FOND SHOP

Centrální banky mají na ekonomiku menší vliv, než si myslíme

Boris Jankovský
Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Centrální banky jsou často považovány za hlavní hybatele trhů a ekonomiky, ale realita je mnohem komplexnější. Mnohé fenomény, které jim připisujeme, byly spíše výsledkem tržních sil, globálních šoků a strukturálních změn než samotné měnové politiky. Tento text ukazuje, proč bychom vliv centrálních bank neměli přeceňovat a proč jejich schopnost „řídit ekonomiku“ bývá často jen iluzí.

Po finanční krizi v roce 2008 se mezi ekonomy šířily následující narativy:

  • Býčí trh po roce 2010 existoval pouze díky tomu, že centrální banky „napumpovaly“ ekonomiku novými penězi přes kvantitativní uvolňování
  • Technologické akcie rostly pouze díky nízkým úrokovým sazbám

V každém z těchto tvrzení je, samozřejmě, kousek pravdy.

Zejména Fed se v období 2010 až 2020 snažil podpořit americkou ekonomiku s cílem co nejrychleji ji dostat z následků velké finanční krize. Technologické firmy skutečně profitovaly z levného externího financování a samotný Fed několikrát zasahoval i při několika poklesech trhu.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Centrální banky

Související

Premium

ČNB zvyšuje sazby. Inflace je sice u cíle, ale domácí inflační tlaky zůstávají zvýšené

Finanční trhy
4 minuty

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním zasedání dne 18. června 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %. Ve stejném rozsahu zvýšila i diskontní sazbu na 2,75 % a lombardní sazbu na 4,75 %. Tento krok představuje první zvýšení úrokových sazeb od června 2022 a zároveň první utažení měnové politiky pod vedením guvernéra Aleš Michla. Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen byl pro ponechání sazeb beze změny.

Premium

ECB po více než 3 letech zvedá úrokové sazby, je to důvod k obavám?

Finanční trhy
5 minut

Evropská centrální banka na svém červnovém zasedáním zvedla v souladu s očekáváním trhu své 3 klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Základní úroková sazba tak nově činí 2.25 %. Jedná se o první změnu ve výši sazeb za poslední rok a první zvýšení sazeb za téměř 3 roky. Rozhodnutí bylo jednomyslné, centrální bankéři dle slov prezidentky Lagarde ani jinou možnost nediskutovali. Trhy očekávají další 25 bodové zvýšení sazeb na zářijovém zasedání.

Premium

Michlův jestřábí obrat: Zdrtí ČNB ekonomiku vyššími sazbami, aby zkrotila inflaci?

Finanční trhy
10 minut

Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že je připraven obětovat část růstu české ekonomiky pro dosažení inflačního cíle 2 %. Meziroční inflace v dubnu tuto hladinu přeskočila o půl procentního bodu a její vzestup asi ještě není u konce, když ji tlačí nahoru jak vnější ropný šok z konfliktu mezi USA a Íránem, tak domácí faktory v podobě vytrvalého růstu reálných mezd a uvolněné rozpočtové politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše. Chystá se ČNB skutečně letos zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % či dokonce 4,00 % a riskovat tím útlum ekonomiky i zhoršení vztahů s vládou?

Největší nákupní horečka za desítky let. Centrální banky míří ke zlatu

Investiční produkty
5 minut

Centrální banky už nějakou tu dobu mění své dolary na zlato, které tak v současnosti tvoří více jak pětinu jejich světových rezerv. Co to způsobilo? Rychlým výletem do minulosti přijdeme nejen na to, ale jako vždy i na několik zajímavostí. Při pohledu do budoucna se zas nabízí otázka, jakou roli zaujmou centrální banky ke kryptoměnám. Zde nelze nechat bez povšimnutí, že k jejich největším průkopníkům patří právě Česká republika.

Premium

Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?

Finanční trhy
7 minut

Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada ČNB vyčkává, geopolitická nejistota sílí

Breaking news
2 minuty

Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dne 7. května 2026 ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak nadále činí 3,50 %, diskontní sazba 2,50 % a lombardní sazba 4,50 %. ČNB pokračuje v opatrném a nadále relativně restriktivním nastavení měnové politiky, jelikož se aktuálně vyskytujeme v podmínkách velké nejistoty, především díky konfliktu na Blízkém východě.