Centrální banky mají na ekonomiku menší vliv, než si myslíme

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Centrální banky jsou často považovány za hlavní hybatele trhů a ekonomiky, ale realita je mnohem komplexnější. Mnohé fenomény, které jim připisujeme, byly spíše výsledkem tržních sil, globálních šoků a strukturálních změn než samotné měnové politiky. Tento text ukazuje, proč bychom vliv centrálních bank neměli přeceňovat a proč jejich schopnost „řídit ekonomiku“ bývá často jen iluzí.

Po finanční krizi v roce 2008 se mezi ekonomy šířily následující narativy:

  • Býčí trh po roce 2010 existoval pouze díky tomu, že centrální banky „napumpovaly“ ekonomiku novými penězi přes kvantitativní uvolňování
  • Technologické akcie rostly pouze díky nízkým úrokovým sazbám

V každém z těchto tvrzení je, samozřejmě, kousek pravdy.

Zejména Fed se v období 2010 až 2020 snažil podpořit americkou ekonomiku s cílem co nejrychleji ji dostat z následků velké finanční krize. Technologické firmy skutečně profitovaly z levného externího financování a samotný Fed několikrát zasahoval i při několika poklesech trhu.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Michlův jestřábí obrat: Zdrtí ČNB ekonomiku vyššími sazbami, aby zkrotila inflaci?

10 minut

Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že je připraven obětovat část růstu české ekonomiky pro dosažení inflačního cíle 2 %. Meziroční inflace v dubnu tuto hladinu přeskočila o půl procentního bodu a její vzestup asi ještě není u konce, když ji tlačí nahoru jak vnější ropný šok z konfliktu mezi USA a Íránem, tak domácí faktory v podobě vytrvalého růstu reálných mezd a uvolněné rozpočtové politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše. Chystá se ČNB skutečně letos zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % či dokonce 4,00 % a riskovat tím útlum ekonomiky i zhoršení vztahů s vládou?

Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?

7 minut

Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada ČNB vyčkává, geopolitická nejistota sílí

2 minuty

Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dne 7. května 2026 ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak nadále činí 3,50 %, diskontní sazba 2,50 % a lombardní sazba 4,50 %. ČNB pokračuje v opatrném a nadále relativně restriktivním nastavení měnové politiky, jelikož se aktuálně vyskytujeme v podmínkách velké nejistoty, především díky konfliktu na Blízkém východě.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.