FOND SHOP

Japonská jízda

Veronika Konečná
Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (gemini.google.com)

Japonské akcie na historickém maximu: Nikkei 225 poprvé překonal 50 000 bodů. Japonský akciový trh má oproti americkému i evropskému svá specifika, spojená s vývojem domácí ekonomiky.

V posledních zhruba dvou letech však japonské akcie nabraly nevídanou dynamiku. Kulminací tohoto růstu je historický moment: index Nikkei 225 na podzim 2025 poprvé ve své historii překonal psychologickou a symbolickou hranici 50 000 bodů.

Tento mimořádný růst je podpořen souhrou několika klíčových a příznivých faktorů, které i nadále činí Japonsko atraktivní investiční destinací.

Tahouni historického vzestupu

Fenomenální růst, který započal zhruba před dvěma lety, tak vstupuje do nové éry. Co stojí za touto historickou jízdou?


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 89 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Ekonomika

Související

Premium

Panika při propadu: zdaleka nejdražší chyba

Strategie
5 minut

Když trhy začnou prudce klesat, emocemi řízené reakce jsou nejsilnějším nepřítelem investora. Historie ukazuje, že panika je smrtící pro portfolia dlouhodobých investorů – protože prodáváte za nejhorší cenu a uzavíráte ztráty, které nemusely být trvalé. Během prasknutí technologické bubliny v roce 2000, kdy Nasdaq ztratil zhruba 78 % své hodnoty, mnoho investorů prodalo své pozice právě v okamžiku, kdy se trh propadal nejrychleji, a nikdy se už z toho nevzpamatovali. Nasdaq se totiž na svou předchozí úroveň dostal až po více než deseti letech.

Pro registrované

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

Téma
5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Premium

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

Ekonomika
6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

Breaking news
2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Pro registrované

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

Spotřebitel
6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?