Americko-čínský spor o omezení vývozu vzácných zemin z Číny. Jde o začátek nové obchodní války?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

9. října 2025 Peking rozšířil exportní kontroly na vzácné zeminy a některé kritické minerály. Tato opatření mají platit částečně už od 1. prosince — a okamžitě spustila řetězec diplomatických ostrých slov, rychlý růst akcií „západních“ dodavatelů materiálů v kontrastu s poklesem širokého akciového trhu a hrozbu amerických protiopatření.

Tohle ale není už jen technokracie úředního dokumentu: je to geopolitické riziko, které má reálný dopad na výrobní řetězce, ceny a investiční příležitosti.

Co víme

  • Čína v říjnu 2025 oficiálně rozšířila exportní kontroly na vzácné zeminy, některé bateriové materiály a „superhard“ materiály; některé nové body mají extrateritoriální dosah (kontrolují i zboží vyrobené mimo Čínu, pokud obsahuje čínskou technologii či materiály). Nejde tedy pouze o kvóty, ale o jakýsi právní nástroj, který může brzdit i zpracování a obchod, pokud má jakýkoli čínský „prvek“.
  • Reakce trhu byla rychlá: akcie firem jako MP Materials či australských producentů (Lynas, Arafura, Australian Strategic Materials) posílily — investoři ocenili možnost navyšování západní produkce a „de-riskování“ závislosti na Číně. Současně se ozývají vysocí představitelé: Treasury Secretary jedná s čínským vice-premiérem, IMF vyzývá k řešení, které by minimalizovalo dopad na klíčové materiály pro globální ekonomiku.

Tento krok cílí na dysprosium, terbium a další tzv. těžké vzácné zeminy, které jsou esenciální pro:

  • Elektromobily (EV): Výroba super-silných neodymových magnetů (NdFeB) pro motory EV a větrné turbíny.
  • Obrana a Aerospace: Stíhačky F-35, naváděcí systémy a chytré zbraně.
  • Advanced Tech: Pokročilé polovodiče (pod 14nm) a supertvrdé materiály.

Americký ministr financí Scott Bessent to nazval „vystřelením bazuky na dodavatelské řetězce celého svobodného světa.“ Jde o bezprecedentní „weaponizaci“ ekonomické dominance.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 71 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.

Prezidenti vs. centrální banky: lekce z USA a Evropy

4 minuty

Střet prezidentů a centrálních bank je jeden z hlavních motorů volatility na finančních trzích. Zkušenosti z USA a Evropy ukazují, že politický tlak na měnovou politiku dokáže krátkodobě změnit směr akcií, dluhopisů i měn, zatímco dlouhodobé důsledky se často projeví v inflaci, zadlužení a přerozdělení kapitálu mezi sektory.