Co udělala ČNB špatně a proč nás to stále bolí

ČNB
Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Centrální banka chtěla porazit deflaci a podpořit ekonomiku. Místo toho ale uvolněná měnová politika, slabá koruna a pozdní reakce na inflační tlaky vedly k historicky vysoké inflaci a hlubokým ztrátám. Jaké chyby udělala ČNB a co si z nich mohou odnést investoři i veřejnost?

Zápisky guvernéra ČNB Aleše Michla z konference v Jackson Hole 2023, zveřejněné na oficiálním blogu centrální banky, se kriticky ohlédly za českou měnovou politikou let předchozích. Guvernér Michl v nich upozornil na časté „přepínání“ mezi extrémy: od období rekordně nízkých sazeb a snahy cíleně rozpohybovat inflaci kolem roku 2017, až po prudké zvyšování úroků v letech 2021 až 2022, které zasáhlo investice, produktivitu i budoucí cenový vývoj.

Guvernér ČNB také připomněl devizové intervence z roku 2017, kdy ČNB oslabila korunu s cílem zvýšit inflaci. Tento krok napumpoval do systému obrovskou korunovou likviditu, a přispěl k tomu, že česká jádrová inflace později patřila k nejvyšším v celé Evropské unii (Graf 1).

Prodloužené období nulových úrokových sazeb vedlo k růstu dluhů a prohloubilo strukturální slabiny hospodářství. Zpřísnění politiky v letech 2021–2022 pak utlumilo investice a snížilo produktivitu. Rychlá náprava není možná a budoucí měnová politika ČNB musí být strategická, méně intervencionistická a vycházející z kritického hodnocení minulosti, aby dosáhla nízké inflace bez dalších nerovnováh.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Fed dostává nečekaný prostor: co přinesla klíčová data k inflaci a trhu práce?

3 minuty

Po dlouhém čekání trhy získaly zásadní data k americkému trhu práce a inflaci. Poslední oficiální statistiky, které v obou případech vychází zpravidla na měsíční bázi, pocházely ze září. Za říjen a listopad nebyly totiž v důsledku shutdownu americké vlády standardně zveřejněny. Investoři či představitelé centrálních bank, kteří byli v tomto období odkázáni na dílčí indikátory a data ze soukromého sektoru, tak nyní získali přesnější představu o aktuálním stavu americké ekonomiky i o pravděpodobném dalším směřování měnové politiky Fedu.

Powell váhá, Fed se štěpí: prosincové zasedání odhalilo hluboké rozpory

5 minut

Fed na svém prosincovém zasedání rozhodl o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů do pásma 3,50-3,75 %. Jedná se tak již o třetí zasedání v řadě, kdy Fed sazby snížil, a to od září o 75 bazických bodů. Celkově od počátku cyklu snižování sazeb, tedy od září loňského roku, snížil Fed sazby o 1,75 %. Ani v případě tohoto zasedání nebylo hlasování jednotné, proti rozhodnutí hlasovali 3 z 12 členů FOMC, což je nejvíce od roku 2019. Fed také vydal aktualizovanou prognózu, která je oproti té předchozí o něco optimističtější. Po dlouhém období snižování bilance, tedy rozprodeji rezerv, kterým Fed stahoval z trhu likviditu, nyní Fed otočil, a naopak začal bilanci rozšiřovat. To z důvodu lepší kontroly nad udržením sazeb v cílovém pásmu.

Centrální banky mají na ekonomiku menší vliv, než si myslíme

3 minuty

Centrální banky jsou často považovány za hlavní hybatele trhů a ekonomiky, ale realita je mnohem komplexnější. Mnohé fenomény, které jim připisujeme, byly spíše výsledkem tržních sil, globálních šoků a strukturálních změn než samotné měnové politiky. Tento text ukazuje, proč bychom vliv centrálních bank neměli přeceňovat a proč jejich schopnost „řídit ekonomiku“ bývá často jen iluzí.

Proč centrální banky znovu hromadí zlato

10 minut

Centrální banky po celém světě mění přístup ke zlatu. Z aktiv, která dříve působila jako přežitek z minulosti, se znovu stává klíčový nástroj pro diverzifikaci a stabilitu devizových rezerv. Tento posun je patrný i v tuzemsku, kde ČNB začala zlato výrazněji nakupovat.

Krátkým dluhopisům USA pomáhá holubičí Fed, ale dlouhým škodí nevypočitatelný Trump

8 minut

Státní dluhopisy USA si letos na jaře prošly bouřlivým děním v souvislosti s radikálními ekonomickými rozhodnutími a postoji Trumpovy administrativy nejen v otázce dovozních cel. Nyní se zdá, že mají to nejhorší za sebou a v posledních měsících zhodnocují při poklesu výnosů do splatnosti. Toho si však daleko více užívají krátké než dlouhé americké bondy. Nejde tak o klid před bouří, když některé rizikové faktory jako vysoký rozpočtový deficit USA nebo snaha Donalda Trumpa oslabit nezávislost Fedu, jehož nového šéfa brzy vybere, stále visí ve vzduchu?

Americká inflace zatím odolává Trumpovým clům. Udrží se snad pod 3 %?

7 minut

Nová fáze navýšení amerických dovozních cel během letních měsíců dosud nevyhnala spotřebitelskou inflaci v zámoří nad 3 %, což vítá i akciový trh. Existují však signály delšího rozložení proinflačních dopadů přísnější obchodní politiky USA v čase a brzy může být vše jinak. Jak bude na vzniklou ekonomickou nejistotu reagovat centrální banka Fed, která nyní musí vzít v úvahu i slábnoucí dynamiku trhu práce?

Centrální banky umí rozhýbat finanční trhy. Hlavně u Fedu a ECB se vyplatí sledovat, co mají za lubem

8 minut

Politika centrálních bank některé investory nezajímá, ovšem zejména v případě Fedu a ECB dokáže často zlomit směr hlavních dluhopisových a akciových indexů. Jak může zvyšování či snižování úrokových sazeb ovlivňovat finanční trhy v různých scénářích makroekonomického vývoje a co v tomto ohledu můžeme letos očekávat od Fedu a ECB?