Ani dvouprocentní inflace nenechá reálné úspory na pokoji

Foto: Shutterstock.com

Zkrocení české inflace k cílovým 2 % a naděje na její udržení blízko této úrovně svádí k dojmu, že naše úspory již nebudou významně ztrácet na kupní síle. Výpočty Fond Shopu ale naznačují, že dlouhodobě pocítíme nepříznivé důsledky i takto nízké inflace, pokud úspory neinvestujeme. Obzvláště to platí pro vytváření soukromé finanční rezervy mladší populace na penzijní účely.

V posledních 3 letech se inflace pořádně zakousla do našich reálných úspor a nešlo jen o český, ale celosvětový problém. V současnosti si mnozí oddychli, neboť to letos vypadá na zřetelný návrat meziroční inflace v ČR k cílovým 2 %, jak naznačují poslední dostupná data i aktuální prognóza ČNB.

Jenže řada lidí si neuvědomuje, že i standardně nízká míra inflace kolem 2 % ročně dokáže na velmi dlouhém horizontu 10 až 40 let pořádně osekat jejich úspory (na penzijní účely) ve smyslu podstatného snížení kupní síly či reálné hodnoty. A to hlavně pokud místo dlouhodobého investování do převážně dynamických aktiv zvolí permanentní odkládání ušetřených peněz na většinou nedostatečně úročené spořicí účty a termínované vklady nebo dokonce na neúročený běžný účet.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 93 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Doplňkové penzijní spoření: proč v něm většina lidí vydělává méně, než by mohla

7 minut

Doplňkové penzijní spoření (DPS) má vytvořit solidní finanční rezervu na stáří, v praxi však často neposkytuje dostatečné zhodnocení. Významnou příčinou bývá preference zbytečně konzervativních investičních strategií ze strany klientů, ačkoliv stát podporuje toto spoření nemalými příspěvky i daňovými úlevami. Z dlouhodobého pohledu spolehlivě překonávají českou inflaci zejména dynamické až akciové účastnické fondy a krok s ní dokážou držet ještě vyvážené smíšené účastnické fondy. Klíč k úspěchu spočívá ve volbě fondu v DPS podle věku a plánovaného investičního horizontu – mladší klienti by měli využít zejména vysoký potenciál zhodnocení akciových strategií, zatímco starší postupně snižovat riziko ve prospěch konzervativnějších fondů.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

7 minut

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

Inflace skrytá v dodavatelských řetězcích

4 minuty

Růst cen se v ekonomice šíří složitějšími cestami, než naznačují oficiální inflační ukazatele. Indexy spotřebitelských cen zachycují až konečný efekt, zatímco skutečný tlak na ekonomiku vzniká mnohem dříve – uvnitř výrobních a distribučních struktur.

Britské státní dluhopisy nemají na růžích ustláno. Co je tíží nejvíce?

4 minuty

Dluhopisy Spojeného království prodělaly za posledních 5 let citelné kapitálové ztráty, způsobené vydatným vzestupem jejich trhem požadovaných výnosů. Od podzimu 2024 oživl tento trend hlavně u dlouhých splatností. Podobný nepříznivý vývoj sice sledovaly také dluhopisy jiných západoevropských zemí, ale nelze přehlédnout, že Velká Británie si půjčuje za podstatně horších úrokových podmínek než mnohem zadluženější Itálie nebo větší rozpočtový hříšník Francie. K této skutečnosti významně přispívá setrvale vyšší inflace v ostrovní ekonomice i její ne vždy transparentní fiskální politika.

Jaké je nejdůležitější číslo v osobních financích?

3 minuty

Čistá hodnota majetku sama o sobě neříká, jak dobře člověk se svými penězi skutečně zachází. Podívejme se na alternativní pohled v podobě ukazatele celoživotního bohatství, který propojuje majetek s celkovými příjmy a lépe odhaluje, jak efektivně dokážeme proměnit vydělané peníze v dlouhodobé finanční zajištění.