Invest Kompakt: Tesla končí s Cybertruckem, humanoidní roboti Agility jsou jako první na americké burze

Svět byznysu a investic je každý den plný nejrůznějších zpráv a informací. A v podstatě už nikdo, ani investiční profesionálové, nedokáže odsledovat všechno. Proto vám přinášíme týdenní shrnutí těch nejzajímavějších zpráv ve světě, kde je každý vydělaný dolar alfou i omegou.

Tesla ukončí výrobu Cybertrucku a přesune kapacity k robotaxi (Seeking Alpha)

Americká automobilka Tesla začne v polovině příštího roku utlumovat výrobu modelu Cybertruck a uvolněné kapacity míní přesunout k autonomnímu robotaxi Cybercab. Model Cybertruck, s velkou pompou představený v roce 2019 a prodávaný od roku 2023, se stal jedním z největších produktových neúspěchů Elona Muska kvůli slabému odbytu, opakovaným svolávacím akcím i bezpečnostním problémům. Musk přitom původně plánoval roční výrobu 250 tisíc až půl milionu vozů. Od ledna do září však Tesla podle Cox Automotive prodala jen necelých dvanáct tisíc Cybertrucků, což v meziročním porovnání znamená o více než čtvrtinu méně než za loňské stejné období.  Model zároveň získal na americkém trhu elektromobilů podíl nižší než dvě procenta a zaostal za celoročním odhadem analytiků. Mezi nejvýznamnější odběratele zároveň patřila jiná Muskova společnost SpaceX. Tesla letos ukončila také výrobu prémiových modelů S a X a přesouvá investice od tradičních elektromobilů k umělé inteligenci a robotice. Další růst chce stavět na humanoidních robotech Optimus, robotaxi Cybercab a elektrickém nákladním vozu Semi. Cybercaby hodlá začít dodávat zákazníkům do konce roku 2026. 

Je libo akcii z úpatí sopky? Islandské geotermální lázně Blue Lagoon na burze poptávají sto milionů (Financial Times)

Majitel islandských geotermálních lázní Blue Lagoon plánuje v listopadu vstoupit na burzu v Reykjavíku a získat 100 milionů eur. Firma, oceněná během léta přibližně na 600 milionů eur, chce kapitál využít k rozšíření nabídky, když připravuje taktéž ledovcové lázně a koupi skupiny Arctic Adventures. Blue Lagoon navštíví více než třetina turistů přijíždějících na Island. Její portfolio zahrnuje lázně, hotely, michelinskou restauraci i kosmetiku a po IPO by šlo o jedinou veřejně obchodovanou islandskou turistickou skupinu. Firma letos očekává tržby 174 milionů eur a provozní zisk 41 milionů. Arctic Adventures by přidala dalších 90 milionů tržeb a 18 milionů provozního zisku. Rizikem zůstává aktivní sopka Eyjafjallajökull, na jejímž úpatí areál leží a kvůli níž musel areál v letech 2023 a 2024 na několik týdnů zavřít. Ochranu před sopkou, která zmařila předchozí pokus o IPO, má nově posílit vybudovaná bariéra. Blue Lagoon skrze IPO chce využít rostoucího zájmu o wellness, Arktidu a zimní turistiku.

Agility je první humanoidní robotickou firmou na americké burze (Bloomberg)

Zřejmě největší konkurent Elona Muska na poli humanoidní robotiky Agility Robotics vstoupila ve čtvrtek na Nasdaq a stala se tak první americkou veřejně obchodovanou společnost zaměřená výhradně na humanoidní roboty. Akcie oregonského start-upu se obchodují pod tickerem AGLT po spojení se SPAC Churchill Capital XI. Firma získala přibližně 465 milionů dolarů před odečtením nákladů, včetně soukromé investice 201 milionů vedené společností Foxconn, hlavním výrobcem iPhonů pro Apple. Mezi další investory patří Nvidia, Amazon a SoftBank Vision Fund 2. Agility zaměstnává asi 400 lidí a vyvíjí vzpřímené roboty inspirované lidskou postavou, kteří nacházejí uplatnění především ve skladech a továrnách. Společnost rozšiřuje spolupráci s GXO Logistics a chce své stroje nasadit v dalších provozech. Současně připravuje výrobní pilotní projekt s AGCO. Burzovní debut představuje milník pro mladý sektor, který však musí teprve prokázat komerční životaschopnost. Šéfka Peggy Johnson očekává, že přesun AI z digitálního světa do robotů zásadně promění spolupráci lidí a strojů na pracovištích.

Supermarkety pod tlakem! Hackerské útoky na mrazáky Albertu nebo Carrefouru se množí (Investing.com)

Další kolo kybernetických útoků zasáhlo na začátku tohoto týdne chladicí a mrazicí systémy supermarketů napříč Evropou. Problémy hlásily řetězce Ahold Delhaize, Colruyt, ICA, Coop, Carrefour, SuperValu i nejméně jedna prodejna IKEA ve Švédsku, Belgii, Lucembursku a Irsku. Útočníci na dálku zvýšili teplotu zařízení, což donutilo obchody vyřadit maso a další chlazené potraviny. V jednom švédském supermarketu dosáhly mrazáky 50 stupňů Celsia, belgické řeznictví odhadlo škodu na 15 tisíc eur. Některá napadená zařízení využívala řídicí technologii dánské společnosti Danfoss, která byla cílem také při říjnovém útoku na stovky francouzských supermarketů. Pachatelé ani spojení mezi incidenty nejsou známí. Absence požadavků na výkupné však podle odborníků ukazuje spíše na sabotáž než finanční motiv. Evropská komise varovala, že útoky mají narušit potravinový řetězec a důvěru spotřebitelů. Riziko zvyšuje dálkové připojení chladicích jednotek, kamer, alarmů a dalších původně mechanických zařízení i schopnost AI vyhledávat jejich slabiny.

Alianci Air France-KLM se daří a zvyšuje zisk i navzdory drahému palivu (Wall Street Journal)

Jeden z největších evropských leteckých dopravců, francouzsko-nizozemská aliance Air France-KLM, zaznamenal za třetí kvartál růst čistého zisku téměř o čtvrt miliardu na 908 milionů eur a výrazně překonal očekávání analytiků. Akcie skupiny následně v Paříži posílily o více než osminu, když investoři ocenili zejména kontrolu nákladů v době, kdy konflikt na Blízkém východě udržuje ceny leteckého paliva vysoko. Firma letos očekává výdaje za palivo 9,2 miliardy dolarů, což je o třetinu více než loni. Pro čtvrté čtvrtletí má zajištěno 62 procent spotřeby a pro příští rok mírně nad polovinu. Vyšší náklady zároveň přenáší do palivových příplatků k letenkám, omezuje volitelné výdaje a pozastavila nábor neprovozních zaměstnanců. Plánovaný růst kapacity snížila na přibližně dvě procenta, jednotkové náklady však mají stoupnout jen o procento. Tržby dosáhly 9,92 miliardy eur, mírně pod odhady. Poptávka zůstává silná hlavně na přímých linkách do Asie, Indie a východní Afriky, protože cestující se kvůli napětí vyhýbají přestupům v Perském zálivu.