Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

Foto: Shutterstock.com

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Co se týká tuzemských protiinflačních dluhopisů, zazněla nejedna úvaha a komentář, zda a nakolik má smysl spořicí státní dluhopisy v protiinflační variantě v portfoliu nadále držet. Pro někoho prostě někdy může být rozumné je prodat a přesunout kapitál do jiných investic a instrumentů. Když třeba pětiletý termínovaný vklad nabízel i 6% hrubý roční výnos, pak při výhledu na pokles inflace mohlo mít smysl o zařazení takového instrumentu do portfolia uvažovat.

Pokud dnes ale takový termínovaný vklad znamená vzdání se likvidity za pouhé 3 % hrubého ročního úroku, je na místě otázka, zda má čistý výnos vůbec šanci porazit inflaci. To výnos z poslední emise státních spořicích dluhopisů odpovídá meziroční inflaci z podstaty. Je čistý, protože je osvobozen od daně.

Stranou úvah nestojí likvidita – spořicí státní dluhopisy lze jednou ročně k výročí prodat, zatímco termínovaný vklad je uzamčen na dobu určitou. A pokud dnes dříve oblíbené stavební spoření váže úložky na šest let, jím nabízený 2% úrokový výnos bude po očištění o inflaci záporný a stěží přitažlivý, protiinflační dluhopisy ho porazí.

Spořicí státní dluhopisy

Spořicí státní dluhopisy emitované ve dvou vlnách (viz graf 1) nabízejí flexibilitu a likviditu díky možnosti předčasného splacení, které lze využít jednou ročně. Při včasné žádosti do 500 000 Kč nominální hodnoty není výplata limitována. I u státních spořicích dluhopisů v protiinflační variantě je možnost předčasného splacení omezena na konkrétní termíny a nutnost o něj s předstihem zažádat. Státní spořicí dluhopisy ale nejsou v Česku obchodovatelné na regulovaném trhu, takže jejich hodnota není okamžitě zjistitelná anebo ovlivněna vývojem úrokových sazeb.

Tak jako tak státní spořicí dluhopisy v protiinflační variantě své vlastníky v posledních letech nejen chránily před inflací, ale vzhledem k možnosti je k výročí bez nákladů a sankcí prodat za pevnou cenu nabízely i flexibilitu. Otázka, zda prodat nebo držet, se objevuje opakovaně, zejména když právě inflace klesá a třeba když spořicí účty anebo jiné alternativy zrovna nabízejí relativně vyšší nominální úrokové sazby.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 83 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Které banky mají dnes nejvýnosnější termíňáky?

5 minut

Nejatraktivnější korunové termínované vklady na českém trhu odměňují klienty hrubou úrokovou sazbou 3 % až 4 % ročně. I po 15% zdanění úroků mají šanci udržet krok s domácí inflací, navzdory očekávanému zrychlení růstu cen vlivem ropného šoku. Hledání maximálního výnosu ze sjednaného termíňáku však často vyžaduje přistoupit na delší splatnost, vysokou úložku nebo vést u stejné banky rovněž běžný účet. Porovnejme nejvýhodnější řešení.

ČNB přitvrzuje. Dopady podle finančních poradců pocítí hlavně klienti

5 minut

56 stížností za rok. Přesně tolik jich centrální banka v minulém roce obdržela na finanční poradce, kteří stovkám tisíc českých domácností pomáhají nejen s bydlením či zajištěním důstojného stáří v důchodu. I přes zanedbatelné množství problémů se ČNB na poradce rozhodla tvrdě udeřit. Miliardové ztráty na neregulovaných dluhopisech však přehlíží.

Evropské centrální banky v režimu vyčkávání: geopolitika zvyšuje inflační rizika a dopady na trhy i portfolia

4 minuty

Rozhodnutí Evropské centrální banky i České národní banky ponechat úrokové sazby beze změny na svých březnových zasedáních bylo plně v souladu s očekáváním finančních trhů. Obě instituce se však nacházejí v prostředí výrazně zvýšené nejistoty, která pramení především z eskalujícího geopolitického konfliktu na Blízkém východě. Tento konflikt již nyní vede k citelnému růstu cen energií a představuje klíčový faktor, který může v následujících měsících zásadně ovlivnit inflační dynamiku i ekonomický růst v Evropě.

Doplňkové penzijní spoření: proč v něm většina lidí vydělává méně, než by mohla

7 minut

Doplňkové penzijní spoření (DPS) má vytvořit solidní finanční rezervu na stáří, v praxi však často neposkytuje dostatečné zhodnocení. Významnou příčinou bývá preference zbytečně konzervativních investičních strategií ze strany klientů, ačkoliv stát podporuje toto spoření nemalými příspěvky i daňovými úlevami. Z dlouhodobého pohledu spolehlivě překonávají českou inflaci zejména dynamické až akciové účastnické fondy a krok s ní dokážou držet ještě vyvážené smíšené účastnické fondy. Klíč k úspěchu spočívá ve volbě fondu v DPS podle věku a plánovaného investičního horizontu – mladší klienti by měli využít zejména vysoký potenciál zhodnocení akciových strategií, zatímco starší postupně snižovat riziko ve prospěch konzervativnějších fondů.

Investiční byt v Česku: dlouhodobá sázka na jistotu, nebo stále dražší kompromis?

6 minut

Investice do bytů k pronájmu zůstávají v Česku oblíbeným způsobem, jak dlouhodobě zhodnocovat majetek nebo budovat penzijní rezervu. Současné podmínky ale investorům přinášejí více výzev než dříve, protože nájemní výnosy většinou klesají a hypotéky zůstávají poměrně drahé. Ve 14 krajských a statutárních městech běžně nájemné zdaleka nestačí na splátky úvěru a investor musí počítat, že na byt bude permanentně doplácet z vlastních zdrojů. Celkový úspěch investice pak závisí na pečlivém výběru lokality, velikosti bytu, jeho stavu a realistickém posouzení různých rizik.

Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

7 minut

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.