Jak odhalit královské akcie od plev?

Nejde o žádný tajný recept. Stejné principy používají i velké společnosti, které sestavují burzovní indexy zaměřené na kvalitní firmy. S&P Dow Jones Indices například sleduje návratnost vlastního kapitálu, finanční zadlužení a kvalitu účetního zisku. MSCI zase pracuje s návratností vlastního kapitálu, stabilitou růstu zisku a finanční pákou.

1. Dokáže firma vydělávat hodně peněz z kapitálu akcionářů?

První otázkou je návratnost vlastního kapitálu, známá pod zkratkou ROE. Laicky řečeno ukazuje, jak efektivně firma využívá peníze svých akcionářů. Pokud společnost vlastní kapitál ve výši 100 miliard korun a za rok vytvoří zisk 20 miliard, její návratnost vlastního kapitálu je za jinak stejných podmínek 20 procent. Vysoká hodnota je zajímavá, ale jeden dobrý rok nestačí. Investor by měl sledovat především to, zda se vysoká ziskovost opakuje dlouhodobě. A návratnost vlastního kapitálu patří mezi tři základní ukazatele, které při svém hodnocení kvality používá S&P Dow Jones Indices.

Královský příklad: Microsoft

Microsoft je ukázkou společnosti, u které vysoká ziskovost není založena na jednom mimořádném roce. Ve fiskálním roce 2025 utržil přibližně 5,90 bilionu korun. Provozní zisk přitom dosáhl 2,69 bilionu korun. Takové výsledky ukazují, proč je u kvalitní společnosti důležitější dlouhodobá schopnost vytvářet vysoké marže než samotný růst tržeb. Microsoft navíc nestaví pouze na jednom produktu – jeho podnikání zahrnuje například cloudové služby, kancelářský software, operační systémy a další produkty.

Varovný příklad: Intel

Intel ukazuje opačnou stránku. Firma měla v roce 2025 tržby kolem 1,1 bilionu korun, ale její hospodaření zůstávalo pod tlakem. Výsledky ukazují, že samotná velikost společnosti nebo tržeb ještě neznamená vysokou ziskovost. Intel je proto dobrým připomenutím jednoduchého pravidla: investora nezajímá jen to, kolik firma prodá, ale kolik jí z prodejů skutečně zůstane.

2. Promění firma účetní zisk ve skutečné peníze?

Tady se často rozhoduje. Účetní zisk může vypadat velmi dobře, ale investor by měl zjistit, zda se skutečně objevují peníze, které může firma použít. Nejjednodušší je sledovat peněžní tok z provozu a investice do majetku. Pokud podnik vytvoří z provozu například 100 miliard korun, ale současně musí 90 miliard investovat do továren, technologií a dalšího vybavení, jeho finanční volnost je mnohem menší než u firmy, které ze stejného provozního toku stačí investovat 30 miliard.

Královský příklad: Nvidia

Nvidia je mimořádně názorným příkladem společnosti, která dokázala převést prudký růst poptávky po svých čipech do obrovského množství peněz. V prvním čtvrtletí fiskálního roku 2027 dosáhla rekordních tržeb 81,6 miliardy dolarů, tedy asi 1,71 bilionu korun. Meziročně šlo o růst o 85 procent. Hrubá zisková marže dosáhla 74,9 procenta. To je důležité i pro běžného investora. Nvidia neukazuje pouze to, že „prodává více čipů“. Ukazuje, že její podnikání je schopné při vysokých tržbách vytvářet také velmi vysokou ziskovost a peněžní tok.

Varovný příklad: Intel

Intel je zajímavým protikladem i proto, že jde o obrovskou technologickou společnost. Její výroba čipů ale vyžaduje obrovské investice do továren a vybavení. V roce 2023 například firma vykázala peněžní tok z provozní činosti přibližně 241 miliard korun, ale současně investovala 25,8 miliardy dolarů, tedy přibližně 540 miliard korun. Upravený volný peněžní tok proto skončil na −11,9 miliardy dolarů, tedy přibližně −249 miliardách korun. To je pro investora velmi názorná lekce. Firma může vytvořit stovky miliard korun z provozu a přesto nemít dostatek volných peněz. Pokud podnik musí neustále nalévat obrovské částky zpět do výroby, je potřeba mnohem opatrněji hodnotit jeho finanční sílu.

3. Kolik dluhu firma potřebuje ke svému fungování?

Dluh sám o sobě není nepřítel. Pro firmu může být rozumným způsobem financování růstu. Problém vzniká ve chvíli, kdy se dluh stane příliš velkým vzhledem k tomu, kolik podnik vydělává a kolik peněz dokáže vytvářet. Finanční páka patří mezi ukazatele, které používají velké indexové společnosti při hodnocení kvality firem. S&P Dow Jones Indices například sleduje finanční zadlužení spolu s návratností vlastního kapitálu a kvalitou účetního zisku.

Královský příklad: Alphabet

Alphabet, mateřská společnost Googlu, představuje zajímavý příklad firmy, která má k dispozici obrovské množství hotovosti a obchodovatelných cenných papírů. To je důležité, protože společnost díky tomu není při financování svého podnikání odkázána především na věřitele. V prvním čtvrtletí roku 2026 měl Alphabet v hotovosti, peněžních ekvivalentech a obchodovatelných cenných papírech více než 1,1 bilionu korun. Společnost současně vytváří miliardy dolarů provozního peněžního toku. To dává firmě mimořádnou finanční odolnost. Když přijde horší období, Alphabet nemusí kvůli každé větší investici shánět nové peníze na trhu. Naopak může ze své finanční rezervy financovat vývoj nových technologií, akvizice nebo další investice.

Varovný příklad: Warner Bros. Discovery

Úplně opačnou situaci představuje Warner Bros. Discovery. Mediální společnost v posledních letech nesla vysokou dluhovou zátěž, která vznikla mimo jiné po spojení WarnerMedia a Discovery. Na konci roku 2025 měla společnost celkový hrubý dluh přibližně 600 miliard korun. To neznamená, že Warner Bros. Discovery musí zkrachovat. Pro investora je ale podstatné něco jiného: čím vyšší je dluh, tím větší část budoucího peněžního toku už má svého adresáta – věřitele. Peníze, které musí firma použít na úroky a splátky, nemůže současně využít na rozvoj podnikání, dividendy nebo odkupy vlastních akcií. 

4. Vydělává firma stabilně, nebo má jen jeden skvělý rok?

Jedním z největších omylů začínajících investorů je předpokládat, že poslední rekordní výsledek automaticky představuje nový standard. MSCI proto při hodnocení kvality společností sleduje také stabilitu růstu zisku. Jeho metodika pracuje s proměnlivostí meziročního růstu zisku na akcii za posledních pět fiskálních let. Čím stabilnější výsledky, tím kvalitnější hodnocení. 

Královský příklad: Coca-Cola

Coca-Cola je téměř učebnicovým příkladem společnosti, u které investor nemusí sázet na jediný výrobek nebo jediný mimořádný rok. Společnost působí na trhu již více než sto let a její portfolio zahrnuje stovky značek nápojů. Ve fiskálním roce 2025 dosáhla čistých tržeb přibližně 1,0 bilionu korun. Organické tržby přitom vzrostly o 5 procent. Zajímavé není pouze samotné číslo. Coca-Cola prodává nápoje po celém světě a její hospodaření nestojí na tom, zda se tento jeden konkrétní výrobek stane hitem. Pro investora je to příklad podniku, jehož hlavní výhodou je opakovanost příjmů a schopnost fungovat v různých ekonomických podmínkách.

Varovný příklad: Peloton

Peloton ukazuje opačný problém. Během pandemie se domácí cvičení stalo obrovským hitem a společnost zažívala mimořádný růst. Investoři ale později zjistili, jak nebezpečné může být zaměnit mimořádnou situaci za dlouhodobý trend. Po prudkém růstu během pandemie začal počet zákazníků a poptávka zpomalovat. Firma následně musela výrazně snižovat náklady a měnit svou strategii. Peloton je proto výbornou připomínkou jednoduchého pravidla: pokud firma roste neobvykle rychle, vždy se ptejte, zda jde o dlouhodobou změnu chování zákazníků, nebo o mimořádnou situaci, která se nemusí opakovat.

5. A teď přichází nejzáludnější otázka: není skvělá firma příliš drahá?

Tady se může investor spálit dokonce i u společnosti, která splňuje téměř všechny předchozí testy. Představme si podnik, který vydělává 10 miliard korun ročně. Pokud jeho hodnota na burze činí 100 miliard korun, investor za každou korunu ročního zisku platí 10 korun. Pokud ale stejná firma stojí na burze 500 miliard korun, platí už 50 korun za stejnou korunu zisku. Firma se nezměnila. Změnila se pouze cena, kterou za ni investor platí. Proto je při hodnocení akcie potřeba oddělit dvě otázky: Je to kvalitní podnik? A je jeho akcie za současnou cenu zajímavá investice?

Zajímavý příklad: Costco

Costco je zajímavým příkladem, protože jde o mimořádně kvalitní podnik, u kterého investoři dlouhodobě platí za jeho kvalitu vysokou cenu. Provozovatel velkoobchodních klubů má silný obchodní model založený mimo jiné na členských poplatcích. Ve fiskálním roce 2025 dosáhl čistých tržeb přibližně 5,76 bilionu korun, a členské poplatky přinesly dalších přibližně 111 miliard korun. Problém tedy není v tom, že by Costco bylo nekvalitní. Naopak, problém ale může vzniknout ve chvíli, kdy investor za tuto kvalitu zaplatí cenu, která už předpokládá mnoho dalších let mimořádně dobrého růstu. To je jeden z nejnebezpečnějších paradoxů investování: můžete správně poznat skvělou firmu a přesto udělat špatnou investici.

Levnější protipól: PayPal

PayPal je zajímavým opačným příkladem. Společnost má rozsáhlou zákaznickou základnu, známou značku a vysoké objemy zpracovávaných plateb, ale trh ji v posledních letech oceňoval podstatně opatrněji než některé rychle rostoucí technologické společnosti. Ve fiskálním roce 2025 zpracoval PayPal celkový objem plateb kolem 37 bilionů korun. Přesto se jeho akcie obchodovaly za násobky zisku výrazně nižší než u některých mezi investory populárnějších růstových společností. To samozřejmě neznamená, že PayPal musí být lepší investicí než Costco. Znamená to něco mnohem zajímavějšího: cena akcie už sama o sobě může odrážet část problémů, kterých se investoři obávají. A i proto se vyplatí sledovat ocenění společně s kvalitou podniku. U drahé akcie může i malé zklamání způsobit prudký pokles ceny. U levnější akcie může být naopak část špatných zpráv už v ceně započtena. 

Pět otázek, které se hodí položit téměř každé akcii

Při prvním pohledu na neznámou společnost nemusí investor počítat desítky ukazatelů. Začít může pěti jednoduchými otázkami:

1. Vydělává firma dlouhodobě hodně peněz vzhledem ke kapitálu, který používá?
2. Přeměňuje účetní zisk na skutečné peníze?
3. Nemá tolik dluhu, že by ji mohl problémový rok dostat do potíží?
4. Jsou její výsledky stabilní, nebo stojí na jediném mimořádném roce?
5. A hlavně – není její akcie tak drahá, že už je v ceně započítán téměř dokonalý budoucí vývoj?

První čtyři otázky hledají kvalitní podnik. Pátá hledá dobrou investici. A to je zásadní rozdíl. Královská akcie proto není jednoduše ta, která nejvíce vyrostla. Královský podnik je ten, který dokáže dlouhodobě vytvářet vysoký zisk, měnit ho ve skutečné peníze, udržet dluh pod kontrolou a obstát i v horších časech. Královskou investicí se ale stává teprve tehdy, když za tuto kvalitu investor nezaplatí nesmyslně vysokou cenu.