Americká cla otřásla finančními trhy. Donald Trump trestá horlivé vývozce. Jak se zachovat?

Foto: Shutterstock.com

Administrativa Donalda Trumpa uvalila vysoká cla na mnoho obchodních partnerů a ceny akcií i dalších rizikových aktiv na finančních trzích prudce spadly. Co vedlo amerického prezidenta k takovým tvrdým krokům, jaký makroekonomický vývoj můžeme očekávat a měli by investoři na vzniklou situaci reagovat?

Daleko horší, než se čekalo. Tak jednoduše lze shrnout vysoká dovozní cla ze strany USA, která proti mnoha zemím nebo jejich uskupením oznámil americký prezident Donald Trump ve středu 2. dubna. Spolu se speciálními 25% tarify na ocel, hliník a automobily zasáhnou nová geograficky stanovená cla tvrdě zahraniční obchod. Odpovězme nyní na otázky, jak „reciproční cla“ zatíží jednotlivé obchodní partnery USA, které ukazatele a východiska hrály při jejich stanovení největší roli, jaké problémy to znamená pro další vývoj americké, evropské či světové ekonomiky a zda by měli investoři na vzniklou nepříznivou situaci reagovat úpravou složení svého portfolia.

Podle tabulky 1 se nově zavedená obecná cla na konkrétní země nebo jejich celní unie (EU) výrazně liší. Zvlášť těžkou ránu dostane z významných investičních oblastí Čína, potažmo Tchaj-wan. Celkový dopad letošního vyhrocení obchodní politiky USA na Čínu bude ovšem krutý kvůli přičtení nové sazby k již platnému clu na čínské dovozy ve výši 20 %. Nemilosrdně se Trumpova administrativa postavila také vůči Švýcarsku, ale relativně vlídněji, nicméně stále drsně k EU. (USA navíc nedávno zavedly 25% clo na dovozy z Kanady a Mexika, neuvedené v tabulce 1.) Na mírná 10% cla se pak mohou „těšit“ Britové nebo Australané.

Tabulka 1: Výše nových cel dovoz do USA vůči jednotlivým zemím a jejich celním uniím
země nebo uskupení zemí

obecné clo na vývoz z dané země do USA (s výjimkou specifických položek: uhlí, oceli a automobilů)

Kambodža

49%

Vietnam

46%

Srí Lanka

44%

Bangladéš

37%

Thajsko

36%

Čína

34% (+20 % = 54 %)*

Tchaj-wan

32%

Indonésie

32%

Švýcarsko

31%

Jižní Afrika

30%

Pákistán

29%

Indie

26%

Jižní Korea

25%

Japonsko

24%

Malajsie

24%

Evropská unie

20%

Izrael

17%

Filipíny

17%

Velká Británie, Singapur, Brazílie, Chile, Austrálie, Turecko, Kolumbie

10%

Zdroj: tisková konference Donalda Trumpa, seřazení a vyznačení významných obchodních partnerů autorem. *V případě Číny se přičítá již dříve schválené clo 20 %, takže celková sazba dosahuje 54 %.

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 81 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

USA

Související

US treasuries: Kdo financuje americký dluh a co to znamená pro tržní výhled?

9 minut

Struktura financování amerického dluhu prošla v poslední dekádě zásadní transformací. Zahraniční poptávka postupně ustupuje a její roli přebírají domácí subjekty v čele s Fedem. Tato změna zároveň zvyšuje citlivost výnosů na domácí fiskální vývoj a schopnost trhu absorbovat novou emisi dluhu. Kdo tedy skutečně určuje cenu amerického dluhu?

Americké banky reportovaly výsledky: dohromady inkasovaly téměř 50 miliard dolarů

2 minuty

Válka na Blízkém východě otřásla trhy, ale pro americké bankovní giganty se stala strojem na peníze. Šestice největších domů z Wall Street v čele s JP Morgan a Citi vykázala za první kvartál kumulovaný zisk téměř 50 miliard dolarů. Zatímco investoři v panice utíkají z rizikových aktiv, obchodní oddělení bank těží z extrémní volatility. Rekordní výdělky však doprovází varování: pokud konflikt nepoleví, může brzy zasáhnout i peněženky běžných spotřebitelů a globální růst.

Trumpův scénář konfliktů: Jak geopolitika přepisuje trhy a co z toho vyčíst pro investory

4 minuty

Napětí kolem Íránu znovu ukazuje, že trhy dnes nereagují jen na ekonomická data, ale i na styl politického vyjednávání. Analýza společnosti The Kobeissi Letter naznačuje, že kroky Donalda Trumpa nejsou chaotické, ale překvapivě systematické. Pokud tento vzorec skutečně funguje, může být pro investory důležitějším vodítkem než samotné titulky.

Top 3 akcie pro duben 2026: Tituly, které mohou překonat trh

6 minut

Výběr perspektivních titulů pro rok 2026 ukazuje na firmy, které i přes solidní růst nabízejí zajímavý prostor pro další zhodnocení. Těžař Ovintiv skrze miliardové přesuny aktiv a zaměření na nejvýnosnější ložiska maximalizuje výplatu hotovosti akcionářům. Zdravotnický lídr GE HealthCare těží z raketového nástupu digitální diagnostiky a radiofarmak, přičemž jeho akcie zůstávají podle analytiků výrazně podhodnocené. Přehled doplňuje Blackstone, který využívá tržní nejistoty k posílení své dominance v infrastruktuře pro umělou inteligenci a nadále generuje rekordní zisky i v náročném prostředí soukromých úvěrů.

Nemovitostní fondy mají problém: UBS pozastavila odkupy

3 minuty

Globální realitní fondy čelí vážným potížím s likviditou. Po vzoru private credit fondů začínají omezovat výběry i velcí hráči v čele s UBS či Nicola Wealth. Zatímco někteří správci volí dočasné „uzamčení“ investorů, jiní jsou nuceni fondy zcela zlikvidovat. Jak hluboké jsou aktuální propady v sektoru komerčních nemovitostí a proč začíná být pro investory stále těžší dostat se ke svým penězům?

Trump varuje: v případě selhání mírových jednání dojde k eskalaci konfliktu

3 minuty

Čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě provází extrémní nejistota a ostrá rétorika Donalda Trumpa. Zatímco dohoda otevírá Hormuzský průliv, americký prezident varuje před totální válkou v případě sebemenšího porušení podmínek a ostře útočí na spojence i média. Trhy na výhrůžky reagují okamžitě – ropa opět prudce zdražuje a míří k hranici 100 dolarů za barel.

USA a Írán se dohodly: příměří bude trvat 14 dní

4 minuty

Svět si na čtrnáct dní vydechl. Po sérii drsných hrozeb totálním zničením se USA a Írán dohodly na dočasném příměří a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Zatímco Pákistánem zprostředkovaná dohoda okamžitě srazila ceny ropy o 15 % a přinesla úlevu dluhopisovým trhům, situace zůstává extrémně křehká. Rozdílné interpretace podmínek mezi Washingtonem, Teheránem a Tel Avivem, zejména ohledně bojů v Libanonu, naznačují, že cesta k trvalému míru bude v Islámábádu ještě velmi trnitá.