Americká cla otřásla finančními trhy. Donald Trump trestá horlivé vývozce. Jak se zachovat?

Foto: Shutterstock.com

Administrativa Donalda Trumpa uvalila vysoká cla na mnoho obchodních partnerů a ceny akcií i dalších rizikových aktiv na finančních trzích prudce spadly. Co vedlo amerického prezidenta k takovým tvrdým krokům, jaký makroekonomický vývoj můžeme očekávat a měli by investoři na vzniklou situaci reagovat?

Daleko horší, než se čekalo. Tak jednoduše lze shrnout vysoká dovozní cla ze strany USA, která proti mnoha zemím nebo jejich uskupením oznámil americký prezident Donald Trump ve středu 2. dubna. Spolu se speciálními 25% tarify na ocel, hliník a automobily zasáhnou nová geograficky stanovená cla tvrdě zahraniční obchod. Odpovězme nyní na otázky, jak „reciproční cla“ zatíží jednotlivé obchodní partnery USA, které ukazatele a východiska hrály při jejich stanovení největší roli, jaké problémy to znamená pro další vývoj americké, evropské či světové ekonomiky a zda by měli investoři na vzniklou nepříznivou situaci reagovat úpravou složení svého portfolia.

Podle tabulky 1 se nově zavedená obecná cla na konkrétní země nebo jejich celní unie (EU) výrazně liší. Zvlášť těžkou ránu dostane z významných investičních oblastí Čína, potažmo Tchaj-wan. Celkový dopad letošního vyhrocení obchodní politiky USA na Čínu bude ovšem krutý kvůli přičtení nové sazby k již platnému clu na čínské dovozy ve výši 20 %. Nemilosrdně se Trumpova administrativa postavila také vůči Švýcarsku, ale relativně vlídněji, nicméně stále drsně k EU. (USA navíc nedávno zavedly 25% clo na dovozy z Kanady a Mexika, neuvedené v tabulce 1.) Na mírná 10% cla se pak mohou „těšit“ Britové nebo Australané.

Tabulka 1: Výše nových cel dovoz do USA vůči jednotlivým zemím a jejich celním uniím
země nebo uskupení zemí

obecné clo na vývoz z dané země do USA (s výjimkou specifických položek: uhlí, oceli a automobilů)

Kambodža

49%

Vietnam

46%

Srí Lanka

44%

Bangladéš

37%

Thajsko

36%

Čína

34% (+20 % = 54 %)*

Tchaj-wan

32%

Indonésie

32%

Švýcarsko

31%

Jižní Afrika

30%

Pákistán

29%

Indie

26%

Jižní Korea

25%

Japonsko

24%

Malajsie

24%

Evropská unie

20%

Izrael

17%

Filipíny

17%

Velká Británie, Singapur, Brazílie, Chile, Austrálie, Turecko, Kolumbie

10%

Zdroj: tisková konference Donalda Trumpa, seřazení a vyznačení významných obchodních partnerů autorem. *V případě Číny se přičítá již dříve schválené clo 20 %, takže celková sazba dosahuje 54 %.

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 81 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

USA

Související

Stablecoiny jako nový kupec amerického dluhu. Jak digitální dolary mění finanční trh?

4 minuty

Stablecoiny byly ještě nedávno vnímány především jako nástroj pro obchodování s kryptoměnami. Dnes se ale stále výrazněji propojují s tradičními financemi. Emitenti největších dolarových stablecoinů totiž ukládají velkou část svých rezerv do krátkodobých amerických státních dluhopisů, takzvaných Treasury Bills. Z kryptoměnových společností se tak stává nová skupina investorů do amerického státního dluhu.

Ropný chaos plní pokladny. Big Oil vydělává na napětí i drahých palivech, Trump má před midterms problém

4 minuty

Geopolitická krize kolem Hormuzského průlivu rozkolísala energetické trhy, ale pro největší americké ropné společnosti představuje mimořádně výnosné období. Rekordní marže rafinerií, vysoká produkce i omezená nabídka paliv ženou zisky největších ropných firem na nejvyšší úrovně za poslední roky.

Warshův Fed vyčkal. Tři členové už chtěli zvýšit sazby

5 minut

Americká centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50–3,75 %. Šlo sice o výsledek, kterému trh před jednáním přisuzoval přibližně 70% pravděpodobnost, tentokrát však rozhodnutí zdaleka nepůsobilo jako předem daná formalita. Investoři současně oceňovali nezanedbatelnou možnost zvýšení sazeb a do jednání vstupovali s mírou nejistoty, která byla v posledních letech před zasedáními Fedu spíše výjimečná.

Když prezident prodává signály na Wall Street

4 minuty

Říká se, že informace jsou na finančních trzích tou nejcennější komoditou. V roce 2026 to platí dvojnásob. Zvlášť když je jejich autorem prezident Spojených států a rychlejší přístup k nim prodává společnost, ve které má významný ekonomický podíl. Takový scénář by ještě před pár lety působil jako satira. Dnes je to realita.

SpaceX je od včerejška v Nasdaq-100. Kvůli největšímu IPO se přepisovala pravidla, přesto je jeho váha překvapivě malá

9 minut

Nasdaq letos změnil metodiku tak, aby se do indexu mohlo dostat největší IPO historie. Výsledek? SpaceX je od 7. července 2026 v Nasdaq-100, ale paradoxně s vahou menší, než by možná řada investorů čekala. Zatímco Nasdaq či FTSE hledaly cestu, jak firmu co nejrychleji zařadit, správce indexu S&P 500 jako jediný řekl: pravidla platí pro všechny stejně.