Ani dvouprocentní inflace nenechá reálné úspory na pokoji

Foto: Shutterstock.com

Zkrocení české inflace k cílovým 2 % a naděje na její udržení blízko této úrovně svádí k dojmu, že naše úspory již nebudou významně ztrácet na kupní síle. Výpočty Fond Shopu ale naznačují, že dlouhodobě pocítíme nepříznivé důsledky i takto nízké inflace, pokud úspory neinvestujeme. Obzvláště to platí pro vytváření soukromé finanční rezervy mladší populace na penzijní účely.

V posledních 3 letech se inflace pořádně zakousla do našich reálných úspor a nešlo jen o český, ale celosvětový problém. V současnosti si mnozí oddychli, neboť to letos vypadá na zřetelný návrat meziroční inflace v ČR k cílovým 2 %, jak naznačují poslední dostupná data i aktuální prognóza ČNB.

Jenže řada lidí si neuvědomuje, že i standardně nízká míra inflace kolem 2 % ročně dokáže na velmi dlouhém horizontu 10 až 40 let pořádně osekat jejich úspory (na penzijní účely) ve smyslu podstatného snížení kupní síly či reálné hodnoty. A to hlavně pokud místo dlouhodobého investování do převážně dynamických aktiv zvolí permanentní odkládání ušetřených peněz na většinou nedostatečně úročené spořicí účty a termínované vklady nebo dokonce na neúročený běžný účet.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 93 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?

7 minut

Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Doplňkové penzijní spoření: proč v něm většina lidí vydělává méně, než by mohla

7 minut

Doplňkové penzijní spoření (DPS) má vytvořit solidní finanční rezervu na stáří, v praxi však často neposkytuje dostatečné zhodnocení. Významnou příčinou bývá preference zbytečně konzervativních investičních strategií ze strany klientů, ačkoliv stát podporuje toto spoření nemalými příspěvky i daňovými úlevami. Z dlouhodobého pohledu spolehlivě překonávají českou inflaci zejména dynamické až akciové účastnické fondy a krok s ní dokážou držet ještě vyvážené smíšené účastnické fondy. Klíč k úspěchu spočívá ve volbě fondu v DPS podle věku a plánovaného investičního horizontu – mladší klienti by měli využít zejména vysoký potenciál zhodnocení akciových strategií, zatímco starší postupně snižovat riziko ve prospěch konzervativnějších fondů.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

7 minut

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.