Vyšší výnosy, vyšší riziko: nová realita dluhopisů

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Globální finanční prostředí se na první pohled jeví jako příznivé. Finanční podmínky se uvolnily, trhy rostou, likvidity je dostatek a rizikové prémie zůstávají nízké. Pod klidným povrchem se však podle podzimní Zprávy o globální finanční stabilitě MMF (GFSR) skrývají posuny a strukturální posuny na dluhopisových trzích. Ocenění aktiv jsou napjatá a citlivá na korekci, zejména v prostředí zpomalující ekonomiky a vysoké koncentrace kapitálu v určitých segmentech. Případný pokles trhů by se navíc mohl přelít do reálné ekonomiky skrze oslabení spotřeby.

Tradiční role státních dluhopisů jako stabilního měřítka (benchmarku) a dokonalé zástavy je pod tlakem, což činí celý finanční systém náchylnějším k náhlým šokům.

Napětí na dluhopisových trzích

Zadlužení ve vyspělých zemích roste rychleji, než vlády dokážou nabídnout důvěryhodné strategie jeho zvládání. Nové výdajové tlaky posouvají tržní prostředí do éry trvale vyšších termínových prémií. Některým rozvíjejícím se ekonomikám se pak nedaří držet výnosy dluhopisů pod úrovní inflace a učinit tak financování vládního dluhu udržitelným – aplikovat finanční represi.

Historická zkušenost – od poválečné finanční represe přes inflaci 70. let až po období po roce 2021 – ukazuje, že „bezrizikový výnos“ státních dluhopisů nebyl a není až tak bez rizika. V prostředí vysokého zadlužení a strukturálních inflačních tlaků se státní dluhopisy mění z nástroje ochrany hodnoty v nástroj stabilizace systému. Náklady pak nesou i investoři prostřednictvím záporných reálných výnosů. Inflační daň existuje a pomáhá udržitelnosti dluhu.

Na některých rozvíjejících se trzích dnes ovšem dlouhodobé reálné úrokové sazby převyšují reálný růst ekonomiky, což podle Zprávy MMF představuje vážné riziko fiskální udržitelnosti. Nejzranitelnější jsou země s nižším ratingem, zejména BB a BBB-, konkrétně Brazílie, Jihoafrická republika, Egypt, Pákistán, Srí Lanka či Ghana. Vysoké náklady na dluh zvyšují riziko kumulace závazků, tlaky na financování a závislost financování na domácím bankovním sektoru. Naopak země s vyšším ratingem a stabilním růstem, jako Čína, Indie, Filipíny nebo Chile, dokážou udržet dluhovou udržitelnost, protože reálný růst převyšuje náklady na obsluhu dluhu.

Graf 1 zachycuje, že země s vysokým ratingem mají záporné „r−g“ a levné financování. To země na hranici investičního pásma mohou mít „r−g“ kladné, zatímco země spekulativní úrovně dosahují hodnot až +8 %, což znamená velmi nesnáz. Data zahrnují 14 významných rozvíjejících se trhů a odhad je pětiletý, varující, že nízký rating a vysoké úroky vytvářejí pro tyto země ekonomickou zátěž.

Graf 1: Rozdíl mezi reálným nákladem kapitálu a růstem ekonomiky
{}
Zdroj: MMF, Global Financial Stability Report – GFSR

Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 80 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte:

  • Proč rozdíly mezi major EM a frontier markets určují odolnost dluhopisů v krizích.
  • Jak vztah mezi růstem, inflací a úroky rozhoduje o udržitelnosti státního dluhu.
  • Co znamená rostoucí role fondů a stablecoinů pro stabilitu globálních dluhopisových trhů.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Obyčejný fén vydělal na Polymarketu desetitisíce dolarů. Jaké mechanismy chrání od něčeho podobného kapitálové trhy?

5 minut

Celý svět nedávno obletěla šokující zpráva o dvou zmanipulovaných sázkách na Polymarketu. Vzhledem k primitivní podstatě podvodu i tomu, že zdaleka nejde o první podezřelou transakci, tak všichni řeší ještě intenzivněji než doteď podstatu celého fungování tzv. predikčních trhů a hlavně jejich regulaci. S čím konkrétně světoví politici a úředníci přijdou, ukáže až čas. My se ale nyní můžeme místo toho podívat zpět do minulosti na to, jak se u nás historicky vyvíjel dohled nad trhy finančními.

Dav se mýlí, menšina vydělává. Co skutečně stojí za přesností predikčních trhů

6 minut

Predikční trhy bývají často prezentovány jako dokonalý příklad moudrosti davu. Nová data ale ukazují přesný opak. Přesnost těchto trhů nestojí na kolektivní inteligenci tisíců účastníků, ale na malé skupině informovaných hráčů, kteří ceny skutečně posouvají správným směrem, zatímco většina trhu jen vytváří objem a nese ztráty.

Dochází Evropě letecké palivo? Napjatý trh, dražší lety a riziko letní turbulence

5 minut

Evropský trh s leteckým palivem se dostává pod stále větší tlak. Přestože aktuálně nedochází k fyzickému nedostatku, kombinace geopolitického napětí, omezených dodávek a rostoucích cen postupně snižuje dostupné rezervy a zvyšuje nejistotu. Dopady už jsou patrné v nákladech aerolinek i v jejich plánování, a další vývoj bude do značné míry záviset na tom, jak rychle se podaří obnovit stabilní tok surovin na globální trhy.

MMF: Světová ekonomika ve stínu války. Růst zpomaluje, rizika narůstají a prostor pro chyby se zmenšuje

10 minut

Dubnový výhled Mezinárodního měnového fondu pro rok 2026 přináší obraz světové ekonomiky, která na první pohled působí stabilně, ale pod povrchem se postupně hromadí napětí. Konflikt na Blízkém východě, růst cen energií, vysoké zadlužení i fragmentace globální ekonomiky vytvářejí prostředí, ve kterém růst sice pokračuje, ale je stále křehčí.

Geopolitický šok 2026: Jak válka v Íránu a drahá ropa překreslily mapu akciových výnosů

7 minut

Vypuknutí válečného konfliktu v Íránu na konci února prudce zdražilo energetické suroviny a způsobilo otřesy na globálních finančních trzích včetně akciových. Podívejme se na výkonnost významných akciových indexů napříč hlavními regiony nebo vybranými zeměmi. Které oblasti odolávají ropnému šoku lépe a které jím naopak nadměrně trpí? Jaké zde existují makroekonomické souvislosti a kam se vyplatí investovat v případě zmírnění napětí na Blízkém východě?

Jak válka v Íránu zdražila peníze a zahýbala dluhopisovými trhy i českými hypotékami

7 minut

Válka s epicentrem v Íránu a navazující ropný šok zvedly výnosy státních dluhopisů USA, Německa i Česka a současně zdražily české hypotéky. Ačkoliv v delším horizontu není zvýšení výpůjčních nákladů dramatické, z hlediska posledních měsíců jde o citelný pohyb. Nepříznivý vývoj dolehl i na české hypotéky, mezi nimiž podražily hlavně 3leté fixace. I při uklidnění konfliktu bude návrat k nižším dluhopisovým výnosům a úrokovým sazbám spíš pozvolný než rychlý.