Celnice v ohni: USA a Čína zvedají cla na historická maxima

Foto: Shutterstock.com

Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou má hluboké kořeny, sahající až do období před více než deseti lety. Jedním z hlavních důvodů byla rostoucí obava USA z čínské obchodní politiky, zejména v oblasti ochrany duševního vlastnictví a přístupu na čínský trh pro americké firmy. Tyto obavy vedly k zavedení prvních celních opatření ze strany USA, která postupně eskalovala do širší obchodní konfrontace

V květnu 2019 zvýšily Spojené státy cla na dovoz čínského zboží v hodnotě 200 miliard dolarů z 10 % na 25 %. Tento krok byl reakcí na údajné porušování obchodních dohod ze strany Číny. Čína vyjádřila politování nad tímto zvýšením cel a pohrozila odvetnými opatřeními.

V reakci na letošní americká opatření zavedla Čína vlastní cla na americké produkty. Například v březnu 2025 uvalila 15 % clo na dovoz kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny z USA a 10 % clo na sójové boby, čirok, vepřové a hovězí maso, produkty akvakultury, ovoce, zeleninu a mléčné výrobky. Tato cla vstoupila v platnost 10. března 2025.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 85 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Emiráty vystupují z OPEC: začíná nová éra ropné volatility

8 minut

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů opustit řady Organizace zemí vyvážejících ropu představuje zásadní historický milník, který překresluje mapu globální energetiky. Tento krok přichází po dlouhodobém pnutí uvnitř kartelu, kde se zájmy Abú Dhabí stále častěji střetávaly s přísnými těžebními kvótami omezujícími domácí hospodářský rozmach.

MMF: Světová ekonomika ve stínu války. Růst zpomaluje, rizika narůstají a prostor pro chyby se zmenšuje

10 minut

Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 přináší obraz světové ekonomiky, která na první pohled působí stabilně, ale pod povrchem se postupně hromadí napětí. Konflikt na Blízkém východě, růst cen energií, vysoké zadlužení i fragmentace globální ekonomiky vytvářejí prostředí, ve kterém růst sice pokračuje, ale je stále křehčí.

Jak válka v Íránu zdražila peníze a zahýbala dluhopisovými trhy i českými hypotékami

7 minut

Válka s epicentrem v Íránu a navazující ropný šok zvedly výnosy státních dluhopisů USA, Německa i Česka a současně zdražily české hypotéky. Ačkoliv v delším horizontu není zvýšení výpůjčních nákladů dramatické, z hlediska posledních měsíců jde o citelný pohyb. Nepříznivý vývoj dolehl i na české hypotéky, mezi nimiž podražily hlavně 3leté fixace. I při uklidnění konfliktu bude návrat k nižším dluhopisovým výnosům a úrokovým sazbám spíš pozvolný než rychlý.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.