Jsou na tom evropské akcie skutečně tak špatně?
Evropským akciím se v posledních letech nedaří tak dobře jako těm americkým. Je ale skutečně vše s evropskými akciemi tak špatně? Jak se říká, ďábel je mnohdy skrytý v detailu.
Evropským akciím se v posledních letech nedaří tak dobře jako těm americkým. Je ale skutečně vše s evropskými akciemi tak špatně? Jak se říká, ďábel je mnohdy skrytý v detailu.
Korunový globální akciový fond s diverzifikovaným portfoliem a preferencí vyspělých trhů či defenzivních sektorů. Usiluje o nižší volatilitu, než je na akciových trzích obvyklé, dbá na principy udržitelnosti ESG a zajišťuje měnové riziko. Během posledních 5 let výrazně překonal dostupné konkurenční fondy, i když dočasně prodělal hlubší pokles v náročném roce 2022.
Digitální měny centrálních bank (CBDC: central bank digital currencies) představují novou formu peněz vydávaných přímo centrálními bankami v elektronické podobě. Na rozdíl od kryptoměn, jako je Bitcoin, jsou CBDC státem garantované a mají za cíl nabídnout rychlou, nákladově efektivní, spolehlivou a odolnou infrastrukturu platebního styku v prostředí rostoucí digitalizace ekonomiky. Co jsou vlastně zač? Mohou mít nějaká rizika? Na to se podíváme v dnešním článku.
Dluhopisové fondy nebo ETF běžně tvoří významnou součást portfolia řady drobných investorů, zejména těch konzervativních. I když většina z nich chápe nižší celkovou rizikovost dluhopisových nástrojů ve srovnání s akciovými, ne vždy dobře rozumí tomu, na jakých principech funguje jejich výkonnost, tedy v kterých tržních situacích nebo fázích hospodářského cyklu se dá od dluhopisů čekat solidní zhodnocení a kdy naopak ztráta. Dobrý vhled do zákonitostí jejich chování poskytují pojmy výnos do splatnosti, durace a kreditní kvalita či rating, jejichž význam a výkonnostní dopady si vysvětlíme v tomto článku.
Saxo Bank opět přichází s odvážnými a kontroverzními předpověďmi na rok 2025, které míří za hranice běžných ekonomických analýz. Tyto "šokující predikce" si kladou za cíl rozvířit diskuzi o možných, ale málo pravděpodobných scénářích, které by mohly přetvořit svět, jak ho známe. Připravte se na nečekané!
Regionální akciové indexy v týdnu od 6. do 10. ledna většinou výrazně klesly při zvýšené volatilitě. Drsné ztráty utrpěly především růstové digitálně technologické sektory, resp. japonský a americký akciový trh, zatímco solidní růst uhájily evropské akcie a slušně se dařilo těm českým. Po přepočtu do koruny, která proti světovým měnám posílila, se výhoda pražské burzy ještě zvýraznila. Značně záporná výkonnost nicméně postihla i dluhopisové trhy, zejména státní a korporátní dluhopisy investičního stupně. Za negativním vývojem obou hlavních tříd aktiv stál strach, že silná tvorba pracovních míst v USA odradí jako proinflační riziko centrální banku Fed od snižování úrokových sazeb na delší dobu a zřetelné zrychlení meziroční inflace v eurozóně může upevnit opatrnost ECB ohledně dalšího uvolňování měnové politiky. Neblaze dopadly též britské státní dluhopisy v souvislosti s expanzivními fiskálními plány několik měsíců existující vlády. Negativní sentiment upozorňující na inflační nebo dokonce stagflační rizika navíc přiživilo zdražení širokého spektra komodit včetně ropy, zlata a průmyslových kovů. Naopak pozitivním signálem pro evropské akcie se stala zpráva listu The Washington Post, že nastupující Trumpova administrativa plánuje uvalit spíše selektivní než plošná cla na dovozy z Evropy do USA.
Makroekonomicky předpokládáme zachování růstu reálného HDP ve významných investičních regionech včetně Evropy s tím, že inflace může vystrčit růžky zejména v USA. Akciové trhy by měly v základním scénáři přinést slabší zhodnocení než v předchozích 2 letech, avšak vykázat stále dobrou kladnou výkonnost. Na tu mají šanci i evropské dluhopisy investičního stupně nebo korporátní dluhopisy s vysokým výnosem z USA. Dolar může poněkud zkorigovat nedávné výrazné posílení.
Rok 2024 byl pro finanční trhy vesměs úspěšný, zejména při pohledu do USA. V popředí stála úžasná sedmička, rostou koncentrace na trzích nebo snižování sazeb.
FinTech je v současnosti jedním z největších motorů změn v globální ekonomice, a to zejména v rozvojových zemích. Technologie, které dříve byly dostupné pouze v bohatších regionech, dnes otevírají nové příležitosti pro miliardy lidí, kteří byli v minulosti finančně vyloučeni. Od mobilních plateb po mikropůjčky – inovace v oblasti FinTechu doslova mění způsob, jakým lidé spoří, investují a podnikají. Jaký je potenciál těchto technologií pro rozvoj nových ekonomik a jak mohou přispět k překonání historických finančních bariér?
V prostředí klesajících úrokových sazeb a nejisté inflace se tradiční spořicí účty a termínované vklady stávají stále méně efektivními nástroji pro zajištění hodnoty úspor. Banky se často snaží přitáhnout klienty lákavými úrokovými sazbami, které však mohou být zavádějící díky složitým podmínkám a skrytým poplatkům. Pro ty, kteří hledají dlouhodobý růst kapitálu a ochranu proti inflaci, se otevírá cesta k diverzifikovaným investicím, jako jsou akcie, nemovitosti nebo podílové fondy. Při správné volbě může být rozumná investice klíčem k ochraně úspor před znehodnocením.