Eskalace na Blízkém východě: Geopolitické riziko rozvířilo energetické trhy

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Po několikaměsíčním zhoršování bezpečnostní situace na Blízkém východě, které bylo doprovázeno neúspěšnými diplomatickými jednáními, došlo v sobotu 28. února k přímému vojenskému zásahu Spojených států a Izraele proti Íránu. Středobodem dlouhodobého napětí je íránský jaderný program, jehož účel tamní režim označuje za civilní, a to zejména pro energetické účely. Západ se však k těmto tvrzením staví skepticky a vidí hrozbu v potenciální výstavbě vojenského jaderného arzenálu. Íránský režim také již několik měsíců podléhal silnému odporu veřejnosti, který vedl ke smrti tisíců demonstrantů.

Hlavním cílem společného zásahu USA a Izraele byl především Teherán, kde byly zasaženy objekty spojené s politickým a vojenským vedením země. Při útoku zahynul také 86letý nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který stál v čele Islámské republiky od roku 1989. Dlouhodobě zastával výrazně protiamerické postoje, obviňoval Spojené státy z vměšování do regionální politiky a opakovaně vystupoval proti existenci Izraele. Údery současně zasáhly i další města a strategické lokality napříč zemí.

Írán reagoval odvetnými útoky na Izrael, sirény zněly v Tel Avivu, a americké vojenské základny v zemích Perského zálivu, zejména ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu či Saúdské Arábii. Řadu těchto pokusů se však protivzdušné obraně podařilo neutralizovat. Prezident Trump prohlásil, že útoky mohou trvat i několik týdnů a vyzval vedení Íránu ke kapitulaci.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Grónsko a Venezuela: geopolitika jako herní plán

3 minuty

Leden a únor 2026 přinesly do geopolitického a investičního světa události, které by se daly označit za „černé labutě“. Napětí kolem strategického Grónska, spekulace o jeho možném převzetí a vojenské operace ve Venezuele zcela změnily sentiment na globálních trzích. V krátkém časovém období způsobily prudké výkyvy nejen u akcií a dluhopisů, ale hlavně u drahých kovů – zlata a stříbra.

Napětí mezi Íránem a USA: Dopady na ropu, zlato a akciové trhy

4 minuty

Po amerických úderech na Írán a následné eskalaci konfliktu roste napětí mezi Teheránem a USA, což vyvolává obavy na světových trzích. Klíčovou roli hraje zejména situace v Hormuzském průlivu, která může ovlivnit ceny ropy, zlata i vývoj akcií. Investoři proto sledují možné narušení dodávek energií a přesouvají kapitál do bezpečnějších aktiv.

Fundament místo tržní kapitalizace: globální akciové ETF společnosti Invesco se spoléhá na sílu firemních čísel

6 minut

Invesco FTSE RAFI All-World 3000 UCITS ETF nabízí globální akciové portfolio založené na pasivním kopírování benchmarku s fundamentálním vážením firem. Ten stanovuje jejich podíly podle účetní hodnoty, tržeb, cash flow a dividend, nikoliv striktně na základě tržní kapitalizace jako běžné akciové indexy. Díky tomu omezuje dotyčné ETF svou závislost na nejvíce „nafouknutých“ titulech a přirozeně tíhne k hodnotovým akciím. Vyznačuje se širokou diverzifikací portfolia na úrovni konkrétních společností, sektorů i zemí. Za posledních 5 let výrazně překonalo průměr konkurence globálních akciových fondů s hodnotovým stylem.

Inflace skrytá v dodavatelských řetězcích

4 minuty

Růst cen se v ekonomice šíří složitějšími cestami, než naznačují oficiální inflační ukazatele. Indexy spotřebitelských cen zachycují až konečný efekt, zatímco skutečný tlak na ekonomiku vzniká mnohem dříve – uvnitř výrobních a distribučních struktur.