FOND SHOP

Celnice v ohni: USA a Čína zvedají cla na historická maxima

Veronika Konečná
Foto: Shutterstock.com

Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou má hluboké kořeny, sahající až do období před více než deseti lety. Jedním z hlavních důvodů byla rostoucí obava USA z čínské obchodní politiky, zejména v oblasti ochrany duševního vlastnictví a přístupu na čínský trh pro americké firmy. Tyto obavy vedly k zavedení prvních celních opatření ze strany USA, která postupně eskalovala do širší obchodní konfrontace

V květnu 2019 zvýšily Spojené státy cla na dovoz čínského zboží v hodnotě 200 miliard dolarů z 10 % na 25 %. Tento krok byl reakcí na údajné porušování obchodních dohod ze strany Číny. Čína vyjádřila politování nad tímto zvýšením cel a pohrozila odvetnými opatřeními.

V reakci na letošní americká opatření zavedla Čína vlastní cla na americké produkty. Například v březnu 2025 uvalila 15 % clo na dovoz kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny z USA a 10 % clo na sójové boby, čirok, vepřové a hovězí maso, produkty akvakultury, ovoce, zeleninu a mléčné výrobky. Tato cla vstoupila v platnost 10. března 2025.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 85 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Ekonomika

Související

Premium

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

Finanční trhy
6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Premium

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

Finanční trhy
6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

Komentáře
7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

Fakta a rady
13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.

Premium

Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

Dlouhé čtení
7 minut

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.

Pro registrované

Práce bez hranic: jak digitální nomádi přepisují ekonomiku i daně

Finanční trhy
5 minut

Ještě před deseti lety byl koncept digitálního nomádství okrajový fenomén spojený s freelancery a technologickými nadšenci. Dnes jde o plnohodnotnou ekonomickou sílu, která přetváří pracovní trh, daňové systémy i geopolitiku. Pandemie COVID-19 tento trend dramaticky urychlila, když firmy po celém světě zjistily, že velká část práce může fungovat na dálku bez zásadní ztráty produktivity. Vznikla tak nová globální třída pracovníků, kteří nejsou vázáni na konkrétní místo, ale zároveň generují vysoké příjmy.

Premium

Ropa nad zlato? Velký kontrast mezi aktuální a dlouhodobou ochranou před inflací

Finanční trhy
6 minut

Březnová eskalace iránské války do širšího blízkovýchodního konfliktu připomněla, že ropa funguje v investičním portfoliu jako spolehlivější protiinflační pojistka než zlato, které nyní naopak propadlo. Lepší ochranu před mohutnou inflací poskytla ropa než zlato i ve stagflačním roce 2022. Dlouhodobě ovšem dokáže žlutý kov produkovat podstatně silnější rizikově vážený reálný výnos v přepočtu do koruny a handicap ropy mohou jen částečně napravit akcie petrochemických společností.