Panika při propadu: zdaleka nejdražší chyba

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Když trhy začnou prudce klesat, emocemi řízené reakce jsou nejsilnějším nepřítelem investora. Historie ukazuje, že panika je smrtící pro portfolia dlouhodobých investorů – protože prodáváte za nejhorší cenu a uzavíráte ztráty, které nemusely být trvalé. Během prasknutí technologické bubliny v roce 2000, kdy Nasdaq ztratil zhruba 78 % své hodnoty, mnoho investorů prodalo své pozice právě v okamžiku, kdy se trh propadal nejrychleji, a nikdy se už z toho nevzpamatovali. Nasdaq se totiž na svou předchozí úroveň dostal až po více než deseti letech.

Podobně během finanční krize 2008 investoři opouštěli trhy hromadně poté, co zkrachovaly instituce jako Lehman Brothers a ceny aktiv začaly padat znovu a znovu. Tento typ chování zafixoval ztráty a oddálil možnost znovu vstoupit do růstového trendu, který následně trhy nakonec převzaly. Panický prodej je vždy emotivní, nikoli strategické rozhodnutí – a proto stojí kapitál.

Klíčovým poučením je, že trh nikdy neklesá lineárně; propady bývají rychlé, ale dočasné fáze bývají následovány periodami zotavení a růstu. Pokud investor ustojí počáteční panický impuls, má šanci na návrat a konečný výnos, který daleko převýší krátkodobé ztráty.

Euforie a spekulace: nechte se vést daty, ne davem

Spekulativní euforie je běžně předzvěstí krize. Trh připomíná dav, který se nechá unášet optimismem a ignoruje fundamentální realitu. Příklad dot‑com bubliny je výmluvný: akcie firem bez zisků nebo dokonce příjmů byly oceňovány více než některé etablované podniky. Index Nasdaq během 90. let rostl dramaticky, a přestože většina firem vůbec nevydělávala, investoři do nich i tak masivně vstupovali. Když očekávání selhala a růst se zpomalil, propad byl masivní a dlouhodobý.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 80 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Proč investoři opakovaně vstupují do trendů těsně před jejich prudkým obratem
  • Jak se během krizí zvyšuje korelace aktiv a rozpadá klasická diverzifikace
  • Kdy pákový efekt spouští Minskyho moment a násobí ztráty o desítky procent
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

MMF: Světová ekonomika ve stínu války. Růst zpomaluje, rizika narůstají a prostor pro chyby se zmenšuje

10 minut

Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 přináší obraz světové ekonomiky, která na první pohled působí stabilně, ale pod povrchem se postupně hromadí napětí. Konflikt na Blízkém východě, růst cen energií, vysoké zadlužení i fragmentace globální ekonomiky vytvářejí prostředí, ve kterém růst sice pokračuje, ale je stále křehčí.

Trumpův scénář konfliktů: Jak geopolitika přepisuje trhy a co z toho vyčíst pro investory

4 minuty

Napětí kolem Íránu znovu ukazuje, že trhy dnes nereagují jen na ekonomická data, ale i na styl politického vyjednávání. Analýza společnosti The Kobeissi Letter naznačuje, že kroky Donalda Trumpa nejsou chaotické, ale překvapivě systematické. Pokud tento vzorec skutečně funguje, může být pro investory důležitějším vodítkem než samotné titulky.

Jak válka v Íránu zdražila peníze a zahýbala dluhopisovými trhy i českými hypotékami

7 minut

Válka s epicentrem v Íránu a navazující ropný šok zvedly výnosy státních dluhopisů USA, Německa i Česka a současně zdražily české hypotéky. Ačkoliv v delším horizontu není zvýšení výpůjčních nákladů dramatické, z hlediska posledních měsíců jde o citelný pohyb. Nepříznivý vývoj dolehl i na české hypotéky, mezi nimiž podražily hlavně 3leté fixace. I při uklidnění konfliktu bude návrat k nižším dluhopisovým výnosům a úrokovým sazbám spíš pozvolný než rychlý.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.