Robotika a „physical AI“ jako další velká investiční vlna
Po čipech, datových centrech a generativní AI přichází další velká sázka. Roboti. Physical AI má dát umělé inteligenci oči, ruce a schopnost jednat ve skutečném světě. Pokud se očekávání naplní, může kolem ní během příští dekády vyrůst zcela nový mnohabilionový trh.
Ještě před několika lety byla robotika pro investory především tématem průmyslové automatizace. Dnes se ale stále častěji mluví o něčem podstatně širším, o něčem, co se začalo označovat za „physical AI“, tedy umělé inteligenci, která nezůstává pouze ve formě textu, obrazu a dat, ale dokáže vnímat okolí, rozhodovat se a následně jednat ve fyzickém světě.
Že se investoři začínají o tuto myšlenku notně zajímat, ukázalo třeba nedávné IPO čínské společnosti Unitree Robotics, známé humanoidními a čtyřnohými roboty. Firma vstoupila 19. srpna na šanghajský STAR Market za 150,8 jüanu za akcii. Obchodování zahájila na 1 100 jüanech, tedy 629 % nad upisovací cenou, během dne ale část zisků odevzdala a uzavřela na 845 jüanech, stále 460 % nad cenou IPO. Při úpisu získala přibližně 900 mil. USD a na konci prvního dne dosahovala tržní hodnota zhruba 50 mld. USD.
Nadšení ale rychle ukázalo i druhou stránku. Během následujících tří obchodních dnů akcie ztratily přibližně 45 % a z tržní hodnoty firmy zmizely desítky miliard dolarů. Unitree tak během několika dnů předvedla téměř učebnicovou kombinaci obrovských očekávání, technologického potenciálu a investičního hypu.
Physical AI: O co vlastně jde?
Physical AI lze zjednodušeně chápat jako další fázi současného rozvoje umělé inteligence. Generativní AI pracuje především s informacemi. Physical AI má inteligenci přenést do reálného světa prostřednictvím robotů, autonomních vozidel nebo průmyslových strojů. Celé investiční téma proto zahrnuje nejen humanoidní roboty, ale také průmyslové roboty a tzv. coboty, autonomní vozidla či letadla, senzory, polovodiče, software, pohony či výrobní infrastrukturu.
Tady je ale potřeba na rovinu říci, že samotný pojem „physical AI“ je do určité míry marketingovou nálepkou. Ve skutečnosti jde především o další fázi robotizace a automatizace, přičemž ne všechny tyto technologie nutně vyžadují AI v podobě, v jaké ji dnes běžně vnímáme. Například autonomní vozidla mohou do značné míry fungovat na kombinaci senzorů, map, předem definovaných pravidel a klasických algoritmů. Čím složitější a méně předvídatelné úkoly ale stroje mají zvládat, tím důležitější roli AI získává. U skutečně univerzálního humanoidního robota, který se má samostatně orientovat v okolí, učit se a reagovat na nové situace, už bude pokročilá AI prakticky nepostradatelná.
Rozdíl proti klasické automatizaci, jak už ji řadu let známe, je tak poměrně zásadní. Tradiční průmyslový robot většinou vykonává přesně naprogramovaný pohyb v předem definovaném prostředí. Nová generace strojů díky AI, kamerám a senzorům dokáže (nebo by měla dokázat) vyhodnocovat situaci v reálném čase, reagovat na změny a postupně zvládat širší spektrum úkolů.
Právě proto může být robotika jedním z logických pokračování současného AI boomu. Zatímco první fáze přinesla obrovské investice do čipů, datových center a generativních modelů, další otázkou je, zda se AI podaří ve velkém dostat také do továren, skladů, dopravy, zdravotnictví nebo služeb.
Z dnešních 100 miliard mohou být biliony
Odhady budoucí velikosti trhu jsou samozřejmě zatíženy mimořádnou nejistotou, zároveň ale ukazují značný potenciální rozsah příležitosti. Například J.P. Morgan ve svém základním scénáři zveřejněném před pár týdny počítá s růstem globálního trhu robotiky z přibližně 100 mld. USD v roce 2025 na 2,5 bil. USD v roce 2035. To by znamenalo zhruba 35 % až 40% průměrné roční tempo růstu. Rozptyl je ale značný, medvědí scénář totiž počítá pouze s 0,5 bil. USD, zatímco býčí naopak dokonce s 8 bil. USD.
Samotní humanoidní roboti by podle těchto odhadů mohli zvýšit roční tržby z přibližně 2 mld. USD v roce 2025 na 300 mld. USD v roce 2035. To jsou sice z globálního hlediska tak trochu drobné, ovšem pořád by šlo o obří růst a kdo by jej dokázal využít, mohl by zajímavě vydělat. U autonomních vozidel J.P. Morgan pracuje dokonce s přibližně 750 mld. USD.
Proč právě teď?
Za rychlejší adopcí robotiky a automatizace stojí několik trendů, které se postupně navzájem podporují. Prvním je nedostatek pracovní síly a stárnutí populace. Robot totiž nemusí nutně nahrazovat člověka pouze proto, že je levnější. Stále častěji může řešit situace, kdy člověk jednoduše není k dispozici nebo jde o práci nebezpečnou či fyzicky náročnou.
Druhým motorem je produktivita. Robotizace snižuje náklady, omezuje chybovost a umožňuje zvýšit výkon výrobních procesů. AI tento efekt posouvá dál, protože stroje už nemusí fungovat pouze podle jednoho pevně naprogramovaného scénáře. Třetím faktorem je pak reshoring výroby. USA i Evropa se v poslední době mnohdy třeba z politických či bezpečnostních důvodů snaží navrátit výrobu „zpět domů“. Jenže cena práce v USA a Evropě je úplně jiná než třeba v Asii. Robot by toto mohl řešit. Čtvrtým důvodem je samotný technologický pokrok. Robotizace a automatizace jsou prostě reálnější, protože máme k dispozici výkonnější čipy, kvalitnější senzory či lepší AI modely atd.
Humanoid je nejzajímavější. Ale zatím také nejrizikovější
Největší pozornost přirozeně přitahují humanoidní roboti. Ostatně, každou chvíli se v televizi a na internetu objeví nějaké to video právě s humanoidním robotem. Třeba v Pekingu se letos v srpnu konal již druhý ročník Světových her humanoidních robotů. Letos se ho podle organizátorů zúčastnilo 666 týmů a 2056 dvounohých robotů ze 16 zemí (ovšem 641 týmů z oněch 666 bylo z Číny, která ovládá 97 % trhu humanoidních robotů), což je přibližně čtyřikrát víc než při loňské premiéře. A videa to byla zajímavá. Humanoidní roboti závodili v běhu a skoku, boxovali nebo třeba hráli fotbal či tenis.
Logika humanoidních robotů dává smysl. Celý náš svět je postavený pro člověka. Dveře, schody, nářadí, výrobní linky nebo regály jsou navrženy podle lidského těla. Robot podobných proporcí proto může teoreticky začít pracovat v existující infrastruktuře bez nutnosti všechno přestavět.
Jenže právě univerzálnost je zároveň obrovským technickým problémem. Působivá videa robotů běhajících, tančících nebo skládajících předměty ještě neznamenají, že máme univerzální autonomní stroj schopný spolehlivě pracovat osm hodin denně v nepředvídatelném prostředí. Ostatně i zmíněná olympiáda v Číně ukázala, že od masové produkce robota, který vám třeba doma uklidí, jsme přeci jen ještě pár kroků vzdáleni. Roboti totiž sice na jednu stranu překonali rekordy člověka v řadě disciplín, ale hladce vše zdaleka nešlo a část robotů byla po svém výkonu vhodná tak možná do sběru železa.
Mnohem méně futuristickou částí příběhu jsou ovšem například kolaborativní roboti neboli coboti, kteří už dnes pracují vedle lidí ve výrobě, logistice nebo zdravotnictví. Například společnost Pictet odhaduje růst jejich globálního trhu z 1,2 mld. USD v roce 2022 na 6,8 mld. USD v roce 2029, tedy přibližně 34 % ročně.
Kolaborativní roboti neboli coboti jsou roboti navržení tak, aby mohli na rozdíl od tradičních průmyslových robotů pracovat přímo v blízkosti lidí a spolupracovat s nimi, aniž by museli být vždy odděleni bezpečnostními bariérami. Využívají senzory, omezení síly a rychlosti či adaptivní software, díky nimž dokážou bezpečně reagovat na své okolí. Typicky nepřebírají celou výrobní linku, ale pomáhají člověku s konkrétními opakujícími se, fyzicky náročnými nebo přesnost vyžadujícími úkoly, například při montáži, manipulaci s materiálem, balení či kontrole kvality. Jejich výhodou je relativně snadné nasazení a flexibilita, takže dávají smysl i menším a středním firmám, pro které by klasická plně automatizovaná linka byla příliš drahá nebo nepružná.
Pokračování článku je dostupné pro předplatitele
Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP
V článku se dále dozvíte:
- Proč má Čína díky levnějšímu dodavatelskému řetězci výraznou výhodu při výrobě humanoidních robotů
- Které firmy mohou na rozmachu physical AI vydělávat, i když samy roboty nevyrábějí
- Přes která ETF lze do robotiky investovat a proč může obrovský potenciál odvětví doprovázet stejně velký investiční hype
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
