Vydrží býčí akciový trh?

Nedávná dramatická korekce hlavních akciových indexů vzbudila mezi investory obavy, zda nejde o výraznější předěl ukončující býčí trh. Podívejme se blíže na to, které faktory narušily akciový optimismus, jenž dominoval od začátku roku 2023.

Až do června prolamovaly hlavní akciové indexy po celém světě stále nové rekordy a trhy USA, Japonska, Evropy nebo třeba Indie přinášely investorům silné zhodnocení bez náchylnosti ke korekcím zejména v korunovém vyjádření. Tomu ale učinily přítrž výprodeje z posledních týdnů a příslušné akciové indexy MSCI po delší době spadly většinou o 5 % až 10 % z dosavadních maxim, japonský dokonce téměř o 25 % v jenu a o více než 16 % v koruně (grafy 1A, 1B).

Graf 1A: Regionální akciové indexy v lokálních měnách od ledna 2023
{}
Zdroj: Morningstar, výpočty autora. Poznámka: všechny akciové indexy zohledňují reinvestování dividend. Data k 5.8.2024
Graf 1B: Regionální akciové indexy v CZK od ledna 2023
{}
Zdroj: Morningstar, výpočty autora. Poznámka: všechny akciové indexy zohledňují reinvestování dividend. Data k 5.8.2024

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 95 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Proč proplouvat akciovými bouřemi s chladnou hlavou

8 minut

Podle vedoucího stratéga ze společnosti Schroders odměňuje investování s rostoucím časem trpělivost a disciplínu. Pro dlouhodobé investory je pak klíčem ke zvládnutí tržních turbulencí zachování chladné hlavy. Volatilitu bychom měli chápat jako přirozenou součást akciového trhu i z toho důvodu, že emotivní reakce na bouřlivé dění často vedou k nákladným chybám a výrazně snižují výkonnostní potenciál portfolia.

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Psychologie burzy: Proč po ztrátách děláme ta nejhorší rozhodnutí?

3 minuty

Investoři často mluví o zásadě „omezovat ztráty a nechat zisky růst“. Co se ale stane ve chvíli, kdy naše přirozené psychologické sklony vedou k přesnému opaku? V tomto případě se spojují dvě silné behaviorální tendence: fascinace dramatickými pohyby cen akcií a zároveň zoufalá touha dostat se po poklesech zpět „na nulu“.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?