FOND SHOP

„Stavebko“ ve zkoušce

Aleš Vocílka
Foto: Shutterstock.com

Stavební spoření prochází zatěžkávací zkouškou v důsledku snížení státní podpory na polovinu. Které faktory rozhodují o tom, zda se ho vyplatí předčasně zrušit, nebo v něm pokračovat?

Střadatelé, kteří aktuálně využívají stavební spoření pouze k navyšování úspor a nechtějí z něj čerpat levný úvěr na bydlení, nepříznivě pocítí zásadní snížení jeho výnosnosti. Vláda totiž v rámci restriktivního konsolidačního balíčku prosadila snížení státní podpory tohoto dotovaného spořicího produktu na polovinu, což pro výnosnost představuje stěžejní faktor. 

Za peníze vložené na účet stavebního spoření od roku 2024 se bude od roku 2025 zpětně vyplácet státní podpora ve výši 5 % ročního objemu vkladů s horním limitem 1000 Kč místo dosavadních 10 % a 2000 Kč. Během 6leté vázací doby tak zůstává výnosově optimální spořit 20 tisíc Kč ročně, aby se maximalizovala státní podpora a současně neukrajoval zbytečně velké procento vkladů klienta paušální poplatek za vedení účtu stavebního spoření mezi 300 Kč až 400 Kč ročně.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 93 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Spořicí produkty

Související

Pro registrované

Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

Investiční produkty
7 minut

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

Jaké je nejdůležitější číslo v osobních financích?

Spotřebitel
3 minuty

Čistá hodnota majetku sama o sobě neříká, jak dobře člověk se svými penězi skutečně zachází. Podívejme se na alternativní pohled v podobě ukazatele celoživotního bohatství, který propojuje majetek s celkovými příjmy a lépe odhaluje, jak efektivně dokážeme proměnit vydělané peníze v dlouhodobé finanční zajištění.

Premium

Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

Investiční produkty
9 minut

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Premium

Úspory ve službách státu

Investiční produkty
10 minut

Spořicí státní dluhopisy měly být výhodnou a bezpečnou možností, jak si občané zhodnotí úspory a zároveň pomohou státu financovat jeho výdaje. Zvlášť ty protiinflační lákaly na ochranu před zdražováním. Jenže s nástupem skutečné inflace se karta obrátila – dluhopisy začaly být pro stát drahé a jejich emise skončila. Co všechno nám příběh těchto dluhopisů říká o důvěře, riziku a roli státu ve světě investic?

Premium

Kam utéct ze spořáků či termíňáků, když přestanou stíhat inflaci?

Pohled experta
6 minut

ČNB asi zatím neskončila se snižováním úrokových sazeb. Případné další uvolnění měnové politiky tak ještě více oslabí výnosnost korunových spořicích účtů a s odstupem i termínovaných vkladů. Hrozí přitom, že „spořáky“ a „termíňáky“ zaostanou za českou inflací, která se letos očekává mezi 2 % a 3 %. Do jakých jiných korunových produktů může konzervativní střadatel zabrousit, pokud si chce udržet naději na zachování kupní síly svých peněz, aniž by riskoval prudké kolísání akciových, komoditních nebo i dluhopisových trhů? A na která úskalí musí dávat pozor?

Premium

Velká a štědrá důchodová reforma má jméno DIP (díl 2)

Investiční produkty
7 minut

V prvním dílu tohoto textu jsme ukázali, že podpora státu pro spoření a investování na penzi je skrze dlouhodobý investiční produkt (DIP) a důchodové penzijní spoření (PF) enormní. Ukázali jsme, jak mladý člověk s průměrným příjmem může díky této podpoře čerpat v důchodu doživotní rentu 52 000 Kč měsíčně ke starobní penzi a člověk maximalizující státní podporu i ve spolupráci se zaměstnavatelem může díky jednoduché investici a podpory státu čerpat v důchodu 86 000 Kč měsíčně, aniž by to zaměstnavatele stálo korunu navíc. Výpočty zohledňují náklady na správu i distribuci investičních produktů. V tomto dílu ukážeme, jak DIP může využít i člověk, který nevěří ničemu a nikomu, resp. jen zákonnému pojištění bankovních vkladů a všechny své úspory dělí pouze mezi spořicí účty. A v závěru navrhujeme, co by mohlo být skutečnou důchodovou reformou, která by pomohla jednotlivcům i celé ekonomice.

Pro registrované

Velká a štědrá důchodová reforma má jméno DIP (díl 1)

Investiční produkty
5 minut

Podpora státu pro spoření a investování na penzi je skrze dlouhodobý investiční produkt (DIP) a důchodové penzijní spoření (PF) enormní. Nazvali bychom ji důchodovou reformou, které si společnost zatím nevšimla. V tomto textu ukážeme, jak mladý člověk s průměrným příjmem může díky této podpoře čerpat v důchodu doživotní rentu 52 000 Kč měsíčně ke starobní penzi. A člověk maximalizující státní podporu i ve spolupráci se zaměstnavatelem pak může díky jednoduché investici a podpory státu čerpat v důchodu 86 000 Kč měsíčně, aniž by to zaměstnavatele stálo korunu navíc. Výpočty zohledňují náklady na správu i distribuci investičních produktů.