Co udělala ČNB špatně a proč nás to stále bolí

ČNB
Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Centrální banka chtěla porazit deflaci a podpořit ekonomiku. Místo toho ale uvolněná měnová politika, slabá koruna a pozdní reakce na inflační tlaky vedly k historicky vysoké inflaci a hlubokým ztrátám. Jaké chyby udělala ČNB a co si z nich mohou odnést investoři i veřejnost?

Zápisky guvernéra ČNB Aleše Michla z konference v Jackson Hole 2023, zveřejněné na oficiálním blogu centrální banky, se kriticky ohlédly za českou měnovou politikou let předchozích. Guvernér Michl v nich upozornil na časté „přepínání“ mezi extrémy: od období rekordně nízkých sazeb a snahy cíleně rozpohybovat inflaci kolem roku 2017, až po prudké zvyšování úroků v letech 2021 až 2022, které zasáhlo investice, produktivitu i budoucí cenový vývoj.

Guvernér ČNB také připomněl devizové intervence z roku 2017, kdy ČNB oslabila korunu s cílem zvýšit inflaci. Tento krok napumpoval do systému obrovskou korunovou likviditu, a přispěl k tomu, že česká jádrová inflace později patřila k nejvyšším v celé Evropské unii (Graf 1).

Prodloužené období nulových úrokových sazeb vedlo k růstu dluhů a prohloubilo strukturální slabiny hospodářství. Zpřísnění politiky v letech 2021–2022 pak utlumilo investice a snížilo produktivitu. Rychlá náprava není možná a budoucí měnová politika ČNB musí být strategická, méně intervencionistická a vycházející z kritického hodnocení minulosti, aby dosáhla nízké inflace bez dalších nerovnováh.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Centrální banky umí rozhýbat finanční trhy. Hlavně u Fedu a ECB se vyplatí sledovat, co mají za lubem

8 minut

Politika centrálních bank některé investory nezajímá, ovšem zejména v případě Fedu a ECB dokáže často zlomit směr hlavních dluhopisových a akciových indexů. Jak může zvyšování či snižování úrokových sazeb ovlivňovat finanční trhy v různých scénářích makroekonomického vývoje a co v tomto ohledu můžeme letos očekávat od Fedu a ECB?

Když centrální banky ztloustnou

7 minut

Bilance centrálních bank po celém světě nabobtnaly do nebývalých rozměrů. Česká národní banka není výjimkou – od kurzového závazku přes pandemii až po prodeje devizových rezerv se její rozvaha mění. Co to znamená pro ekonomiku, korunu a veřejné finance? A proč se nebojíme záporného kapitálu?

Velké bilance, velká očekávání – a ještě větší rizika?

9 minut

V posledních dvou dekádách se centrální banky proměnily z nenápadných strážců měnové stability v klíčové hráče ovlivňující globální finanční trhy. Jejich rozvahy narostly do bezprecedentních rozměrů, čímž získaly mocné nástroje – a zároveň přivolaly nová rizika. Podívejme se tedy na důsledky expanze bilancí centrálních bank, jejich vliv na tržní mechanizmy, fiskální politiku i stabilitu měnových systémů. Ve hře je více faktorů než jen úrokové sazby – jde o samotnou rovnováhu finančního světa.

Když centrální banky ochladily akciový trh: Lekce z 80. let pro dnešní investory

8 minut

V 80. letech minulého století americká centrální banka razantně zvýšila úrokové sazby, aby zkrotila vysokou inflaci, což mělo zásadní dopad na akciový trh. Investoři se najednou soustředili na výnosy z bezpečných dluhopisů, což vedlo k propadu cen akcií a poklesu jejich valuací. Tento historický krok poskytuje cenné ponaučení pro současnost, i když sazby již klesají. Jak mohou podobné změny v měnové politice ovlivnit trhy dnes, a co nám o tom říká historie?

ECB po šesté v řadě snižuje úrokové sazby

5 minut

Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, čímž se depozitní sazba snížila z 2,75 % na 2,5 %. Tento krok je součástí širšího uvolňování měnové politiky, které ECB zahájila v červnu minulého roku, a představuje již šesté snížení sazeb za posledních devět měsíců. Hlavním cílem této politiky je podpora ekonomického růstu v eurozóně v reakci na přetrvávající ekonomické výzvy, včetně stagnujícího hospodářského výkonu a oslabené spotřebitelské a firemní poptávky.

Hypotéky a inflace: Jak se proměnily podmínky pro koupi bytu?

9 minut

Za posledních 25 let prošel český realitní trh dramatickými změnami. Ceny nemovitostí rostly výrazně rychleji než mzdy a vlastní bydlení se tak stalo méně dostupným než kdy dříve. Zatímco v roce 2000 se dal pražský byt pořídit za 2 miliony korun, dnes stejná nemovitost stojí i pětinásobek. K tomu se přidávají vysoké úrokové sazby a nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. Jak se změnily ceny bytů, mzdy a hypotéky za poslední čtvrtstoletí? A co to znamená pro ty, kteří si chtějí pořídit vlastní domov?