Centrální banky mají na ekonomiku menší vliv, než si myslíme

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Centrální banky jsou často považovány za hlavní hybatele trhů a ekonomiky, ale realita je mnohem komplexnější. Mnohé fenomény, které jim připisujeme, byly spíše výsledkem tržních sil, globálních šoků a strukturálních změn než samotné měnové politiky. Tento text ukazuje, proč bychom vliv centrálních bank neměli přeceňovat a proč jejich schopnost „řídit ekonomiku“ bývá často jen iluzí.

Po finanční krizi v roce 2008 se mezi ekonomy šířily následující narativy:

  • Býčí trh po roce 2010 existoval pouze díky tomu, že centrální banky „napumpovaly“ ekonomiku novými penězi přes kvantitativní uvolňování
  • Technologické akcie rostly pouze díky nízkým úrokovým sazbám

V každém z těchto tvrzení je, samozřejmě, kousek pravdy.

Zejména Fed se v období 2010 až 2020 snažil podpořit americkou ekonomiku s cílem co nejrychleji ji dostat z následků velké finanční krize. Technologické firmy skutečně profitovaly z levného externího financování a samotný Fed několikrát zasahoval i při několika poklesech trhu.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Proč centrální banky znovu hromadí zlato

10 minut

Centrální banky po celém světě mění přístup ke zlatu. Z aktiv, která dříve působila jako přežitek z minulosti, se znovu stává klíčový nástroj pro diverzifikaci a stabilitu devizových rezerv. Tento posun je patrný i v tuzemsku, kde ČNB začala zlato výrazněji nakupovat.

Krátkým dluhopisům USA pomáhá holubičí Fed, ale dlouhým škodí nevypočitatelný Trump

8 minut

Státní dluhopisy USA si letos na jaře prošly bouřlivým děním v souvislosti s radikálními ekonomickými rozhodnutími a postoji Trumpovy administrativy nejen v otázce dovozních cel. Nyní se zdá, že mají to nejhorší za sebou a v posledních měsících zhodnocují při poklesu výnosů do splatnosti. Toho si však daleko více užívají krátké než dlouhé americké bondy. Nejde tak o klid před bouří, když některé rizikové faktory jako vysoký rozpočtový deficit USA nebo snaha Donalda Trumpa oslabit nezávislost Fedu, jehož nového šéfa brzy vybere, stále visí ve vzduchu?

Americká inflace zatím odolává Trumpovým clům. Udrží se snad pod 3 %?

7 minut

Nová fáze navýšení amerických dovozních cel během letních měsíců dosud nevyhnala spotřebitelskou inflaci v zámoří nad 3 %, což vítá i akciový trh. Existují však signály delšího rozložení proinflačních dopadů přísnější obchodní politiky USA v čase a brzy může být vše jinak. Jak bude na vzniklou ekonomickou nejistotu reagovat centrální banka Fed, která nyní musí vzít v úvahu i slábnoucí dynamiku trhu práce?

Co udělala ČNB špatně a proč nás to stále bolí

10 minut

Centrální banka chtěla porazit deflaci a podpořit ekonomiku. Místo toho ale uvolněná měnová politika, slabá koruna a pozdní reakce na inflační tlaky vedly k historicky vysoké inflaci a hlubokým ztrátám. Jaké chyby udělala ČNB a co si z nich mohou odnést investoři i veřejnost?

Centrální banky umí rozhýbat finanční trhy. Hlavně u Fedu a ECB se vyplatí sledovat, co mají za lubem

8 minut

Politika centrálních bank některé investory nezajímá, ovšem zejména v případě Fedu a ECB dokáže často zlomit směr hlavních dluhopisových a akciových indexů. Jak může zvyšování či snižování úrokových sazeb ovlivňovat finanční trhy v různých scénářích makroekonomického vývoje a co v tomto ohledu můžeme letos očekávat od Fedu a ECB?

Když centrální banky ztloustnou

7 minut

Bilance centrálních bank po celém světě nabobtnaly do nebývalých rozměrů. Česká národní banka není výjimkou – od kurzového závazku přes pandemii až po prodeje devizových rezerv se její rozvaha mění. Co to znamená pro ekonomiku, korunu a veřejné finance? A proč se nebojíme záporného kapitálu?

Velké bilance, velká očekávání – a ještě větší rizika?

9 minut

V posledních dvou dekádách se centrální banky proměnily z nenápadných strážců měnové stability v klíčové hráče ovlivňující globální finanční trhy. Jejich rozvahy narostly do bezprecedentních rozměrů, čímž získaly mocné nástroje – a zároveň přivolaly nová rizika. Podívejme se tedy na důsledky expanze bilancí centrálních bank, jejich vliv na tržní mechanizmy, fiskální politiku i stabilitu měnových systémů. Ve hře je více faktorů než jen úrokové sazby – jde o samotnou rovnováhu finančního světa.