AI akcie očima Keynesovy soutěže krásy

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Keynes by dnes asi neinvestoval do AI, protože věří v AI. Investoval by, protože věří, že ostatní věří, že ostatní v tu nebo jinou AI akcii alespoň ještě nějakou chvíli budou věřit. A pokud by se sentiment otočil, otočil by se s davem dřív, než dav pochopí, že se nálada otočila. Keynesův koncept „soutěže krásy“ říká, že investoři při výběru akcií nemají hledat objektivně tak či onak nejlepší titul, ale ten, u něhož lze očekávat, že jej za nejatraktivnější budou považovat ostatní.

Tesla (TSLA) – inovativní firma zaměřená na elektromobilitu a udržitelné technologie – je příkladem akcie, která je hodnocena spíše podle popularity a očekávání než čistých finančních výsledků. Za kandidáta v Keynesově „soutěži krásy“ by šlo označit i akcie Nvidia (NVDA). Jde o americkou technologickou firmu, známou výrobou grafických procesorů (GPU), řešení pro umělou inteligenci a datová centra. Trh tyto akcie dlouhodobě vnímá jako symbol éry nástupu řešení umělé inteligence a investoři mají důvod předpokládat, že je ostatní investoři, hráči a spekulanti budou chtít i nadále.

Zmiňujeme jeden rámec použitelný pro pochopení současného vývoje na trhu s AI akciemi. Namísto analýzy technologické vyspělosti nebo dlouhodobé monetizace by Keynesův pohled sledoval především převládající tržní narativ a to, jak investoři odhadují očekávání ostatních. AI akcie jsou leckdy taženy sentimentem: růst cen firem často odráží nejen jejich fundamenty, ale i přesvědčení trhu, že budou považovány za klíčové hráče technologické transformace.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 90 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Akciový souboj dekády: Dokáže AI boom přetlačit energetický šok a drahé peníze?

8 minut

Globální akciové trhy se nacházejí ve střetu dvou protichůdných sil. Na jedné straně stojí technologický optimismus poháněný masivními investicemi do umělé inteligence, na druhé straně makroekonomické potíže v podobě vleklého konfliktu v Íránu, energetického šoku a rizika mírného zvýšení úrokových sazeb centrálních bank ze současných nemalých úrovní. Jak tento souboj ovlivňuje výkonnost růstových a hodnotových akcií, z nichž ty první významně pokrývají novou ekonomiku a ty druhé se více spoléhají na starý fyzický svět?

Anthropic míří na burzu. Bude IPO klíčového hráče testem důvěry investorů v umělou inteligenci?

6 minut

Rok 2026 se pravděpodobně zapíše do historie kapitálových trhů jako rok IPO obrovských společností. Po několika slabších letech, kdy trh nových emisí spíše vyčkával, se do centra pozornosti investorů dostávají společnosti, které formovaly současnou vlnu umělé inteligence. Jednou z nejsledovanějších je Anthropic, tvůrce modelové řady Claude, který podle dostupných informací podal žádost o vstup na americkou burzu.

OpenAI může na burzu: Musk Altmana u soudu nezastavil

7 minut

Přišel jsi pozdě! S tímto vzkazem odmítl soud v americkém Oaklandu snahu Elona Muska zastavit proměnu kdysi neziskové OpenAI v jeden z potenciálně nejhodnotnějších startupů dějin. A firma Sama Altmana tak může pokračovat na cestě k IPO, jež by se podle dosavadních informací mohlo odehrát nejspíš do konce letošního roku a nacenit tvůrce populárního ChatGPT možná i na bilion dolarů.

Datová centra ve vesmíru. Další AI revoluce, nebo nejdražší technologická sázka dekády?

13 minut

AI dnes naráží na nový problém. Už nejde jen o nedostatek čipů od NVIDIA, ale stále více také o elektřinu, chlazení a limity pozemské infrastruktury. Právě proto začínají firmy, kosmické agentury i Evropská unie zkoumat myšlenku datacenter přímo na orbitě. Je to jen další technologická horečka, vyložený nesmysl, nebo může kolem „space compute“ vzniknout úplně nový infrastrukturní byznys podobný dnešnímu cloudu?