Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Z investičního pohledu by se mohlo zdát, že soud tímto krokem odstranil část politické nejistoty, která visela nad globálními trhy od návratu Trumpovy agresivní tarifní rétoriky. Problém je však v tom, že prezident Trump obratem ohlásil nová cla. Odvolává se přitom na tzv. Section 122 zákona Trade Act of 1974, což je dosud nevyužitá část amerického obchodního zákona, která umožňuje prezidentovi zavést plošná cla až 15 % na dobu 150 dnů – pak je musí schválit Kongres. Část analytiků upozorňuje, že využití tohoto zákona může být stejně sporné jako předchozí důvody zavedení cel, protože vychází ze zákona platného ve zcela jiné době.

Tarify nejsou jen o clech samotných – ovlivňují dodavatelské řetězce, plánování investic a marže firem, které mohou vyšší náklady přenášet na spotřebitele nebo absorbovat ve výsledcích. Trhy dnes reagují nervózně, volatilita roste, a investorům stále hrozí riziko rychlých pohybů v obchodní politice.

Inflační a makroekonomický dopad

Tarify fungují jako skrytá daň: nejprve zvyšují náklady dovozcům, pak deformují ceny v dodavatelských řetězcích a s určitým zpožděním se projevují v inflaci. Zrušení konkrétní právní konstrukce snižuje pravděpodobnost náhlého nákladového šoku, ale neeliminuje riziko dalších tarifních kroků. Pro firmy to znamená částečnou úlevu na straně marží, ale nejistota ohledně budoucích opatření zůstává.

Verdikt a prostor pro napětí

Rozhodnutí soudu ruší možnost plošného uvalování tarifů bez Kongresu, ale nezastavuje samotný protekcionismus. Administrativa má stále k dispozici jiné mechanismy – sektorová cla, cílená opatření či dočasné tarify – ovšem tyto nástroje jsou procesně pomalejší a politicky náročnější. Obchodní napětí se tedy nezmenšuje, pouze se mění jeho podoba: místo jednorázového šoku hrozí postupně se rozvíjející riziko.

Institucionální signál a dlouhodobý kapitál

Verdikt ukazuje, že v USA stále fungují institucionální brzdy a protiváhy proti koncentraci moci v exekutivě. To je pozitivní signál pro dlouhodobé investice, které vyžadují stabilitu institucionálního rámce. Na druhou stranu znamená, že obchodní politika bude pomalejší a závislá na politickém kompromisu, což může oddalovat řešení strukturálních problémů.

Méně chaosu, stále vysoké napětí

Zrušení cel Nejvyšším soudem bohužel neznamená konec protekcionismu ani návrat k předkrizové globalizaci. Politická motivace chránit domácí průmysl v USA zůstává silná a pravděpodobně se přesune do právně čistších, ale pomalejších forem. Pro investory poslední vyjádření Donalda Trumpa příliš nesnižují nejistotu. Stále existuje dost důvodů k obezřetnosti při oceňování rizika, a trhy proto reagují zvýšenou volatilitou.


FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Kam míří trhy ve druhé polovině 2026? Přinášíme pohled 19 světových institucí

14 minut

V tomto článku vás čeká shrnutí pololetního výhledu MONECO investiční společnosti, který vychází ze srovnání prognóz 19 předních světových finančních institucí, jejichž závěry jsou spojeny do jednoho uceleného pohledu na ekonomiku i finanční trhy. V článku tak představujeme hlavní shody, rozpory a investiční témata, která mohou rozhodovat o vývoji akcií, dluhopisů či měn. Pro čtenáře FOND SHOP máme navíc připravenou exkluzivní možnost získat celý 30stránkový report zdarma. Podrobnosti najdete na konci článku.

Proč investoři milují příběhy více než čísla: Když emoce vítězí nad tabulkou

10 minut

Když investor kupuje akcii, často si myslí, že rozhoduje hlavně podle čísel. Sleduje zisk firmy, zadlužení, růst tržeb nebo cenu akcie vůči hodnotě společnosti. Ve skutečnosti ale lidský mozek funguje jinak. Většina investičních rozhodnutí není založena pouze na studené analýze, ale také na příběhu, který si investor o firmě vytvoří.

Amerika znovu staví továrny. Nová průmyslová éra může vytvořit vítěze mezi investory

5 minut

Ještě před několika lety platilo jednoduché pravidlo: kdo chtěl vyrábět levně, zamířil do Asie. Čína se stala „továrnou světa“ a miliony výrobků, od elektroniky přes automobily až po zdravotnické pomůcky, začaly vznikat tisíce kilometrů daleko od zákazníků. Firmy tím ušetřily obrovské částky, protože využily levnější pracovní sílu, vybudovanou infrastrukturu a obrovské výrobní kapacity. Pro spotřebitele to znamenalo levnější zboží a pro akcionáře vyšší zisky.

Kvantový skok: Která odvětví díky němu zkolabují jako první?

10 minut

Kvantové počítače dnes připomínají internet v devadesátých letech. Většina lidí o nich slyšela, málokdo přesně rozumí jejich fungování a ještě méně investorů dokáže odhadnout, kdo na této technologii skutečně vydělá. Přesto se do jejich vývoje investují desítky miliard dolarů a největší technologické firmy považují kvantové výpočty za jednu z nejdůležitějších strategických oblastí příštích desetiletí.

DIP versus doplňkové penzijní spoření. Kde jsou hlavní rozdíly?

6 minut

Ještě donedávna měla většina Čechů při tvorbě finanční rezervy na důchod poměrně jasno. Nejčastější volbou bylo penzijní připojištění, později doplňkové penzijní spoření – produkt spojovaný hlavně s bezpečím, státní podporou a dlouhodobým odkládáním peněz. Finanční trh se však postupně proměnil a objevil se nový nástroj: dlouhodobý investiční produkt neboli DIP. Ten na první pohled působí jako modernější alternativa ke klasickému penzijnímu spoření. Přináší větší volnost při výběru investic, širší možnosti a potenciál zajímavějšího zhodnocení.