Disruptivní investování: Jak vydělat na změnách, které mění ekonomiku v základech

Jak vydělat na technologii, která vypadá, že změní svět? Není to tak snadné, jak se zdá. Pohledem dozadu jich dokážeme identifikovat za posledních 250 let od průmyslové revoluce několik, od železnice až po internet (AI je zřejmě další v řadě, ale nepředbíhejme), každá z nich ale vedle dnes známých vítězů vytvořila i široké pole poražených. A chybující investory obzvlášť bolestně nechala minout mimořádnou příležitost, která se objeví jednou, dvakrát za život. Jak tedy investovat do ekonomických disrupcí? Do trendů, které promění ekonomiku do základu? Především nehledat jediného vítěze nebo tři medailisty. 

Bude to Nvidia? OpenAI? SanDisk? SK Hynix? SpaceX? Anthropic? Microsoft? Oracle? Nebo nějací dva kluci z MIT, kteří právě teď v Silicon Valley pitchují doposud neznámému andělskému investorovi svůj nápad spojený s umělou inteligencí? Zatímco ještě před pár lety byla AI tématem především pro technologické nadšence, dnes existuje na trhu i ve společnosti široká shoda, že jde o další velkou věc. Kdo z ní vyjde jako vítěz typu Microsoft z boomu osobních počítačů nebo Amazon z exploze, imploze a nakonec opět exploze internetu, nikdo neví. Kapitál proudí do firem vyvíjejících čipy, datová centra nebo jazykové modely, investoři přehodnocují celé svá portfolia a hledají jackpoty. Pro jistější výnos je ale mnohem jednodušší princip tzv. disruptivního investování.

Jeho podstatou totiž není honba za nejnovější technologickou módou, ale širší hledání společností, které dokážou zásadní změnu proměnit v dlouhodobou konkurenční výhodu. Disruptivní inovace totiž mění pravidla hry. Nevylepšují pouze existující produkty, ale vytvářejí nové trhy, mění chování zákazníků a často přepisují celé dodavatelské řetězce i obchodní modely. Nejdůležitější otázkou tak je, kdo na aplikaci průlomových technologií nakonec skutečně vydělá.

AI jako současná laboratoř disruptivního investování

Umělá inteligence představuje učebnicový příklad současné disrupce. Tempo jejího rozšíření je mimořádné a podle textu patří mezi nejrychleji adoptované technologie v historii. Obrovské prostředky proto směřují nejen do samotného vývoje modelů, ale také do infrastruktury, která jejich fungování umožňuje.

Výdaje na datová centra, výpočetní výkon nebo specializované čipy dosahují stovek miliard dolarů ročně a investoři očekávají, že budou dále růst. Podle odhadů investiční banky Morgan Stanley  by investice spojené s umělou inteligencí mohly během příštích pěti let podpořit globální kapitálové výdaje částkou přibližně čtrnáct bilionů dolarů. Takto masivní příliv kapitálu však mění i samotné fungování finančních trhů.

Na akciové burzy vstupují firmy s obřími valuacemi, které se rychle propisují do indexů, zároveň prudce narůstá objem dluhopisů vydávaných největšími technologickými firmami. Výsledkem je situace, kdy investoři stále častěji narážejí na stejnou odpověď bez ohledu na zvolenou strategii – ať už hledají růst, stabilitu nebo pasivní investování, stále větší část trhu tvoří právě společnosti spojené s AI. Což především laikům mimořádně komplikuje diverzifikaci.

V rámci finančních trhů nicméně existují i levné pasivní nástroje, které pomůžou diverzifikace dosáhnout. Tvůrci ETF již pod hlavičkou disruptivního investování na trh poslali široké spektrum fondů, které vykrývají celé průlomové odvětví, nebo jejich segmenty. Mezi ty kompletně pokrývající tento sektor patří třeba Fidelity Disruptive Technology ETF nebo Ark Innovation ETF, mezi ty specializované – v tomto případě na robotiku a automatizaci – pak Global X Robotics&AI ETF, Fidelity Disruptive Automation ETF nebo Shares Automation&Robotics ETF. Fondy, v tomto případě nízkonákladová ETF, pak pokrývají celý trh a pravidelně rebalancují zastoupení ve prospěch nových hráčů dle své investiční strategie. Takže jakkoliv nehrozí jackpot za all-in sázku na vítěze, je to příjemná jistota, že investor bude mít skin in the game v případě, že se AI ukáže opravdu býti tak průlomovou technologií, jak se dnes zdá.

Historie navíc ukazuje, že nové technologie obvykle nepostupují lineárně. Po počátečním období pomalého růstu přichází bod zlomu, kdy se adopce výrazně zrychlí a firma začne překvapovat rychlejším růstem tržeb i zisků, než očekává trh. Zároveň ale platí, že ne každá rychle rostoucí společnost se stane dlouhodobým vítězem. Období technologických změn snižují bariéry vstupu, přivádějí na trh nové konkurenty a často narušují pozice firem, které byly ještě nedávno považovány za téměř neohrozitelné. A historie navíc opakovaně ukazuje, že společnosti na čele pelotonu ze začátku pomyslného závodu budujícího infrastrukturu tak nemusí být těmi, které nakonec vytvoří největší hodnotu pro akcionáře. 

Technologická revoluce navíc sama o sobě ještě nezaručuje investorům vysoké výnosy. Během britské železniční mánie v půlce 19. století vznikly stovky nových železničních společností, vítězů fundamentální přeměny se ukázalo nakonec jen pár a většina někdejších premiantů posloužila z dějinného hlediska jen jako stavitelé infrastruktury. Největšími vítězi se často nestaly samotné železniční společnosti, nýbrž výrobci kolejnic a lokomotiv či těžaři uhlí, kteří dodávali infrastrukturu celé revoluci. Podobný scénář se opakoval i během telekomunikačního boomu na přelomu tisíciletí.

Jaké ponaučení z toho plyne pro investory?

Dnes není hlavní otázkou, zda AI změní svět. Mnohem důležitější je, které společnosti dokážou tuto změnu proměnit v dlouhodobě rostoucí tržby, zisky a silnou konkurenční pozici. To znamená, že úspěšné disruptivní investování nespočívá ve snaze odhadnout další módní technologii ani v bezhlavém nákupu všech firem spojených s aktuálním trendem. Vyžaduje pečlivou analýzu podnikání, finanční disciplínu a schopnost rozlišit mezi krátkodobou investiční horečkou a skutečně udržitelným byznysem. Historie zároveň připomíná ještě jednu důležitou lekci. Nové technologie mají tendenci být v krátkém období přeceňovány, zatímco jejich dlouhodobý dopad bývá naopak podceňován. Přesně to vystihuje známý výrok futuristy Roye Amary, podle něhož lidé přeceňují dopad technologií v krátkém období a podceňují jejich význam v horizontu mnoha let.

Pro investory tak disruptivní investování nepředstavuje jednorázovou sázku na jednu technologii. Je to způsob uvažování, který hledá budoucí lídry ještě předtím, než se stanou součástí hlavních burzovních indexů. Zároveň však vyžaduje trpělivost, realistická očekávání a ochotu přijmout, že během každé technologické revoluce vzniká vedle několika velkých vítězů také mnoho poražených. Právě schopnost rozlišit mezi oběma skupinami rozhoduje o tom, zda se disruption promění v mimořádnou investiční příležitost, nebo v draze zaplacenou lekci.