Nejnovější články

Strategie Nobelovy nadace - vyplatí se?

4 minuty

Investiční strategie velkých nadací představují jeden z nejstabilnějších přístupů ke správě kapitálu v prostředí proměnlivých trhů. Nobelova nadace dlouhodobě spravuje svůj majetek s cílem zachovat reálnou hodnotu kapitálu, generovat stabilní výnosy a zajistit financování svých aktivit v horizontu několika generací. Tento přístup je postaven na promyšlené alokaci aktiv, důsledné diverzifikaci a schopnosti reagovat na strukturální změny globální ekonomiky.

Máme akciové investice měnově zajišťovat do koruny?

8 minut

O tom, že v defenzivně profilované peněžní a dluhopisové složce portfolia dává smysl eliminovat měnové riziko, znalí investoři nepochybují. Volné pohyby měnových kurzů by totiž výkonnost nástrojů peněžního trhu i bonitních dluhopisů neúměrně rozkolísaly. Vyplatí se však zajišťovat měnové riziko také u akciových investic, které samy často zakoušejí dramatičtější tržní výkyvy než devizové kurzy? V tomto případě již není odpověď jednoznačná, ale když vezmeme v úvahu loňskou slabost dolaru, může měnové zajišťování i zde představovat racionální volbu. Záleží ovšem také na zemích či měnových zónách, které v rámci akciových trhů preferujeme.

2025 jako zlatý rok hedgeových fondů: AI, volatilita a rekordní výdělky

4 minuty

Rok 2025 se zapsal do historie hedgeových fondů jako období rekordních výnosů. Kombinace extrémní volatility způsobené geopolitickým napětím, obchodními válkami a nevyzpytatelnou hospodářskou politikou spolu s technologickým cyklem taženým umělou inteligencí umožnila nejlepším fondům dosáhnout mimořádných zisků. Zatímco celý hedgeový průmysl vydělal historických 543 miliard dolarů, úzká skupina elitních manažerů soustředila významnou část těchto výdělků díky disciplinované práci s rizikem, koncentraci portfolií a schopnosti profitovat z tržních výkyvů.

Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

7 minut

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.

Inflace skrytá v dodavatelských řetězcích

4 minuty

Růst cen se v ekonomice šíří složitějšími cestami, než naznačují oficiální inflační ukazatele. Indexy spotřebitelských cen zachycují až konečný efekt, zatímco skutečný tlak na ekonomiku vzniká mnohem dříve – uvnitř výrobních a distribučních struktur.

Levné letenky, drahé akcie? Investiční realita low-cost aerolinek v příštích letech

4 minuty

Nízké ceny letenek samy o sobě ještě neznamenají atraktivní investici. V prostředí rostoucích fixních nákladů, tlaku na marže a vysoké citlivosti na ekonomický cyklus se u low-cost aerolinek stále více ukazuje, jak klíčová je nákladová efektivita a schopnost dlouhodobě generovat volný peněžní tok. Rok 2026 tak nebude o sázce na celý sektor, ale o pečlivém výběru společností, které dokážou udržet ziskovost i v náročnějších podmínkách a přetavit levné létání v hodnotu pro akcionáře.