Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

Foto: Shutterstock.com

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Co se týká tuzemských protiinflačních dluhopisů, zazněla nejedna úvaha a komentář, zda a nakolik má smysl spořicí státní dluhopisy v protiinflační variantě v portfoliu nadále držet. Pro někoho prostě někdy může být rozumné je prodat a přesunout kapitál do jiných investic a instrumentů. Když třeba pětiletý termínovaný vklad nabízel i 6% hrubý roční výnos, pak při výhledu na pokles inflace mohlo mít smysl o zařazení takového instrumentu do portfolia uvažovat.

Pokud dnes ale takový termínovaný vklad znamená vzdání se likvidity za pouhé 3 % hrubého ročního úroku, je na místě otázka, zda má čistý výnos vůbec šanci porazit inflaci. To výnos z poslední emise státních spořicích dluhopisů odpovídá meziroční inflaci z podstaty. Je čistý, protože je osvobozen od daně.

Stranou úvah nestojí likvidita – spořicí státní dluhopisy lze jednou ročně k výročí prodat, zatímco termínovaný vklad je uzamčen na dobu určitou. A pokud dnes dříve oblíbené stavební spoření váže úložky na šest let, jím nabízený 2% úrokový výnos bude po očištění o inflaci záporný a stěží přitažlivý, protiinflační dluhopisy ho porazí.

Spořicí státní dluhopisy

Spořicí státní dluhopisy emitované ve dvou vlnách (viz graf 1) nabízejí flexibilitu a likviditu díky možnosti předčasného splacení, které lze využít jednou ročně. Při včasné žádosti do 500 000 Kč nominální hodnoty není výplata limitována. I u státních spořicích dluhopisů v protiinflační variantě je možnost předčasného splacení omezena na konkrétní termíny a nutnost o něj s předstihem zažádat. Státní spořicí dluhopisy ale nejsou v Česku obchodovatelné na regulovaném trhu, takže jejich hodnota není okamžitě zjistitelná anebo ovlivněna vývojem úrokových sazeb.

Tak jako tak státní spořicí dluhopisy v protiinflační variantě své vlastníky v posledních letech nejen chránily před inflací, ale vzhledem k možnosti je k výročí bez nákladů a sankcí prodat za pevnou cenu nabízely i flexibilitu. Otázka, zda prodat nebo držet, se objevuje opakovaně, zejména když právě inflace klesá a třeba když spořicí účty anebo jiné alternativy zrovna nabízejí relativně vyšší nominální úrokové sazby.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 83 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Německý motor znovu naskakuje, české firmy ale nemají vyhráno. Kde číhají největší rizika?

7 minut

Česká ekonomika má jednoho mimořádně důležitého obchodního partnera. Německo je pro tuzemské podniky odbytištěm, zdrojem zakázek i místem, odkud přichází významná část investic. Tato provázanost přináší českým firmám přístup k velkému trhu, zároveň však vytváří riziko: když německé automobilky, strojírenské podniky nebo výrobci omezují výrobu, problémy se rychle přenášejí také do Česka.

Špinavé peníze, hackerské útoky a miliardové škody: Kdo zaplatí za bezpečnější finance?

4 minuty

Finanční kriminalita v Česku prochází zásadní proměnou. Zatímco během pandemie řešily úřady podvodné prodeje ochranných pomůcek nebo zneužívání státní podpory, dnes patří mezi významné problémy daňové delikty, internetové podvody a následné praní peněz. Nároky na jejich odhalování přitom nedopadají pouze na vyšetřovatele, ale také na banky a další finanční instituce. Pro ty představují významné provozní i regulatorní riziko.

Svoboda podnikat: Z českých garáží vyrostly světové firmy. Které z nich se staly investičními příběhy?

11 minut

Pád komunismu v roce 1989 otevřel české ekonomice dveře k soukromému podnikání, zahraničním trhům a novým obchodním příležitostem. Zatímco některé podniky zanikly v konkurenci zahraničních značek, jiné dokázaly využít nově vznikající trh a během několika desetiletí vybudovaly firmy s mezinárodním dosahem.

ČNB znovu šlápla na brzdu: Sazby rostou, ekonomika zpomaluje a inflace hrozí návratem

3 minuty

Bankovní rada ČNB na zasedání 5. listopadu zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Zpřísněním měnové politiky chce bankovní rada omezit riziko přetrvávajících inflačních tlaků a omezit tak přenos nákladového šoku do inflace. Dále k rozhodnutí přispěla aktualizovaná prognóza, ve které centrální banka uvádí obavy ze zrychlené inflace a slabšího růstu ekonomiky v příštím roce, než banka dosud očekávala.

Proč hypotéky stále zdražují, i když ČNB sazby nezvedá?

3 minuty

Česká národní banka drží od června základní sazbu na 3,75 procenta, průměrná sazba hypoték přesto roste již šestý měsíc v řadě – v září vystoupala na 5,51 procenta. Cenu fixované hypotéky totiž neurčuje ani tak repo sazba, jako trh úrokových swapů. Co ho táhne a co to znamená pro ty, kdo budou v příštích měsících hypotéku sjednávat či refixovat?