Úrokové sazby a výnosy dluhopisů: Když neznámé faktory mění investiční rozhodnutí

Foto: Shutterstock.com

Dluhopisy jsou naprosto nedílnou součástí finančních trhů a řady portfolií. Neodmyslitelně jsou také spojeny s kroky centrálních bank a výší úrokových sazeb. V posledních letech se ovšem kolem dluhopisů odehrálo mnohé a mnohé se ještě zřejmě stane. Pojďme se tedy na celou věc blíže podívat

Už ani Česká národní banka pod vedením dnešní i předchozí bankovní rady nevkládá plnou důvěru alokaci devizových rezerv do prvotřídních zahraničních bondů. Došlo k rozšíření rezerv o akcie, nověji zlato a nejnověji zazněly vážně míněné úvahy guvernéra ČNB o zařazení bitcoinu. Tím se bilance tuzemské centrální banky podobá hedge fondu – s čímž souvisí riziko, že sázka na volatilnější aktiva nemusí vždy vyjít.

To americký spekulant a někdejší manažer hedge fondu Stanley Druckenmiller, známý svými makroekonomickými sázkami a spoluprací s Georgem Sorosem při spekulaci proti britské libře v roce 1992, aktuálně sází na přecenění dlouhodobých dluhopisů. Loni Druckenmiller vsadil významnou část svého portfolia na pokles cen desetiletých dluhopisů americké vlády.

Pesimistický pohled na dlouhodobé dluhopisy staví Druckenmiller na obavách z nekontrolovaného růstu vládních deficitů a možného oživení inflace. To by vedlo ke zvyšování úrokových sazeb a vyklesání dluhopisů. Jde o úvahu, že v prostředí vysokých deficitů, perzistentní inflace a slabé poptávky po dluhopisech ceny bondů klesnou. Jedná se třeba i o sázku na to, že by fiskální neodpovědnost amerických politických stran mohla vést k inflaci podobné té ze sedmdesátých let, což by tlačilo úrokové sazby výše a následně ovlivňovalo hodnotu dluhopisů.

Medvědí sázka

Rostoucí úrokové sazby znamenají, že nově vydané dluhopisy s vyššími kuponovými úroky jsou v porovnání se staršími dluhopisy vydanými s nižším úročením atraktivnější. Aby si dříve vydané dluhopisy z druhé ruky s nižším úrokovým kuponem našly kupce, musí být nabídnuty se slevou – ve výsledku klesají v ceně.

A to se aktuálně děje, ceny dlouhodobých dluhopisů klesají a výnosy do splatnosti rostou (viz graf 1), Druckenmillerova medvědí spekulace na růst sazeb a pokles cen bondů tak možná vychází.

Graf 1: Výnos 10letých dluhopisů americké vlády
{}
Zdroj: Trading Economics

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 88 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Krátkým dluhopisům USA pomáhá holubičí Fed, ale dlouhým škodí nevypočitatelný Trump

8 minut

Státní dluhopisy USA si letos na jaře prošly bouřlivým děním v souvislosti s radikálními ekonomickými rozhodnutími a postoji Trumpovy administrativy nejen v otázce dovozních cel. Nyní se zdá, že mají to nejhorší za sebou a v posledních měsících zhodnocují při poklesu výnosů do splatnosti. Toho si však daleko více užívají krátké než dlouhé americké bondy. Nejde tak o klid před bouří, když některé rizikové faktory jako vysoký rozpočtový deficit USA nebo snaha Donalda Trumpa oslabit nezávislost Fedu, jehož nového šéfa brzy vybere, stále visí ve vzduchu?

Centrální banky umí rozhýbat finanční trhy. Hlavně u Fedu a ECB se vyplatí sledovat, co mají za lubem

8 minut

Politika centrálních bank některé investory nezajímá, ovšem zejména v případě Fedu a ECB dokáže často zlomit směr hlavních dluhopisových a akciových indexů. Jak může zvyšování či snižování úrokových sazeb ovlivňovat finanční trhy v různých scénářích makroekonomického vývoje a co v tomto ohledu můžeme letos očekávat od Fedu a ECB?

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

2025 jako zlatý rok hedgeových fondů: AI, volatilita a rekordní výdělky

4 minuty

Rok 2025 se zapsal do historie hedgeových fondů jako období rekordních výnosů. Kombinace extrémní volatility způsobené geopolitickým napětím, obchodními válkami a nevyzpytatelnou hospodářskou politikou spolu s technologickým cyklem taženým umělou inteligencí umožnila nejlepším fondům dosáhnout mimořádných zisků. Zatímco celý hedgeový průmysl vydělal historických 543 miliard dolarů, úzká skupina elitních manažerů soustředila významnou část těchto výdělků díky disciplinované práci s rizikem, koncentraci portfolií a schopnosti profitovat z tržních výkyvů.

Britské státní dluhopisy nemají na růžích ustláno. Co je tíží nejvíce?

4 minuty

Dluhopisy Spojeného království prodělaly za posledních 5 let citelné kapitálové ztráty, způsobené vydatným vzestupem jejich trhem požadovaných výnosů. Od podzimu 2024 oživl tento trend hlavně u dlouhých splatností. Podobný nepříznivý vývoj sice sledovaly také dluhopisy jiných západoevropských zemí, ale nelze přehlédnout, že Velká Británie si půjčuje za podstatně horších úrokových podmínek než mnohem zadluženější Itálie nebo větší rozpočtový hříšník Francie. K této skutečnosti významně přispívá setrvale vyšší inflace v ostrovní ekonomice i její ne vždy transparentní fiskální politika.