Eskalace na Blízkém východě: Geopolitické riziko rozvířilo energetické trhy

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Po několikaměsíčním zhoršování bezpečnostní situace na Blízkém východě, které bylo doprovázeno neúspěšnými diplomatickými jednáními, došlo v sobotu 28. února k přímému vojenskému zásahu Spojených států a Izraele proti Íránu. Středobodem dlouhodobého napětí je íránský jaderný program, jehož účel tamní režim označuje za civilní, a to zejména pro energetické účely. Západ se však k těmto tvrzením staví skepticky a vidí hrozbu v potenciální výstavbě vojenského jaderného arzenálu. Íránský režim také již několik měsíců podléhal silnému odporu veřejnosti, který vedl ke smrti tisíců demonstrantů.

Hlavním cílem společného zásahu USA a Izraele byl především Teherán, kde byly zasaženy objekty spojené s politickým a vojenským vedením země. Při útoku zahynul také 86letý nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který stál v čele Islámské republiky od roku 1989. Dlouhodobě zastával výrazně protiamerické postoje, obviňoval Spojené státy z vměšování do regionální politiky a opakovaně vystupoval proti existenci Izraele. Údery současně zasáhly i další města a strategické lokality napříč zemí.

Írán reagoval odvetnými útoky na Izrael, sirény zněly v Tel Avivu, a americké vojenské základny v zemích Perského zálivu, zejména ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu či Saúdské Arábii. Řadu těchto pokusů se však protivzdušné obraně podařilo neutralizovat. Prezident Trump prohlásil, že útoky mohou trvat i několik týdnů a vyzval vedení Íránu ke kapitulaci.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Nejlepší investice do AI byla zadarmo. Anguilla díky dvěma písmenům inkasuje miliony

2 minuty

Karibský ostrov Anguilla má jen okolo patnácti tisíc obyvatel a ačkoliv tam nejsou žádná datacentra ani nesídlí startupy, patří k jedněm z vítězů současného boomu okolo AI. Země vlastnící právě internetovou doménu .ai na ní vloni vydělala přes 85 milionů dolarů. To je téměř polovina státního rozpočtu. Země z pouhých dvou písmen inkasovala více než díky turismu, na kterém hospodářství ostrova stálo poslední desetiletí.

Kam míří trhy ve druhé polovině 2026? Přinášíme pohled 19 světových institucí

14 minut

V tomto článku vás čeká shrnutí pololetního výhledu MONECO investiční společnosti, který vychází ze srovnání prognóz 19 předních světových finančních institucí, jejichž závěry jsou spojeny do jednoho uceleného pohledu na ekonomiku i finanční trhy. V článku tak představujeme hlavní shody, rozpory a investiční témata, která mohou rozhodovat o vývoji akcií, dluhopisů či měn. Pro čtenáře FOND SHOP máme navíc připravenou exkluzivní možnost získat celý 30stránkový report zdarma. Podrobnosti najdete na konci článku.

Král Karel III. poprvé zveřejnil výši svých daní. Proč je tento krok důležitý i z pohledu investorů?

3 minuty

Britský král Karel III. poprvé jako vládnoucí monarcha zveřejnil výši své osobní daňové povinnosti. Za daňový rok 2024/2025 dobrovolně odvedl 12,9 milionu liber na dani z příjmů a kapitálových výnosů. Současně své daňové údaje poprvé zveřejnil také princ William, který zaplatil 7,76 milionu liber. Přestože britský panovník nemá zákonnou povinnost většinu těchto daní platit, Buckinghamský palác označil zveřejnění za součást snahy o větší transparentnost hospodaření monarchie.

Sankce jako nástroj, který nás zasahuje víc, než se přiznává

4 minuty

Ekonomické sankce jsou v moderním světě jedním z hlavních nástrojů politického tlaku mezi státy. Na první pohled se mohou jevit jako cílený prostředek, který má dopad pouze na konkrétní režimy nebo firmy. Realita je ale výrazně složitější a mnohem méně „čistá“. Náklady se postupně přelévají napříč ekonomikami a zasahují i země, které sankce přímo neuplatňují.