Říjen 1918: Nejistota jako investiční komodita

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Vznik nového státu nebyl jen politický akt, ale především masivní šok pro finanční a kapitálový trh. Investor, který v říjnu 1918 nejednal, byl s největší pravděpodobností překvapen a poškozen událostmi, které následovaly.

V roce 1918 nešlo o klasické investování. Investiční rozhodnutí té doby se rovnala sázce na politický a měnový vývoj.

 

Před 28. říjnem: Válečná inflace a dluhy

Investor v Rakousku-Uhersku se potýkal s astronomickou válečnou inflací - financovanou tiskem peněz.

  • Hotovost (měna): Měla masivní reálnou hodnotu na úkor hrozící devalvace nebo měnové reformy.
  • Válečné dluhopisy (pasiva): Investor, který koupil válečné dluhopisy monarchie, se de facto stal hlavním věřitelem státu, který přestal existovat. Jejich hodnota klesla k nule nebo byla znehodnocena.
  • Akcie: Hodnota akcií závisela na tom, jak moc byl daný podnik provázán s rakousko-uherským kapitálem a na jeho umístění.

28. říjen a dny poté: Sázka na stabilitu

Vítězství Dohody a vyhlášení samostatnosti vyvolalo národní euforii, ale z pohledu investora to byl startovní výstřel pro likvidaci rizik a nové pozice. Klíčovou investiční otázkou bylo: Bude nová měna stabilní?

Klíčový postřeh: Rašínova deflační sázka

  • Alois Rašín prosadil v roce 1919 radikální deflační politiku, která se v mnoha ohledech podobala šokové terapii.
  • Investor, který předvídal, že se nová vláda pokusí agresivně bojovat s inflací a zavést tvrdou měnu, se měl postavit do pozice věřitele. Tyto osoby (např. držitelé vkladů či dluhopisů s pevnou sazbou) profitovaly z toho, že jejich nominální pohledávky byly po deflaci Rašínem vyplaceny ve stabilnější měně s vyšší kupní silou. Naopak dlužníci (např. velkostatkáři) museli splácet své dluhy v cennější měně.
  • Investiční lekcí z období 1917–1918 je, že při systémové změně je stabilita (politická i měnová) primární investiční komoditou. Drahé kovy a diverzifikace mimo rizikovou zónu (vídeňská koruna) byly klíčové pro zachování majetku.

Tři investiční milníky a jejich dopady

Investoři, kteří chtěli přežít a prosperovat v novém státě, museli reagovat na tři klíčové události let 1918–1920:


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 66 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Panika při propadu: zdaleka nejdražší chyba

5 minut

Když trhy začnou prudce klesat, emocemi řízené reakce jsou nejsilnějším nepřítelem investora. Historie ukazuje, že panika je smrtící pro portfolia dlouhodobých investorů – protože prodáváte za nejhorší cenu a uzavíráte ztráty, které nemusely být trvalé. Během prasknutí technologické bubliny v roce 2000, kdy Nasdaq ztratil zhruba 78 % své hodnoty, mnoho investorů prodalo své pozice právě v okamžiku, kdy se trh propadal nejrychleji, a nikdy se už z toho nevzpamatovali. Nasdaq se totiž na svou předchozí úroveň dostal až po více než deseti letech.

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?