Kompromisy, které řídí ekonomiku i naše peněženky

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Ekonomika i osobní finance jsou vždy otázkou voleb. Vyšší mzdy znamenají vyšší inflaci, levnější hypotéky zase nízké výnosy na spoření a trh s bydlením se mění podle úroků i nabídky. Stejně jako v životě neexistuje ani v ekonomice dokonalá kombinace, která by vyhovovala všem. Důležité je pochopit kompromisy, které tyto vztahy formují, a najít si vlastní cestu mezi šetřením a utrácením.

Tři typy kompromisů, které jsou neoddělitelnou součástí ekonomiky a našeho finančního života:

1. Dokonalá ekonomika neexistuje

Takto vypadala léta 2010 až 2019:

  • nízký růst HDP
  • nízká inflace
  • stagnující mzdy
  • pomalý trh práce
  • relativně vysoká nezaměstnanost
  • nulové úrokové sazby

A toto jsou (zatím) roky po pandemii 2020 až 2025:

  • vyšší růst HDP
  • rychlejší růst mezd
  • vyšší inflace
  • solidní trh práce
  • nízká nezaměstnanost
  • vyšší úrokové sazby

Chcete rychlejší růst mezd? Potom musíte počítat s vyšší inflací.

Chcete nízké úroky na hypotéce? Potom budou nízké i úroky na spořicích účtech.

Chcete vyšší ekonomický růst? Potom bude trh práce napjatý.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 81 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.

Prezidenti vs. centrální banky: lekce z USA a Evropy

4 minuty

Střet prezidentů a centrálních bank je jeden z hlavních motorů volatility na finančních trzích. Zkušenosti z USA a Evropy ukazují, že politický tlak na měnovou politiku dokáže krátkodobě změnit směr akcií, dluhopisů i měn, zatímco dlouhodobé důsledky se často projeví v inflaci, zadlužení a přerozdělení kapitálu mezi sektory.

Regulace jako zdroj výnosů pro investory

4 minuty

Regulace tvoří rámec pro ekonomiku, ale zároveň vytváří trhy a poptávku po produktech a službách, které splňují nové legislativní požadavky. Firmy, které dokáží nabídnout řešení vyplývající z regulace, získávají stabilní příjem a rostou nezávisle na cyklech běžného podnikání.

Dohoda EU–Indie: „Matka všech dohod“ jako geopolitický i investiční zlom

5 minut

Po téměř dvaceti letech vyjednávání uzavřely Evropská unie a Indie jednu z nejambicióznějších obchodních dohod současnosti. Dohoda, kterou sama Evropská komise označuje za „matku všech dohod“, je reakcí na zásadní proměnu globálního ekonomického uspořádání a představuje jasný signál, že světový obchod vstoupil do nové, strategičtější fáze.