Co přinese současná monetární politika ČNB

Foto: Shutterstock.com

Kroky ČNB sleduje většina lidí. Třeba už jen proto, že jim mohou „zlevnit“ nebo „zdražit“ zahraniční dovolenou nebo ovlivnit úroky z hypoték či na spořicích účtech. Ovšem monetární politika ČNB ovlivňuje mnohem více.

Když centrální banky k překvapení leckoho zvyšovaly úrokové sazby, nové dluhopisy musely nabídnout vyšší výnos. Vypůjčování se v nominálním vyjádření prodražilo. Starší dluhopisy s nižším výnosem se staly méně atraktivní, což způsobilo jejich přecenění a pokles cen. Investoři držící tyto dluhopisy pocítili ztráty na jejich tržní hodnotě. Výnos dluhopisu je totiž inverzní k jeho ceně – pokud požadovaný výnos roste, cena dluhopisu na sekundárním trhu klesá.

Leccos napoví pohled na vývoj výnosu desetiletých vládních dluhopisů české vlády. Na podzim před dvěma lety se tyto bondy daly koupit s 6% ročním výnosem, dnes se výnos pohybuje na úrovni 4 %, viz Graf 1.

Graf 1: Výnos 10letého dluhopisu
{}
Zdroj: Tradingeconomics.com

Pokud věřitel dnes půjčuje svůj kapitál na deset let, pak při 2% inflačním cíli a 3% tolerované inflaci by v korunové měnové zóně mohl být reálný roční výnos 1 %. V letech pandemických a předpandemických byl nabízený výnos těchto instrumentů reálně záporný – dlužník získával a věřitel tratil na kupní síle. Inflační riziko nikdy nezmizelo, čím delší splatnost anebo durace, tím větší související nejistota.

Úvaha je praktická i pro termínované vklady – dnešní nabídky obchodních bank na 5letý nebo i 10letý termínovaný korunový vklad s  roční úrokovou sazbou v nejlepším případě 2,75 % znamená vzdát se likvidity a akceptovat inflační riziko. Bankovnictví se zřejmě změnilo, banky spekulují na pokles úrokových sazeb a deflační scénář a dlouhodobě vázané vklady nejsou ochotny klienty odměnit ani výnosem odpovídajícím státním dluhopisům.

Politika nízkých sazeb

Centrální banky v minulých letech snížily úrokové sazby na historicky nízké úrovně, aby stimulovaly ekonomiku a podpořily oživení. K oddlužování, o kterém se uvažovalo, nedošlo, nízké úrokové sazby a expanzivní měnová politika umožnily další zadlužení. Nízké sazby zároveň znamenaly, že obsloužit dluh bylo levnější.

Otázky u zkoušky z ekonomie a financí jsou stále stejné, jen odpovědi se mění. I cosi takového zaznívá v knize Josefa Jílka Finance v globální ekonomice vydané v roce 2013. Už před deseti lety v tomto pojednání o měnové a kurzové politice zaznělo, že možnosti centrálních bank v rámci „klasické měnové politiky“ (myšleno politika nastavení krátkodobých úrokových sazeb) se v době, kdy úrokové sazby dosáhly nulových hodnot, vyčerpaly.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 81 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Michlův jestřábí obrat: Zdrtí ČNB ekonomiku vyššími sazbami, aby zkrotila inflaci?

10 minut

Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že je připraven obětovat část růstu české ekonomiky pro dosažení inflačního cíle 2 %. Meziroční inflace v dubnu tuto hladinu přeskočila o půl procentního bodu a její vzestup asi ještě není u konce, když ji tlačí nahoru jak vnější ropný šok z konfliktu mezi USA a Íránem, tak domácí faktory v podobě vytrvalého růstu reálných mezd a uvolněné rozpočtové politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše. Chystá se ČNB skutečně letos zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % či dokonce 4,00 % a riskovat tím útlum ekonomiky i zhoršení vztahů s vládou?

Největší nákupní horečka za desítky let. Centrální banky míří ke zlatu

5 minut

Centrální banky už nějakou tu dobu mění své dolary na zlato, které tak v současnosti tvoří více jak pětinu jejich světových rezerv. Co to způsobilo? Rychlým výletem do minulosti přijdeme nejen na to, ale jako vždy i na několik zajímavostí. Při pohledu do budoucna se zas nabízí otázka, jakou roli zaujmou centrální banky ke kryptoměnám. Zde nelze nechat bez povšimnutí, že k jejich největším průkopníkům patří právě Česká republika.

Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?

7 minut

Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada ČNB vyčkává, geopolitická nejistota sílí

2 minuty

Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dne 7. května 2026 ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak nadále činí 3,50 %, diskontní sazba 2,50 % a lombardní sazba 4,50 %. ČNB pokračuje v opatrném a nadále relativně restriktivním nastavení měnové politiky, jelikož se aktuálně vyskytujeme v podmínkách velké nejistoty, především díky konfliktu na Blízkém východě.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.