Eskalace na Blízkém východě: Geopolitické riziko rozvířilo energetické trhy

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Po několikaměsíčním zhoršování bezpečnostní situace na Blízkém východě, které bylo doprovázeno neúspěšnými diplomatickými jednáními, došlo v sobotu 28. února k přímému vojenskému zásahu Spojených států a Izraele proti Íránu. Středobodem dlouhodobého napětí je íránský jaderný program, jehož účel tamní režim označuje za civilní, a to zejména pro energetické účely. Západ se však k těmto tvrzením staví skepticky a vidí hrozbu v potenciální výstavbě vojenského jaderného arzenálu. Íránský režim také již několik měsíců podléhal silnému odporu veřejnosti, který vedl ke smrti tisíců demonstrantů.

Hlavním cílem společného zásahu USA a Izraele byl především Teherán, kde byly zasaženy objekty spojené s politickým a vojenským vedením země. Při útoku zahynul také 86letý nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který stál v čele Islámské republiky od roku 1989. Dlouhodobě zastával výrazně protiamerické postoje, obviňoval Spojené státy z vměšování do regionální politiky a opakovaně vystupoval proti existenci Izraele. Údery současně zasáhly i další města a strategické lokality napříč zemí.

Írán reagoval odvetnými útoky na Izrael, sirény zněly v Tel Avivu, a americké vojenské základny v zemích Perského zálivu, zejména ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu či Saúdské Arábii. Řadu těchto pokusů se však protivzdušné obraně podařilo neutralizovat. Prezident Trump prohlásil, že útoky mohou trvat i několik týdnů a vyzval vedení Íránu ke kapitulaci.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Dochází Evropě letecké palivo? Napjatý trh, dražší lety a riziko letní turbulence

5 minut

Evropský trh s leteckým palivem se dostává pod stále větší tlak. Přestože aktuálně nedochází k fyzickému nedostatku, kombinace geopolitického napětí, omezených dodávek a rostoucích cen postupně snižuje dostupné rezervy a zvyšuje nejistotu. Dopady už jsou patrné v nákladech aerolinek i v jejich plánování, a další vývoj bude do značné míry záviset na tom, jak rychle se podaří obnovit stabilní tok surovin na globální trhy.

Vyšší výnosy, vyšší riziko: nová realita dluhopisů

8 minut

Globální finanční prostředí se na první pohled jeví jako příznivé. Finanční podmínky se uvolnily, trhy rostou, likvidity je dostatek a rizikové prémie zůstávají nízké. Pod klidným povrchem se však podle podzimní Zprávy o globální finanční stabilitě MMF (GFSR) skrývají posuny a strukturální posuny na dluhopisových trzích. Ocenění aktiv jsou napjatá a citlivá na korekci, zejména v prostředí zpomalující ekonomiky a vysoké koncentrace kapitálu v určitých segmentech. Případný pokles trhů by se navíc mohl přelít do reálné ekonomiky skrze oslabení spotřeby.

MMF: Světová ekonomika ve stínu války. Růst zpomaluje, rizika narůstají a prostor pro chyby se zmenšuje

10 minut

Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 přináší obraz světové ekonomiky, která na první pohled působí stabilně, ale pod povrchem se postupně hromadí napětí. Konflikt na Blízkém východě, růst cen energií, vysoké zadlužení i fragmentace globální ekonomiky vytvářejí prostředí, ve kterém růst sice pokračuje, ale je stále křehčí.

Geopolitický šok 2026: Jak válka v Íránu a drahá ropa překreslily mapu akciových výnosů

7 minut

Vypuknutí válečného konfliktu v Íránu na konci února prudce zdražilo energetické suroviny a způsobilo otřesy na globálních finančních trzích včetně akciových. Podívejme se na výkonnost významných akciových indexů napříč hlavními regiony nebo vybranými zeměmi. Které oblasti odolávají ropnému šoku lépe a které jím naopak nadměrně trpí? Jaké zde existují makroekonomické souvislosti a kam se vyplatí investovat v případě zmírnění napětí na Blízkém východě?

Hormuz po příměří? Návrat k normálu nebude otázkou dní, ale měsíců

4 minuty

Dočasné příměří na Blízkém východě může působit jako uklidnění situace, ale pro trh s ropou a energií není finálním řešením. Výpadek až 98 % toků ropy přes Hormuzský průliv, poškozená infrastruktura a logistický chaos s tisíci lodí v Perském zálivu vytvářejí prostředí, ve kterém ceny ropy i energií zůstanou zvýšené ještě dlouhé měsíce a finanční trhy mohou dál pracovat s výraznou rizikovou prémií.

Úzké hrdlo světa: jak Hormuz odhaluje pravou povahu globalizace

9 minut

Napětí kolem Hormuzského průlivu ukazuje, jak křehký je svět, na který jsme si zvykli. Globalizace dlouho působila jako samozřejmost – zboží proudilo, lodě jezdily, obchod fungoval. K zadrhnutí stačilo, aby se jedno úzké hrdlo námořní trasy dopravy ropy proměnilo v nástroj politického tlaku a uplatnění vojenské síly. Opět jednou se ukazuje, jak moc systém závisí na geopolitice.

Výhled ceny ropy z pohledu leteckých společností

5 minut

Uzavření Hormuzského průlivu a eskalace konfliktu na Blízkém východě uvrhly letecký průmysl do hluboké krize. Zatímco ceny paliva prudce rostou a nízkonákladoví dopravci čelí drastické kompresi marží i hrozbě insolvence, globální hráči bojují o přežití rozdílnými zbraněmi. Od katastrofických scénářů United Airlines přes strategickou výhodu vlastní rafinerie u Delty až po prozíravý hedging evropského Ryanairu.