Co udělala ČNB špatně a proč nás to stále bolí

ČNB
Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Centrální banka chtěla porazit deflaci a podpořit ekonomiku. Místo toho ale uvolněná měnová politika, slabá koruna a pozdní reakce na inflační tlaky vedly k historicky vysoké inflaci a hlubokým ztrátám. Jaké chyby udělala ČNB a co si z nich mohou odnést investoři i veřejnost?

Zápisky guvernéra ČNB Aleše Michla z konference v Jackson Hole 2023, zveřejněné na oficiálním blogu centrální banky, se kriticky ohlédly za českou měnovou politikou let předchozích. Guvernér Michl v nich upozornil na časté „přepínání“ mezi extrémy: od období rekordně nízkých sazeb a snahy cíleně rozpohybovat inflaci kolem roku 2017, až po prudké zvyšování úroků v letech 2021 až 2022, které zasáhlo investice, produktivitu i budoucí cenový vývoj.

Guvernér ČNB také připomněl devizové intervence z roku 2017, kdy ČNB oslabila korunu s cílem zvýšit inflaci. Tento krok napumpoval do systému obrovskou korunovou likviditu, a přispěl k tomu, že česká jádrová inflace později patřila k nejvyšším v celé Evropské unii (Graf 1).

Prodloužené období nulových úrokových sazeb vedlo k růstu dluhů a prohloubilo strukturální slabiny hospodářství. Zpřísnění politiky v letech 2021–2022 pak utlumilo investice a snížilo produktivitu. Rychlá náprava není možná a budoucí měnová politika ČNB musí být strategická, méně intervencionistická a vycházející z kritického hodnocení minulosti, aby dosáhla nízké inflace bez dalších nerovnováh.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Fed dostává nečekaný prostor: co přinesla klíčová data k inflaci a trhu práce?

3 minuty

Po dlouhém čekání trhy získaly zásadní data k americkému trhu práce a inflaci. Poslední oficiální statistiky, které v obou případech vychází zpravidla na měsíční bázi, pocházely ze září. Za říjen a listopad nebyly totiž v důsledku shutdownu americké vlády standardně zveřejněny. Investoři či představitelé centrálních bank, kteří byli v tomto období odkázáni na dílčí indikátory a data ze soukromého sektoru, tak nyní získali přesnější představu o aktuálním stavu americké ekonomiky i o pravděpodobném dalším směřování měnové politiky Fedu.

Powell váhá, Fed se štěpí: prosincové zasedání odhalilo hluboké rozpory

5 minut

Fed na svém prosincovém zasedání rozhodl o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů do pásma 3,50-3,75 %. Jedná se tak již o třetí zasedání v řadě, kdy Fed sazby snížil, a to od září o 75 bazických bodů. Celkově od počátku cyklu snižování sazeb, tedy od září loňského roku, snížil Fed sazby o 1,75 %. Ani v případě tohoto zasedání nebylo hlasování jednotné, proti rozhodnutí hlasovali 3 z 12 členů FOMC, což je nejvíce od roku 2019. Fed také vydal aktualizovanou prognózu, která je oproti té předchozí o něco optimističtější. Po dlouhém období snižování bilance, tedy rozprodeji rezerv, kterým Fed stahoval z trhu likviditu, nyní Fed otočil, a naopak začal bilanci rozšiřovat. To z důvodu lepší kontroly nad udržením sazeb v cílovém pásmu.

Centrální banky mají na ekonomiku menší vliv, než si myslíme

3 minuty

Centrální banky jsou často považovány za hlavní hybatele trhů a ekonomiky, ale realita je mnohem komplexnější. Mnohé fenomény, které jim připisujeme, byly spíše výsledkem tržních sil, globálních šoků a strukturálních změn než samotné měnové politiky. Tento text ukazuje, proč bychom vliv centrálních bank neměli přeceňovat a proč jejich schopnost „řídit ekonomiku“ bývá často jen iluzí.

Proč centrální banky znovu hromadí zlato

10 minut

Centrální banky po celém světě mění přístup ke zlatu. Z aktiv, která dříve působila jako přežitek z minulosti, se znovu stává klíčový nástroj pro diverzifikaci a stabilitu devizových rezerv. Tento posun je patrný i v tuzemsku, kde ČNB začala zlato výrazněji nakupovat.

Krátkým dluhopisům USA pomáhá holubičí Fed, ale dlouhým škodí nevypočitatelný Trump

8 minut

Státní dluhopisy USA si letos na jaře prošly bouřlivým děním v souvislosti s radikálními ekonomickými rozhodnutími a postoji Trumpovy administrativy nejen v otázce dovozních cel. Nyní se zdá, že mají to nejhorší za sebou a v posledních měsících zhodnocují při poklesu výnosů do splatnosti. Toho si však daleko více užívají krátké než dlouhé americké bondy. Nejde tak o klid před bouří, když některé rizikové faktory jako vysoký rozpočtový deficit USA nebo snaha Donalda Trumpa oslabit nezávislost Fedu, jehož nového šéfa brzy vybere, stále visí ve vzduchu?