Akcie ČEZ poblíž historických maxim: Investoři sází na zestátnění i vyšší dividendu

Pro hlavně nestátní akcionáře ČEZu to vypadá jako dokonalá bouře pozitivních zpráv. Po trudných třech letech konečně skončila windfall tax a příští dividenda bude konečně bez odvodu extra desátku státu. Dění na Arabském poloostrově žene nahoru ceny energií na globálních trzích a s tím rostou ceny, za které se ČEZ do budoucna zavazuje dodávat svou elektřinu zákazníkům. Investory přitom zatím podle všeho příliš neznervózňují ani čerstvá vyjádření vlády o možné připravenosti zastropovat ceny elektřiny. 

Burza tak předpokládá růst hrubých provozních zisků ČEZ, když jejich odhad firma za letošek už dvakrát navyšovala. A konečně a především, přes pomyslné rádiové ticho a absenci velkých zpráv, se v zákulisí podle všeho dál peče jeden z klíčových plánů vlády Andreje Babiše. A to vykoupit od minoritářů akcie a ČEZ stoprocentně zestátnit. Což se v době rostoucích fixací cen energií stává pro osazenstvo Strakovy akademie ještě iminentnějším úkolem.

Na pražské burze pak v tomto kontextu během posledních čtyř týdnů akcie vystoupaly z 1350 korun těsně pod hranici 1400 Kč a minulý týden intenzivně testovaly svá 52týdenní maxima na 1397 korunách, přičemž už na dohled v podstatě mají svůj rekord z roku 2007, kdy se obchodovaly historicky nejvýše za 1423 korun. Ekonomové, kteří se ve veřejné debatě k ČEZu vyjadřují, se přitom shodují, že v aktuálním růstu nejsilnější roli hraje předpokládaný odkup ze strany státu. Váha tohoto faktoru se začíná stále více propisovat do cílových cen, kterými ČEZ ohodnocují zahraniční banky. Alespoň tedy některé.

Koupit nebo prodat? V zahraničí se ohledně ČEZu jaksi neshodnou    

Tyto jsou totiž v posledních letech poměrně bolestivým místem minoritních akcionářů, kdy buď z důvodů menší koncentrace na český trh, nebo skepsi k národní diskusi o nacionalizaci ČEZu drželi doporučené cílové ceny relativně nízko. A tím ovlivňovali apetit velkých institucionálních investorů akcie ČEZu eventuálně nakupovat. V posledních měsících nicméně i tato bariéra do značné míry padla.

Největší řez do své predikce před dvěma měsíci provedla francouzská banka ODDO BHF, která 7. července skokově zvýšila cílovou cenu akcie ČEZ z 920 na 1 540 Kč a současně změnila doporučení z underperform na outperform. Původní cílovou cenu přitom nastavovala šest týdnů nazpět. Během necelých dvou měsíců tak banka svůj pohled na akcii fakticky otočila vzhůru nohama. 

Ještě předtím J&T Banka v červnu zvýšila cíl na 1 332 Kč s doporučením „buy“, zatímco Erste ponechala doporučení „držet“ a dvanáctiměsíční cíl 1 300 Kč. Morgan Stanley ve stejné době zvýšila svůj odhad z 880 na 1 250 Kč, přesto zůstává pod současným kurzem. Jako poslední pak v závěru minulého týdne významnou reevaluaci provedla i polská PKO BP Securities, která zvýšila cílovou cenu akcie ČEZ z původních 1 001 Kč na současných 1 400 korun a své investiční doporučení změnila z původního „Sell“ na „Hold“.

Na druhé straně je tu spíše skeptický konsensus 12 analytiků na portálu StockAnalysis. Ten aktuálně činí 1097 korun s převažujícím doporučením „Sell“, přičemž rozpětí jejich odhadů je od nejnižších 600 korun za akci až po 1 540 korun. Interpretace opět naznačují, že ČEZ se v daném kontextu nenahodnocuje jen pouze jako energetická firma na základě fundamentů a cílová cena závisí na tom, do jaké míry daný analytik sleduje českou diskusi o možné nacionalizaci firmy. 

V podstatě obě možnosti vysvětluje ve svých projekcích z léta Fio banka. Ta ve svém základním modelu vnímajícím ČEZ jako jednu společnost, která dál funguje dle současných mantinelů a pravidel, vidí cílovou cenu akcií na 1 150 Kč. V alternativním scénáři nicméně analytici Fia započítali i variantu rozdělení firmy na výrobní, respektive distribučně-zákaznický segment a odhad hodnoty akcií se posunul (bez možného bonusu za odkup) do rozmezí 1 359 až 1 474 korun na akcii. Svůj hlavní odhad cílové ceny tak Fio na začátku července upravilo z 1 044 na 1 150 korun a doporučilo akcii „držet.“

Nejblížší budoucnost akcií ČEZu se odvíjí od záměrů a činů české vlády 

V normálních časech by před sebou měly akcie nejhodnotnější společnosti na pražské burze pravděpodobně relativně volatilní přítomnost. Turbulence na trhu s energiemi na Blízkém východě, možné kroky české vlády v otázce zastropování cen energií nebo rozjezd prvního ETF plně reflektujícího pražskou burzu by mohly s akcií významně pohnout. 

Stejně jako spekulace analytiků, že příští dividenda ČEZ by mohla přesáhnout padesát korun a významně tak růst proti letošním 42 korunám. Ve světle plánované nacionalizace ČEZ nicméně hlavní karty a katalyzátory ceny akcií drží v rukou vláda a hlavní minoritní akcionáři, jako je podle spekulací Pavel Tykač. Dokud trh bude předpokládat, že zestátnění je v běhu, významnější cenové posuny, à la ten lednový, budou iniciovat především vládní komentáře nebo úniky informací z procesu příprav.

Valná hromada ČEZu už na začátku června rozjela proces vyčlenění nevýrobní části skupiny do nové dceřiné společnosti, takže první krok k možnému výkupu je hotov. A zatím nic nenasvědčuje, že by vláda od tohoto záměru chtěla ustoupit. Ministr průmyslu Karel Havlíček zároveň dříve hovořil o možné výkupní ceně přesahující 1 500 Kč za akcii, což je pak rámcový limit toho, s čím počítá trh. A přes to, respektive hluboko pod to, zřejmě nepojede vlak.