Vyšší výnosy, vyšší riziko: nová realita dluhopisů

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Globální finanční prostředí se na první pohled jeví jako příznivé. Finanční podmínky se uvolnily, trhy rostou, likvidity je dostatek a rizikové prémie zůstávají nízké. Pod klidným povrchem se však podle podzimní Zprávy o globální finanční stabilitě MMF (GFSR) skrývají posuny a strukturální posuny na dluhopisových trzích. Ocenění aktiv jsou napjatá a citlivá na korekci, zejména v prostředí zpomalující ekonomiky a vysoké koncentrace kapitálu v určitých segmentech. Případný pokles trhů by se navíc mohl přelít do reálné ekonomiky skrze oslabení spotřeby.

Tradiční role státních dluhopisů jako stabilního měřítka (benchmarku) a dokonalé zástavy je pod tlakem, což činí celý finanční systém náchylnějším k náhlým šokům.

Napětí na dluhopisových trzích

Zadlužení ve vyspělých zemích roste rychleji, než vlády dokážou nabídnout důvěryhodné strategie jeho zvládání. Nové výdajové tlaky posouvají tržní prostředí do éry trvale vyšších termínových prémií. Některým rozvíjejícím se ekonomikám se pak nedaří držet výnosy dluhopisů pod úrovní inflace a učinit tak financování vládního dluhu udržitelným – aplikovat finanční represi.

Historická zkušenost – od poválečné finanční represe přes inflaci 70. let až po období po roce 2021 – ukazuje, že „bezrizikový výnos“ státních dluhopisů nebyl a není až tak bez rizika. V prostředí vysokého zadlužení a strukturálních inflačních tlaků se státní dluhopisy mění z nástroje ochrany hodnoty v nástroj stabilizace systému. Náklady pak nesou i investoři prostřednictvím záporných reálných výnosů. Inflační daň existuje a pomáhá udržitelnosti dluhu.

Na některých rozvíjejících se trzích dnes ovšem dlouhodobé reálné úrokové sazby převyšují reálný růst ekonomiky, což podle Zprávy MMF představuje vážné riziko fiskální udržitelnosti. Nejzranitelnější jsou země s nižším ratingem, zejména BB a BBB-, konkrétně Brazílie, Jihoafrická republika, Egypt, Pákistán, Srí Lanka či Ghana. Vysoké náklady na dluh zvyšují riziko kumulace závazků, tlaky na financování a závislost financování na domácím bankovním sektoru. Naopak země s vyšším ratingem a stabilním růstem, jako Čína, Indie, Filipíny nebo Chile, dokážou udržet dluhovou udržitelnost, protože reálný růst převyšuje náklady na obsluhu dluhu.

Graf 1 zachycuje, že země s vysokým ratingem mají záporné „r−g“ a levné financování. To země na hranici investičního pásma mohou mít „r−g“ kladné, zatímco země spekulativní úrovně dosahují hodnot až +8 %, což znamená velmi nesnáz. Data zahrnují 14 významných rozvíjejících se trhů a odhad je pětiletý, varující, že nízký rating a vysoké úroky vytvářejí pro tyto země ekonomickou zátěž.

Graf 1: Rozdíl mezi reálným nákladem kapitálu a růstem ekonomiky
{}
Zdroj: MMF, Global Financial Stability Report – GFSR

Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 80 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte:

  • Proč rozdíly mezi major EM a frontier markets určují odolnost dluhopisů v krizích.
  • Jak vztah mezi růstem, inflací a úroky rozhoduje o udržitelnosti státního dluhu.
  • Co znamená rostoucí role fondů a stablecoinů pro stabilitu globálních dluhopisových trhů.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

MMF: Světová ekonomika ve stínu války. Růst zpomaluje, rizika narůstají a prostor pro chyby se zmenšuje

10 minut

Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 přináší obraz světové ekonomiky, která na první pohled působí stabilně, ale pod povrchem se postupně hromadí napětí. Konflikt na Blízkém východě, růst cen energií, vysoké zadlužení i fragmentace globální ekonomiky vytvářejí prostředí, ve kterém růst sice pokračuje, ale je stále křehčí.

Geopolitický šok 2026: Jak válka v Íránu a drahá ropa překreslily mapu akciových výnosů

7 minut

Vypuknutí válečného konfliktu v Íránu na konci února prudce zdražilo energetické suroviny a způsobilo otřesy na globálních finančních trzích včetně akciových. Podívejme se na výkonnost významných akciových indexů napříč hlavními regiony nebo vybranými zeměmi. Které oblasti odolávají ropnému šoku lépe a které jím naopak nadměrně trpí? Jaké zde existují makroekonomické souvislosti a kam se vyplatí investovat v případě zmírnění napětí na Blízkém východě?

Jak válka v Íránu zdražila peníze a zahýbala dluhopisovými trhy i českými hypotékami

7 minut

Válka s epicentrem v Íránu a navazující ropný šok zvedly výnosy státních dluhopisů USA, Německa i Česka a současně zdražily české hypotéky. Ačkoliv v delším horizontu není zvýšení výpůjčních nákladů dramatické, z hlediska posledních měsíců jde o citelný pohyb. Nepříznivý vývoj dolehl i na české hypotéky, mezi nimiž podražily hlavně 3leté fixace. I při uklidnění konfliktu bude návrat k nižším dluhopisovým výnosům a úrokovým sazbám spíš pozvolný než rychlý.

Úzké hrdlo světa: jak Hormuz odhaluje pravou povahu globalizace

9 minut

Napětí kolem Hormuzského průlivu ukazuje, jak křehký je svět, na který jsme si zvykli. Globalizace dlouho působila jako samozřejmost – zboží proudilo, lodě jezdily, obchod fungoval. K zadrhnutí stačilo, aby se jedno úzké hrdlo námořní trasy dopravy ropy proměnilo v nástroj politického tlaku a uplatnění vojenské síly. Opět jednou se ukazuje, jak moc systém závisí na geopolitice.

Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

7 minut

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.

Ropa, inflace a sazby. Evropa vstupuje do nebezpečné fáze

8 minut

Napětí na Blízkém východě vrací energii do centra pozornosti a s ní i staré otázky o inflaci, růstu a úrokových sazbách. Evropské trhy začínají přeceňovat nový scénář, ve kterém dražší energie zpomaluje ekonomiku a zároveň oddaluje uvolnění měnové politiky. Výsledkem je prostředí, kde se rychle mění nálada investorů, roste nejistota a jednotlivé sektory reagují zcela odlišně.