Evropské centrální banky v režimu vyčkávání: geopolitika zvyšuje inflační rizika a dopady na trhy i portfolia
Rozhodnutí Evropské centrální banky i České národní banky ponechat úrokové sazby beze změny na svých březnových zasedáních bylo plně v souladu s očekáváním finančních trhů. Obě instituce se však nacházejí v prostředí výrazně zvýšené nejistoty, která pramení především z eskalujícího geopolitického konfliktu na Blízkém východě. Tento konflikt již nyní vede k citelnému růstu cen energií a představuje klíčový faktor, který může v následujících měsících zásadně ovlivnit inflační dynamiku i ekonomický růst v Evropě.
ECB ponechala depozitní sazbu na úrovni 2,0 %, kde se nachází již od poloviny roku 2025. Prezidentka Christine Lagardeová na tiskové konferenci zdůraznila, že centrální banka je dobře připravena a vybavena reagovat na vývoj významného šoku, který se aktuálně odehrává. ECB zároveň explicitně uvedla, že konflikt povede k rychlejšímu růstu inflace a pomalejšímu ekonomickému růstu, přičemž inflace bude v krátkém období ovlivněna především vyššími cenami energií. Střednědobé dopady však zůstávají nejisté a budou záviset na délce a intenzitě konfliktu a na tom, do jaké míry se energetický šok promítne do širší cenové hladiny a inflačních očekávání.
Pokračování článku je dostupné pro předplatitele
Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP
V článku se dále dozvíte:
- Proč ECB i ČNB čelí riziku stagflace a jakou roli hrají ceny energií
- Jak trhy znovu zaceňují možné zvyšování sazeb v Evropě
- Co rozhodne o dalším směru měnové politiky v globálním „wait-and-see“ režimu
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
