Hodnotoví investoři bijí na poplach! Pokolikáté už?

Aleš Vocílka
Foto: Shutterstock.com

Zastánci hodnotového investičního stylu považují různé valuační ukazatele a jejich odchylky od dlouhodobého průměru za hlavní faktor, který ovlivňuje očekávanou budoucí výkonnost akciových trhů ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Nedávno se mezi nimi rozmohl takový nešvar, a sice časté věštění, že aktuálně draze oceněné, především americké akcie čeká brzký pád, který se promítne do jejich střednědobě slabé výkonnosti. Jenže hodnotový investiční styl zaznamenal v posledních 20 letech daleko méně úspěchů než alternativní růstový styl, který radí nebrat moc ohled na valuace a místo toho se zaměřit na akciové společnosti s nadprůměrným růstem tržeb či ziskovosti. Hodnotoví investoři totiž doplácejí na neschopnost „vstřebat“ vzestup cen akcií během dlouhého období, který při růstu HDP, nízké inflaci a technologické modernizací ekonomiky vůbec nemusí být špatný. Jejich chmurné předpovědi tak vyvolávají značné pochybnosti.

Hlavní myšlenky článku:

  • Kritika vysokých valuací určitých, nyní zejména amerických akciových indexů ze strany hodnotových investorů se jeví jako přehnaná, protože nebere v úvahu dlouhodobý trendový vzestup různých valuačních poměrů v čase.
  • I když existovala dílčí období, kdy se podstatně lépe dařilo hodnotovým než růstovým akciím, vychází na periodě posledních 20 až 30 let růstový investiční styl většinou jako daleko úspěšnější než hodnotový.
  • Růstové akcie obvykle zdolávají hodnotové v době technologického pokroku a současného zvládání inflačních tlaků nebo snižování úrokových sazeb centrálních bank. Hodnotový styl naopak mívá navrch v etapách negativních nabídkových šoků, rychlého zdražování komodit a skepse v možnosti technologického rozvoje ekonomiky.

Globální akciové indexy v čele s americkým trhem od začátku roku 2023 výrazně vzrostly. Vděčí za to tématu generativní umělé inteligence, které poskytuje naději na zrychlení převratných inovací v ekonomice. A také rozběhnutému cyklu snižování úrokových sazeb centrálních bank po významném poklesu inflace v klíčových ekonomikách z velmi vysokých hodnot v roce 2022, kdy svět postihla stagflace. Tyto a další faktory vyhnaly v posledních 2 letech akciové trhy do takových výšin, na něž by si začátkem minulého roku většina investorů asi nevsadila. Určitě ne ti vyznávající hodnotový styl, od nichž poslední dobou často slyšíme, že zejména americké akcie jsou „předražené“ a vůbec celý akciový trh USA je tak nějak „neudržitelně přepálený“. A v příštích 5 až 10 letech ho prý čeká drsný pád před dalším možným růstem, anebo déletrvající stagnace.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Uklouzne americká ekonomika do recese? A není strach z toho přehnaný?

5 minut

Jako nepříjemné překvapení zprvu působila zpráva z 30. dubna o negativním vývoji HDP USA za 1. čtvrtletí 2025, ačkoliv se očekával mírný růst. Zesílily totiž obavy z recese v zámoří jako jednoho z možných důsledků vysokých cel zavedených Trumpovou administrativou. Jenže pesimismus není moc na místě, když se podíváme na strukturu amerického HDP a vezmeme v úvahu skutečnost, že k jeho mezikvartálnímu poklesu vedlo hlavně výrazné předzásobení se dovozy zboží, které dosud ještě nepostihla nová cla.

Jak obstát v novém světovém řádu pro akcie

6 minut

Drsné přitvrzení kurzu americké obchodní politiky v podobě prudkého navýšení dovozních cel oslabilo akciové trhy po celém světě. Donaldu Trumpovi jde však o mnohem víc než jen celní sazby: chce proměnit charakter americké ekonomiky výrazným posílením domácí průmyslové výroby. Co odklon Ameriky od zahraničních, hlavně asijských (sub)dodavatelů znamená pro akciové trhy? Investiční expert ze společnosti Schroders nastiňuje, které typy akciových investic mohou v novém světovém řádu obstát a které naopak zatíží větší riziko.

Pasivní investování má dlouhodobě navrch aneb proč je důležité spokojit se s průměrem

6 minut

Touha portfolio manažerů a koncových investorů dosahovat lepších výsledků ve srovnání s ostatními znamená obvykle silný motiv pro hledání aktivních investičních strategií, kterými se snaží překonat trh. Přesto v posledních 10 až 20 letech výrazně stouplo na popularitě pasivní investování, založené na slepém kopírování benchmarkových akciových nebo dluhopisových indexů vyjadřujících průměrné chování trhu. Pasivně spravovaná ETF a indexové podílové fondy totiž vycházejí z pohledu výkonnosti daleko úspěšněji než jejich aktivně řízení konkurenti. Podívejme se na tvrdé statistiky.

Preference bezpečí podpořila bonitní dluhopisy i hodnotové akcie proti růstovým

6 minut

V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.

Americké akcie klesly kvůli horším makrodatům a evropské státní dluhopisy zatížil Trumpův tlak na Evropu, aby financovala pro Rusko výhodné řešení války na Ukrajině

7 minut

V týdnu od 17. do 21. února utrpěly výrazný pokles v lokálních měnách americké akciové indexy s tím, že menší ztráty prodělaly japonské akcie, na svém zůstaly (západo)evropské akcie a slušně vzrostly akcie z asijských rozvíjejících se trhů. Po přepočtu do koruny, která značně oslabila proti jenu a v menší míře také vůči libře, franku a dolaru, vykázaly silné zhodnocení akcie z rozvíjející se Asie i Japonska a mírné zisky si připsaly evropské akcie, kdežto citelně v záporu zůstaly americké akcie. Srazila je horší než očekávaná makrodata z USA, signalizující útlum ekonomické aktivity v zámoří. Nejistotu živilo i prohlášení Donalda Trumpa, že zvažuje uvalení 25% cel na dovoz automobilů, polovodičů a farmaceutických produktů do USA. To by řadě amerických spotřebitelů / firem zvýšilo životní / provozní náklady. Státní dluhopisy USA však zhodnotily při poklesu výnosů do splatnosti vlivem zmíněných slabých makrodat. Naopak dlouhé evropské státní dluhopisy skončily se zápornou výkonností při tlaku Trumpovy administrativy na Evropu, aby v rámci NATO mnohem více než dosud financovala pomoc Ukrajině. S tím souvisí potřeba podstatného navýšení výdajů na obranu v Evropě z titulu nových bezpečnostních rizik kvůli Trumpově ochotě upřednostnit zájmy Ruska před zájmy Ukrajiny ve snaze ukončit válku. Britským dluhopisům uškodil i překvapivý lednový vzestup inflace v UK.