Zlaté dítě AI narazilo do zdi: Příběh muže, který vsadil vše na jedinou vizi budoucnosti

Nikdy nechtěl být jen dalším investorem. Jeho ambicí bylo přesvědčit svět, že rozumí implikacím příchodu umělé inteligence lépe než kdokoliv jiný. Od podcastera Tima Ferrisse si vysloužil přezdívku „Nostradamus AI“  aka člověk, který dokáže předvídat technologickou budoucnost. A ta se opravdu uchytila. Než v rámci pravděpodobně největší imploze jeho fond Situational Awareness spektakulárně zkolaboval a odevzdal skoro všechny zisky, ze kterých byli jeho investoři doposud tak nadšení. 

Aschenbrenner svůj úspěch (i následující pád) postavil na jediné dominantní investiční tezi: AI zásadně přetvoří ekonomiku a největší zisky přinesou společnosti, které z této transformace budou těžit. Místo široké diverzifikace tak koncentroval své sázky do několika málo akcií napříč celým ekosystémem. Od výrobců polovodičů přes energetiku a infrastrukturu až po softwarové firmy. Třetinu kapitálu měl též v privátních firmách, včetně – podle informací WSJ – třiapůl miliardového podílu v Anthropicu. 

Jinak to byly především vysoké sázky na Bloom Energy, Sandisk nebo jihokorejský výrobce paměťových čipů SK Hynix. Podle Financial Times pak v závěrečné fázi též agresivně spekuloval na propad akcií Intelu. To – shortselling – byla vedle páky druhá, respektive třetí část Aschenbrennerovy strategie. Otevírání pozic proti těm firmám, které považoval za poražené AI revoluce. V podstatě vše na zmíněnou páku, kdy každý dolar jeho vlastního kapitálu byl doplněn třemi až čtyřmi vypůjčenými. Přičemž ani to mu nestačilo a výnosy dále násobil pomocí opcí. Dokud šel trh jeho směrem, byl čtyřiadvacetiletý mladík miláčkem Wall Streetu. Jenomže posledních několik týdnů a otřesy třeba v Jižní Koreji poslaly jeho fond místo toho do existenční krize.

Netradiční a rychlá cesta na vrchol…

Než v posledních týdnech začalo jeho jméno rezonovat ve spojitosti s kolapsem roku, působil čtyřiadvacetiletý mladík jako pionýr nové generace portoflio manažerů. Mladých pušek, které v porovnání se zkušenými gerony budou lépe chápat dopady AI na ekonomiku a společnost. Aschenbrennerova cesta totiž začala v prostředí technologických vizionářů a filozofických debat o budoucnosti lidstva. 

Po absolvování Columbia University v pouhých devatenácti letech zamířil do FTX Future Fund, kde se naplno ponořil do světa efektivního altruismu – hnutí přesvědčeného, že technologie mohou lidstvu přinést nebývalý prospěch, pokud budou správně řízeny. Po kolapsu FTX pokračoval v OpenAI, kde pracoval v týmu zaměřeném na bezpečnost systémů AI. Ani tam ale dlouho nevydržel a po údajném úniku citlivých informací byl propuštěn. Místo toho, aby jeho kariéra skončila, se prosadil jako technologický filosof. 

V roce 2024 zveřejnil rozsáhlý manifest Situational Awareness, v němž tvrdil, že svět podceňuje rychlost nástupu obecné umělé inteligence. Podle něj existovaly jen „stovky lidí“, kteří skutečně chápou, co se blíží. A on se považoval za jednoho z nich. Přičemž právě tato sebeproklamace jako člověka, co vidí za horizont, se stala základem jeho další kariéry.