Jednoznačně největší zprávou posledních dnů byla reciproční cla oznámená americkým prezidentem. O jak velkou změnu jde a co o akciových korekcích říká historie?
Americké trhy čelí nejistotě. Zahraniční investoři do nich v posledních letech nalili biliony dolarů, což může být rizikem, pokud se trend otočí. Index S&P 500 se nachází na klíčové křižovatce – čeká ho růst, nebo další pokles? A do toho všeho trhy ovlivňují obchodní války a celní spory, které jsou stále častějším tématem mezi investory.
Jsou v zásadě dvě věci, které v posledních týdnech nejvíce hýbou trhy. Obchodní války a chystané fiskální výdaje v Evropě. Výsledky těchto kroků jsou přitom mnohdy poměrně překvapivé.
Fed na svém březnovém zasedání ponechal výši úrokových sazeb beze změny. Ty se tak nadále pohybují v pásmu 4,25-4,50 %. V letošním roce by pak mělo dojít zřejmě ke dvěma snížením, rozhodující jsou však dle slov předsedy Powella i nadále průběžně přicházející data a Fed není na předem stanovené trase. Americká centrální banka také od dubna zpomalí tempo snižování výše své bilance z 25 na 5 miliard dolarů měsíčně.
Sledujete zprávy? Co se dnes nedozvíme, ten Trump nám prostě nedá spát! Co mám na mysli? Nedávno prezident USA Donald Trump podepsal výkonný příkaz k vytvoření Strategické bitcoinové rezervy a US Digital Asset Stockpil!
Obchodní války, silná prohlášení řady politiků, debata nad tím co udělají centrální banky. To jsou jen některé z věcí, které nedávají investorům v poslední době spát. A také značně zvedají nejistotu.
Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?
Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, čímž se depozitní sazba snížila z 2,75 % na 2,5 %. Tento krok je součástí širšího uvolňování měnové politiky, které ECB zahájila v červnu minulého roku, a představuje již šesté snížení sazeb za posledních devět měsíců. Hlavním cílem této politiky je podpora ekonomického růstu v eurozóně v reakci na přetrvávající ekonomické výzvy, včetně stagnujícího hospodářského výkonu a oslabené spotřebitelské a firemní poptávky.
Těm z vás, kteří sledují ekonomické dění ve světě na denní bázi, určitě neunikly obavy mnoha médií o tom, kam že se to americká ekonomika zase řítí. Bude následovat kamikaze, nebo se dál vznášet v oblacích? Na to se podíváme v dnešním krátkém komentáři.
