Úrokové sazby a výnosy dluhopisů: Když neznámé faktory mění investiční rozhodnutí

Foto: Shutterstock.com

Dluhopisy jsou naprosto nedílnou součástí finančních trhů a řady portfolií. Neodmyslitelně jsou také spojeny s kroky centrálních bank a výší úrokových sazeb. V posledních letech se ovšem kolem dluhopisů odehrálo mnohé a mnohé se ještě zřejmě stane. Pojďme se tedy na celou věc blíže podívat

Už ani Česká národní banka pod vedením dnešní i předchozí bankovní rady nevkládá plnou důvěru alokaci devizových rezerv do prvotřídních zahraničních bondů. Došlo k rozšíření rezerv o akcie, nověji zlato a nejnověji zazněly vážně míněné úvahy guvernéra ČNB o zařazení bitcoinu. Tím se bilance tuzemské centrální banky podobá hedge fondu – s čímž souvisí riziko, že sázka na volatilnější aktiva nemusí vždy vyjít.

To americký spekulant a někdejší manažer hedge fondu Stanley Druckenmiller, známý svými makroekonomickými sázkami a spoluprací s Georgem Sorosem při spekulaci proti britské libře v roce 1992, aktuálně sází na přecenění dlouhodobých dluhopisů. Loni Druckenmiller vsadil významnou část svého portfolia na pokles cen desetiletých dluhopisů americké vlády.

Pesimistický pohled na dlouhodobé dluhopisy staví Druckenmiller na obavách z nekontrolovaného růstu vládních deficitů a možného oživení inflace. To by vedlo ke zvyšování úrokových sazeb a vyklesání dluhopisů. Jde o úvahu, že v prostředí vysokých deficitů, perzistentní inflace a slabé poptávky po dluhopisech ceny bondů klesnou. Jedná se třeba i o sázku na to, že by fiskální neodpovědnost amerických politických stran mohla vést k inflaci podobné té ze sedmdesátých let, což by tlačilo úrokové sazby výše a následně ovlivňovalo hodnotu dluhopisů.

Medvědí sázka

Rostoucí úrokové sazby znamenají, že nově vydané dluhopisy s vyššími kuponovými úroky jsou v porovnání se staršími dluhopisy vydanými s nižším úročením atraktivnější. Aby si dříve vydané dluhopisy z druhé ruky s nižším úrokovým kuponem našly kupce, musí být nabídnuty se slevou – ve výsledku klesají v ceně.

A to se aktuálně děje, ceny dlouhodobých dluhopisů klesají a výnosy do splatnosti rostou (viz graf 1), Druckenmillerova medvědí spekulace na růst sazeb a pokles cen bondů tak možná vychází.

Graf 1: Výnos 10letých dluhopisů americké vlády
{}
Zdroj: Trading Economics

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 88 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Když rating promluví: co investorům napoví změny hodnocení států

6 minut

Ratingové agentury pravidelně posuzují schopnost států splácet své dluhy. Jejich rozhodnutí mohou ovlivnit finanční trhy po celém světě, pokud se týkají významných ekonomik. Případy Spojených států, Francie, Itálie a Řecka z posledních let ukazují, že za změnami ratingu jedním či druhým směrem stojí zejména vývoj celkového veřejného dluhu, státního rozpočtu a politické (ne)stability v zemi. Investor by měl revizi kreditní spolehlivosti vnímat jako důležitý signál pro finanční trhy a posuzovat ji i v širším makroekonomickém kontextu.

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

2025 jako zlatý rok hedgeových fondů: AI, volatilita a rekordní výdělky

4 minuty

Rok 2025 se zapsal do historie hedgeových fondů jako období rekordních výnosů. Kombinace extrémní volatility způsobené geopolitickým napětím, obchodními válkami a nevyzpytatelnou hospodářskou politikou spolu s technologickým cyklem taženým umělou inteligencí umožnila nejlepším fondům dosáhnout mimořádných zisků. Zatímco celý hedgeový průmysl vydělal historických 543 miliard dolarů, úzká skupina elitních manažerů soustředila významnou část těchto výdělků díky disciplinované práci s rizikem, koncentraci portfolií a schopnosti profitovat z tržních výkyvů.