Velké bilance, velká očekávání – a ještě větší rizika?

Poslední čtvrtstoletí se neslo ve znamení nafukujících se bilancí centrálních bank, rostoucích cen aktiv i zápolením s deflačním scénářem vývoje. Měnové experimenty ovšem nejsou bez rizika, v živém přenosu se dnes testuje funkčnost měnového systému v nerovnováhách platebních bilancí vyrovnávaných financializací a tahy centrálních bank.

Nechybí ani chaos známý z 30. let minulého století, kdy se skloňovala slova o obchodních a měnových válkách či konkurenčních devalvacích. Byla to hra na to, které měnové zóně se podaří umněji oslabit svou měnu. Poválečný měnový systém schopný institucionalizovat mechanismy, které to měly řešit, přežil jen čtvrt století.  Nyní se hra z chaotických třicátých let zřejmě rozehrává opět.

Svět se mění a my s ním. Centrální banky opět ve velkých objemech drží finanční aktiva, stalo se to součástí monetární politiky. I tak lze chápat poselství zprávy s názvem Bilance velkých centrálních bank a fungování trhu – Large central bank balance sheets and market functioning, publikované Bankou pro mezinárodní platby (BIS, 2019). Jde o politiky mající svým působením pozitivní i negativní dopady na fungování finančních trhů – ovlivňují jak cenové mechanismy a oceňování nebo likviditu, tak chování a smýšlení investorů. A ano, leckdy jde o nástroje, které představují volbu nejmenšího zla, udržující měnový systém v chodu.

Stylizovaná bilance centrální banky dokáže pomoci objasnit různé přenosové kanály (Tabulka 1). Jakákoliv akumulace aktiv znamená zvýšení pasiv. Centrální banka může provádět kvantitativní uvolňování (QE), nakupovat domácí aktiva. Nebo může zvyšovat devizové rezervy, nakupovat aktiva zahraniční. Oproti tomu se zvyšují Rezervy nebo mohou být emitovány cenné papíry centrální banky.