy pro občany, vznikla snaha diverzifikovat financování vládního dluhu. Mělo to být bezpečné zhodnocení úspor, forma vázání úspor obyvatelstva, pro stát jedna ze stálých složek financování vládního dluhu. Dva ministři financí tak mají svůj pomníček – označení „Kalouskovy dluhopisy“ se vcelku ujalo, dluhopisy ministryně Schillerové našly označení jako „Alenčiny“.

Kalouskovy spořicí státní dluhopisy vznikly jako reakce vlády na evropskou dluhovou krizi. Vydávaly se v letech 2011–2014. Tehdejší vláda chtěla snížit závislost na zahraničních a jiných dluhopisových investorech a nabídnout občanům atraktivní možnost spoření a investování. Zároveň šlo o způsob, jak diverzifikovat financování státního dluhu a posílit jeho stabilitu. Po roce 2014 stát spořicí dluhopisy přestal emitovat, tržní podmínky financování vládního dluhu se změnily a další emise dluhopisů pro občany přestaly být politickou prioritou. Česká republika se tehdy financovala výhodně přímo na trhu – výnosy státních dluhopisů klesaly a zájem investorů byl dostatečný.

K obnovení emisí dluhopisů pro občany došlo až v roce 2019. Pro občany byly tyto dluhopisy atraktivní, zejména ty protiinflační. Druhá vlna emisí spořicích dluhopisů pro občany po roce 2019 probíhala v prostředí velmi nízkých úrokových sazeb.

Politická reprezentace převlékla spořicí státní dluhopisy do hávu Dluhopisů Republiky – v politickém marketingu zřejmě neměly být spojovány s exministrem Kalouskem. Alenčiny dluhopisy v protiinflační variantě pak spatřily světlo světa v prostředí víry a přesvědčení o nástupu deflačního scénáře vývoje. Vrcholilo to vcelku nedávno, psal se rok 2021.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 87 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Německý motor znovu naskakuje, české firmy ale nemají vyhráno. Kde číhají největší rizika?

7 minut

Česká ekonomika má jednoho mimořádně důležitého obchodního partnera. Německo je pro tuzemské podniky odbytištěm, zdrojem zakázek i místem, odkud přichází významná část investic. Tato provázanost přináší českým firmám přístup k velkému trhu, zároveň však vytváří riziko: když německé automobilky, strojírenské podniky nebo výrobci omezují výrobu, problémy se rychle přenášejí také do Česka.

Špinavé peníze, hackerské útoky a miliardové škody: Kdo zaplatí za bezpečnější finance?

4 minuty

Finanční kriminalita v Česku prochází zásadní proměnou. Zatímco během pandemie řešily úřady podvodné prodeje ochranných pomůcek nebo zneužívání státní podpory, dnes patří mezi významné problémy daňové delikty, internetové podvody a následné praní peněz. Nároky na jejich odhalování přitom nedopadají pouze na vyšetřovatele, ale také na banky a další finanční instituce. Pro ty představují významné provozní i regulatorní riziko.

Svoboda podnikat: Z českých garáží vyrostly světové firmy. Které z nich se staly investičními příběhy?

11 minut

Pád komunismu v roce 1989 otevřel české ekonomice dveře k soukromému podnikání, zahraničním trhům a novým obchodním příležitostem. Zatímco některé podniky zanikly v konkurenci zahraničních značek, jiné dokázaly využít nově vznikající trh a během několika desetiletí vybudovaly firmy s mezinárodním dosahem.

ČNB znovu šlápla na brzdu: Sazby rostou, ekonomika zpomaluje a inflace hrozí návratem

3 minuty

Bankovní rada ČNB na zasedání 5. listopadu zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Zpřísněním měnové politiky chce bankovní rada omezit riziko přetrvávajících inflačních tlaků a omezit tak přenos nákladového šoku do inflace. Dále k rozhodnutí přispěla aktualizovaná prognóza, ve které centrální banka uvádí obavy ze zrychlené inflace a slabšího růstu ekonomiky v příštím roce, než banka dosud očekávala.

Proč hypotéky stále zdražují, i když ČNB sazby nezvedá?

3 minuty

Česká národní banka drží od června základní sazbu na 3,75 procenta, průměrná sazba hypoték přesto roste již šestý měsíc v řadě – v září vystoupala na 5,51 procenta. Cenu fixované hypotéky totiž neurčuje ani tak repo sazba, jako trh úrokových swapů. Co ho táhne a co to znamená pro ty, kdo budou v příštích měsících hypotéku sjednávat či refixovat?