Nafta letí směrem k padesátikoruně, co za to může a jak to ovlivní ekonomiku a vaše portfolio?

Ke konci února otřásly světem operace USA a Izraele na Blízkém východě a jak to při podobných událostech bývá, panika na trzích sílí. Po již tak hektických měsících zavládla extrémně zvýšená volatilita a všudypřítomná nejistota jak na akciových trzích, tak na těch s cennými kovy. Vzhledem k tomu, že je epicentrem dění místo, kde se nachází velká část světových zásob ropy, se pak ale vše nejvíce dotklo právě trhu s touto černou tekutinou. 

Zatímco poslední rok se cena za barel pohybovala zhruba mezi 60 a 70 dolary (hranici 70 USD přelezla jen na dvě kratší období), nyní se ropa obchoduje za více než devadesát dolarů a krátkodobě skočila až k ceně 120 USD! To se logicky odráží také na cenách pohonných hmot, které od začátku března zažívají dlouho nevídaný růst takřka každý den.

Žádné pokuty, nulová tolerance alkoholu za volantem, natož Green deal, největším nepřátelem českých řidičů je v současnosti Hormuzský průliv (prolink: https://www.fondshop.cz/hormuz-ropa-a-zlato-trhy-pod-tlakem-geopolitiky). Kvůli vojenským operacím panující blokáda tohoto klíčového dopravního uzlu způsobila, že nyní (údaj k 10.3.2026) u nás stojí litr benzínu v průměru 36,88 koruny a nafta dokonce 40,29 Kč. Vedle znovu objevené propasti mezi naftou a benzínem ale nadále panují také velké rozdíly v různých částech republiky. Jak si vedou jednotlivé regiony, ukazuje příklad cen různých poboček jednoho vybraného provozovatele – Shell. 

Ani v zahraničí na tom nejsou lépe, přičemž nejhůře jsou na tom logicky země přímo dotčené samotným ozbrojeným konfliktem. Zde ovšem platí jedna celkem zásadní výjimka, která v současné chvíli působí obzvlášť paradoxně – ceny PHM v samotném Íránu. Díky dotacím zde ceny na čerpacích stanicích dlouhodobě patří k nejnižším na světě, i zde ale experti varují před příchodem inflace. Velmi špatná je i situace ve Spojených státech, kde ekonomové vyhlížejí historická maxima.

Ve chvílích, jako jsou tyto, nemalá část spotřebitelů usoudí, že za vším stojí jen jakási (ne)lidská touha přiživit se na cizím neštěstí a namastit si kapsu. To ale není tak úplně pravda. Samozřejmě, že za zvýšením cen stojí snaha provozovatele zvednout si zisky, ta je ale odůvodněná zcela logickými obavami z vývoje na globálním trhu s ropou. Jakto, když se skok v ceně ropy ani nestihl pořádně propsat do nákladů na dodávky jednotlivých pumpařů?

Prodej pohonných hmot totiž nepatří zrovna k podnikáním s nejvyššími maržemi, a tak je při dění, jako je to současné, třeba koukat do nejbližší budoucnosti. V případě, že bude růst ceny ropy pokračovat a provozovatel nepřistoupí ke zvýšení cen benzínu a nafty, hrozí, že nebude mít na objednání další dodávky. Skokové zdražení mu tedy umožňuje pohodlně a bez většího rizika udržovat podnikání v chodu. 

Základem všeho je tedy strach z budoucího dalšího zdražování, který se možná sice nemusí ukázat být opravněný, jak se však šíří hromadně trhem spolu s geopolitickými událostmi, žije si už vlastním životem. V současnosti to ale bohužel vypadá, že panika není úplně mimo mísu a konec zdražování je naopak v nedohlednu. Situace v Hormuzském průlivu je kritická, deeskalace konfliktu se v nejbližší době, zdá se, nechystá a cena za litr nafty může teoreticky opět dosáhnout historických maxim z března 2022, kdy stála leckde i více jak 50 korun.

Dlouhodobé zvýšení cen PHM ovlivní celou ekonomiku

A na pozoru by  měli být i neřidiči. PHM totiž nejsou jen položkou v indexu spotřebitelských cen, ale vstupním nákladem u vlastně téměř všeho. U všeho zboží s nižší přidanou hodnotou tvoří významnou část ceny transport, a trvající růst nákladů na logistiku tedy nutí firmy zvyšovat i konečné ceny pro své zákazníky. Nejzranitelnějším odvětvím se v tomto případě zdá určitě být potravinářství, kde doprava tvoří významný podíl na nákladech provozovatele. Vzhledem k tomu, že jsou cenovky v supermarketech pod tlakem setrvale již několik let, lze tak při pokračování současné situace očekávat jen další zhoršení. 

Vyšší ceny nafty navíc vedle logistiky nepříjemně ovlivňují i zemědělství, kde se prodražuje nejen provoz zemědělských strojů, ale i ceny hnojiv, což se do důsledku nejvíce  viditelně promítá opět do cen potravin. Na ráně jsou ale třeba i stavebnictví či v posledních letech rozmach zažívající oblast e-commerce. Dražší doprava zkrátka ovlivní prakticky vše, a to dokonce i naše osobní hospodaření. 

Když totiž dáváme větší část svých příjmů za náklady na provoz automobilů, zbývá nám méně na zbytné výdaje, jako je třeba utrácení v restauracích, což utlumuje spotřebu. Tomuto jevu se někdy říká efekt vytěsňování. 

Zásadní pak je, jak bude na vše reagovat ČNB. Pro ní je současná situace tak trochu patová – na jednu stranu volají inflační očekávání po vyšších sazbách, na druhou stranu je zde ale reálná hrozba oslabení hospodářského růstu. Skokové zvýšení pohonných hmot tak patří k největším stagflačním tlakům vůbec a jeho pokračování nevěstí nic dobrého. 

Do toho všeho se také centrální banka musí poprat s předpokládaným oslabení koruny. Jak totiž roste cena ropy, celosvětově stoupá poptávka po dolarech. Ty však musejí lidé za něco nakoupit, což v důsledku nejvíce odnášejí menší měny. Jedním z pravděpodobných scénářů je, že ČNB ponechá sazby vyšší, aby se vypořádala s inflací a měnu ještě více nepodkopávala. Doufejme tedy, že současná situace brzy skončí a nepřinese další stagnaci růstu ekonomiky či snad dokonce její pokles. 

Jak se může drahá nafta podepsat na vašem portfoliu? 

Případná recese by totiž určitě nepříjemně zasáhla i vaše investice – vlastně už teď možná někteří z vás vliv dění na Blízkém východě na svých akciových účtech. Jak se tomu do budoucna vyvarovat? Ani sebelépe diverzifikované portfolio nemusí být vůči globálním krizím zcela imunní, investoři však v podobných situacích často přehodnocují strukturu svých portfolií.

Iluze diverzifikace: když portfolio vypadá bezpečně, ale není

Historicky prostředí drahých energií a vyšších sazeb často více nahrávalo hodnotovým akciím než růstovým titulům. Řada růstových firem má navíc omezenou schopnost plně přenášet vyšší náklady na zákazníka, mají tzv. nízkou price power, což činí jejich pozici velice vratkou. Ve chvílích, jako je tato, se pak také nabízí pojem “Value vs. Growth". Drahé energie a vysoké sazby obvykle svědčí hodnotovým akciím (value) a trestají růstové technologické start-upy (growth), které mají zisky v daleké budoucnosti. Část investorů proto v takovém prostředí přesouvá kapitál z růstových technologických titulů směrem k hodnotovým sektorům. 

Investoři v podobných obdobích často sledují společnosti přímo profitující na současné situaci, tedy především energetičtí giganti. Ty také většinou patří k titulům se solidní dividendou, jež slibuje v nejisté době alespoň částečnou vidinu výnosu. Značně riskantnější variantou je pak možnost vyvodit přesvědčení, že budoucnost dopravy patří zeleným alternativám. V takovém případě pak někteří investoři zároveň spekulují na dlouhodobé posílení alternativních forem dopravy, například elektromobility nebo obnovitelných paliv.