FOND SHOP

Co udělala ČNB špatně a proč nás to stále bolí

Radovan Novotný
ČNB
Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Centrální banka chtěla porazit deflaci a podpořit ekonomiku. Místo toho ale uvolněná měnová politika, slabá koruna a pozdní reakce na inflační tlaky vedly k historicky vysoké inflaci a hlubokým ztrátám. Jaké chyby udělala ČNB a co si z nich mohou odnést investoři i veřejnost?

Zápisky guvernéra ČNB Aleše Michla z konference v Jackson Hole 2023, zveřejněné na oficiálním blogu centrální banky, se kriticky ohlédly za českou měnovou politikou let předchozích. Guvernér Michl v nich upozornil na časté „přepínání“ mezi extrémy: od období rekordně nízkých sazeb a snahy cíleně rozpohybovat inflaci kolem roku 2017, až po prudké zvyšování úroků v letech 2021 až 2022, které zasáhlo investice, produktivitu i budoucí cenový vývoj.

Guvernér ČNB také připomněl devizové intervence z roku 2017, kdy ČNB oslabila korunu s cílem zvýšit inflaci. Tento krok napumpoval do systému obrovskou korunovou likviditu, a přispěl k tomu, že česká jádrová inflace později patřila k nejvyšším v celé Evropské unii (Graf 1).

Prodloužené období nulových úrokových sazeb vedlo k růstu dluhů a prohloubilo strukturální slabiny hospodářství. Zpřísnění politiky v letech 2021–2022 pak utlumilo investice a snížilo produktivitu. Rychlá náprava není možná a budoucí měnová politika ČNB musí být strategická, méně intervencionistická a vycházející z kritického hodnocení minulosti, aby dosáhla nízké inflace bez dalších nerovnováh.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Centrální banky

Související

Premium

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

Pohled experta
5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.

Premium

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

Ekonomika
6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Pro registrované

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

Spotřebitel
6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Fed dostává nečekaný prostor: co přinesla klíčová data k inflaci a trhu práce?

Breaking news
3 minuty

Po dlouhém čekání trhy získaly zásadní data k americkému trhu práce a inflaci. Poslední oficiální statistiky, které v obou případech vychází zpravidla na měsíční bázi, pocházely ze září. Za říjen a listopad nebyly totiž v důsledku shutdownu americké vlády standardně zveřejněny. Investoři či představitelé centrálních bank, kteří byli v tomto období odkázáni na dílčí indikátory a data ze soukromého sektoru, tak nyní získali přesnější představu o aktuálním stavu americké ekonomiky i o pravděpodobném dalším směřování měnové politiky Fedu.

Powell váhá, Fed se štěpí: prosincové zasedání odhalilo hluboké rozpory

Breaking news
5 minut

Fed na svém prosincovém zasedání rozhodl o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů do pásma 3,50-3,75 %. Jedná se tak již o třetí zasedání v řadě, kdy Fed sazby snížil, a to od září o 75 bazických bodů. Celkově od počátku cyklu snižování sazeb, tedy od září loňského roku, snížil Fed sazby o 1,75 %. Ani v případě tohoto zasedání nebylo hlasování jednotné, proti rozhodnutí hlasovali 3 z 12 členů FOMC, což je nejvíce od roku 2019. Fed také vydal aktualizovanou prognózu, která je oproti té předchozí o něco optimističtější. Po dlouhém období snižování bilance, tedy rozprodeji rezerv, kterým Fed stahoval z trhu likviditu, nyní Fed otočil, a naopak začal bilanci rozšiřovat. To z důvodu lepší kontroly nad udržením sazeb v cílovém pásmu.

Premium

Centrální banky mají na ekonomiku menší vliv, než si myslíme

Ekonomika
3 minuty

Centrální banky jsou často považovány za hlavní hybatele trhů a ekonomiky, ale realita je mnohem komplexnější. Mnohé fenomény, které jim připisujeme, byly spíše výsledkem tržních sil, globálních šoků a strukturálních změn než samotné měnové politiky. Tento text ukazuje, proč bychom vliv centrálních bank neměli přeceňovat a proč jejich schopnost „řídit ekonomiku“ bývá často jen iluzí.