Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

Foto: Shutterstock.com

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Co se týká tuzemských protiinflačních dluhopisů, zazněla nejedna úvaha a komentář, zda a nakolik má smysl spořicí státní dluhopisy v protiinflační variantě v portfoliu nadále držet. Pro někoho prostě někdy může být rozumné je prodat a přesunout kapitál do jiných investic a instrumentů. Když třeba pětiletý termínovaný vklad nabízel i 6% hrubý roční výnos, pak při výhledu na pokles inflace mohlo mít smysl o zařazení takového instrumentu do portfolia uvažovat.

Pokud dnes ale takový termínovaný vklad znamená vzdání se likvidity za pouhé 3 % hrubého ročního úroku, je na místě otázka, zda má čistý výnos vůbec šanci porazit inflaci. To výnos z poslední emise státních spořicích dluhopisů odpovídá meziroční inflaci z podstaty. Je čistý, protože je osvobozen od daně.

Stranou úvah nestojí likvidita – spořicí státní dluhopisy lze jednou ročně k výročí prodat, zatímco termínovaný vklad je uzamčen na dobu určitou. A pokud dnes dříve oblíbené stavební spoření váže úložky na šest let, jím nabízený 2% úrokový výnos bude po očištění o inflaci záporný a stěží přitažlivý, protiinflační dluhopisy ho porazí.

Spořicí státní dluhopisy

Spořicí státní dluhopisy emitované ve dvou vlnách (viz graf 1) nabízejí flexibilitu a likviditu díky možnosti předčasného splacení, které lze využít jednou ročně. Při včasné žádosti do 500 000 Kč nominální hodnoty není výplata limitována. I u státních spořicích dluhopisů v protiinflační variantě je možnost předčasného splacení omezena na konkrétní termíny a nutnost o něj s předstihem zažádat. Státní spořicí dluhopisy ale nejsou v Česku obchodovatelné na regulovaném trhu, takže jejich hodnota není okamžitě zjistitelná anebo ovlivněna vývojem úrokových sazeb.

Tak jako tak státní spořicí dluhopisy v protiinflační variantě své vlastníky v posledních letech nejen chránily před inflací, ale vzhledem k možnosti je k výročí bez nákladů a sankcí prodat za pevnou cenu nabízely i flexibilitu. Otázka, zda prodat nebo držet, se objevuje opakovaně, zejména když právě inflace klesá a třeba když spořicí účty anebo jiné alternativy zrovna nabízejí relativně vyšší nominální úrokové sazby.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 83 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Jaké budou skutečné dopady reformy penzijního spoření?

7 minut

Vláda v nedávné době představila rozsáhlé změny v produktu třetího pilíře, doplňkového penzijního spoření. Navržená reforma má několik racionálních cílů: snížit pro klienty složité a obtížně srozumitelné poplatky, posílit strategii životního cyklu, zvýšit účast mladších lidí a zlepšit dlouhodobý čistý výnos penzijních úspor. Tyto cíle jsou legitimní. Nižší poplatky samy o sobě ale nejsou dostačující kritérium úspěchu.

Binance nestihla získat licenci MiCA pro EU. Co to znamená pro české klienty?

3 minuty

Krypto trhy vstoupí do červencových dní pod nadvládou nové evropské legislativy v čele s nařízením MiCA. To má za cíl regulovat trh s kryptoměnami a nastolit jasná pravidla pro všechny poskytovatele služeb, kteří se chtějí zapojit do dění i po přechodném období. Binance ale svůj termín prošvihla a její klienti, včetně těch českých, začínají mít obavy o svůj majetek. Co se ale ve skutečnosti změní pro české klienty a jejich portfolia?

ČNB zvyšuje sazby. Inflace je sice u cíle, ale domácí inflační tlaky zůstávají zvýšené

4 minuty

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním zasedání dne 18. června 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %. Ve stejném rozsahu zvýšila i diskontní sazbu na 2,75 % a lombardní sazbu na 4,75 %. Tento krok představuje první zvýšení úrokových sazeb od června 2022 a zároveň první utažení měnové politiky pod vedením guvernéra Aleš Michla. Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen byl pro ponechání sazeb beze změny.