Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.

Zlato se nedávno dostalo na úroveň 5 300 USD za unci, aby spadlo k hladině 4 500 USD. Pokles související zřejmě s vybíráním zisků k pokrytí ztrát jinde a výzvami k doplnění marže dluhem tažených spekulací a třeba i s očekáváním vyšších úrokových sazeb, nelze přehlédnout — i dnes býci lezou po schodech a medvědi skáčou z okna. Zlato vykázalo za dekádu největší týdenní ztrátu, octlo se pod tlakem růstu výnosů, silnějšího dolaru, drahých energií a očekávání přísnější měnové politiky.

Graf 1: Zlato (USD za trojskou unci)
{}
Zdroj: TradingEconomics

I v březnu 2026 se projevují tendence, které někdejší americký diplomat Henry Kissinger popisoval jako erozi světového řádu. Situace kolem horkých válek v Hormuzském průlivu a na Ukrajině formuje prostředí, ve kterém tradiční investiční poučky nemusí platit. Ani zlato nemusí být vždy bezpečný přístav a vždy v dobách nejistoty růst v ceně. A geopolitika může dominovat nad ekonomikou, hrát první housle, být klíčem pro volbu vhodné investiční strategie.

Stého výročí svého narození se Henry Kissinger, znalec geopolitiky, americký diplomat a ministr zahraničí úřadující v krizových časech studené války, dožil v květnu 2023. Kissingerova kniha s názvem Uspořádání světa (World Order, 2014), s podtitulem Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha, se zabývala historickým vývojem a nadčasovými výzvami mezinárodních vztahů.

Kissinger v jádru svého výkladu objasnil, jak se po třicetileté válce zrodil vestfálský systém umožňující evropským státům vzájemnou koexistenci a soužití v míru. Funkční byl a je tento systém světového řádu dodnes, a patrně bude základem uspořádání světa i v 21. století. Mezinárodní uspořádání není pevně dané, může se měnit. S tím souvisí i možné scénáře vývoje, které v následujícím zkusíme pojmenovat.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 82 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Jak jednotlivé geopolitické scénáře mění rizikové prémie a valuace napříč trhy
  • Proč fragmentace dodavatelských řetězců zvyšuje inflaci a mění investiční strategie
  • Která aktiva historicky chrání kapitál v prostředí rozpadu globálního řádu
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Proč investoři milují příběhy více než čísla: Když emoce vítězí nad tabulkou

10 minut

Když investor kupuje akcii, často si myslí, že rozhoduje hlavně podle čísel. Sleduje zisk firmy, zadlužení, růst tržeb nebo cenu akcie vůči hodnotě společnosti. Ve skutečnosti ale lidský mozek funguje jinak. Většina investičních rozhodnutí není založena pouze na studené analýze, ale také na příběhu, který si investor o firmě vytvoří.

Amerika znovu staví továrny. Nová průmyslová éra může vytvořit vítěze mezi investory

5 minut

Ještě před několika lety platilo jednoduché pravidlo: kdo chtěl vyrábět levně, zamířil do Asie. Čína se stala „továrnou světa“ a miliony výrobků, od elektroniky přes automobily až po zdravotnické pomůcky, začaly vznikat tisíce kilometrů daleko od zákazníků. Firmy tím ušetřily obrovské částky, protože využily levnější pracovní sílu, vybudovanou infrastrukturu a obrovské výrobní kapacity. Pro spotřebitele to znamenalo levnější zboží a pro akcionáře vyšší zisky.

Kvantový skok: Která odvětví díky němu zkolabují jako první?

10 minut

Kvantové počítače dnes připomínají internet v devadesátých letech. Většina lidí o nich slyšela, málokdo přesně rozumí jejich fungování a ještě méně investorů dokáže odhadnout, kdo na této technologii skutečně vydělá. Přesto se do jejich vývoje investují desítky miliard dolarů a největší technologické firmy považují kvantové výpočty za jednu z nejdůležitějších strategických oblastí příštích desetiletí.

DIP versus doplňkové penzijní spoření. Kde jsou hlavní rozdíly?

6 minut

Ještě donedávna měla většina Čechů při tvorbě finanční rezervy na důchod poměrně jasno. Nejčastější volbou bylo penzijní připojištění, později doplňkové penzijní spoření – produkt spojovaný hlavně s bezpečím, státní podporou a dlouhodobým odkládáním peněz. Finanční trh se však postupně proměnil a objevil se nový nástroj: dlouhodobý investiční produkt neboli DIP. Ten na první pohled působí jako modernější alternativa ke klasickému penzijnímu spoření. Přináší větší volnost při výběru investic, širší možnosti a potenciál zajímavějšího zhodnocení.

Hazard maskovaný jako investice: Jak aplikace proměnily burzu v kasino v kapse

10 minut

Představte si běžný večer. Člověk sedí doma na gauči, v ruce drží telefon a bezmyšlenkovitě projíždí obrazovku. Nehraje počítačovou hru, nevsází na sportovní utkání, ani nesedí v kasinu. Dívá se na svůj investiční účet. Najednou se objeví zelené číslo. Jeho akcie během několika minut vyrostla o tři procenta. Telefon zavibruje. Na obrazovce vyskočí upozornění.

Král Karel III. poprvé zveřejnil výši svých daní. Proč je tento krok důležitý i z pohledu investorů?

3 minuty

Britský král Karel III. poprvé jako vládnoucí monarcha zveřejnil výši své osobní daňové povinnosti. Za daňový rok 2024/2025 dobrovolně odvedl 12,9 milionu liber na dani z příjmů a kapitálových výnosů. Současně své daňové údaje poprvé zveřejnil také princ William, který zaplatil 7,76 milionu liber. Přestože britský panovník nemá zákonnou povinnost většinu těchto daní platit, Buckinghamský palác označil zveřejnění za součást snahy o větší transparentnost hospodaření monarchie.