Ropa, inflace a sazby. Evropa vstupuje do nebezpečné fáze

Předchozí týdny byly na trzích ve znamení ropy, plynu a titulků o prudkých cenových pohybech pohonných hmot. To je viditelná vrstva příběhu. Pod ní se ale odehrává proces, který je pro Evropu mnohem důležitější.

Blízký východ dnes totiž pro evropské trhy nepředstavuje jen geopolitický titulek, ale velmi konkrétní potenciální makroekonomický šok. V březnu se už propisoval do cen energií, inflačních očekávání, výnosů dluhopisů i do výsledků průzkumů podnikatelské aktivity. Ropa je tak sice stále nejviditelnějším symbolem celé krize, ale pro Evropu je důležitější, co její zdražení udělá s růstem, sazbami a ziskovostí firem.

Evropa přitom nevstupuje do tohoto prostředí v úplně idylické pozici. Ještě před novým „ropným“ šokem rostla jen velmi pomalu a první tvrdá data z března ukazují, jak málo stačí k tomu, aby se dostala na hranici stagnace. Flash Composite PMI pro eurozónu (tedy předběžný ukazatel ekonomické aktivity, který na základě průzkumu mezi firmami ukazuje, zda ekonomika roste nebo zpomaluje) klesl na 50,5 bodu, což je desetiměsíční minimum a úroveň jen těsně nad hranicí poklesu. Německo spadlo z 53,2 na 51,9 bodu, Francie se dostala na 48,3 bodu, tedy do kontrakce (za tu se bere vše pod 50 bodů). To nemusí být jen tržní nervozita, ale první konkrétní signál, že kombinace dražší energie, nejistoty a slabší poptávky začíná brzdit reálnou ekonomiku.