Nové Hedvábné Stezky: Kdo jsou vítězové deglobalizace v roce 2025?

Foto: Shutterstock.com

Západní firmy tvoří nové obchodní mapy světa. S cílem omezit závislost na Číně přesouvají výrobu do spřátelených zemí jako Mexiko, Indie či Vietnam. Tento strategický přesun – známý jako friend-shoring – už není jen geopolitickou rétorikou, ale konkrétní realitou ovlivňující globální investice. Kdo na tom vydělává? A kam míří kapitál v roce 2025?

Západní svět se probouzí do nové éry globalizace. Po desetiletích, kdy byla Čína „továrnou světa“, přichází obrat: přesměrování výrobních řetězců, nová výrobní centra a sázka na politicky stabilní partnery. Tento jev, označovaný jako friend-shoring, se v praxi týká přesunu klíčové výroby do států, které sdílejí podobné hodnoty a geopolitické zájmy.

Začalo to čipy, pokračovalo bateriemi, a dnes se jedná o dodavatelské řetězce napříč průmysly – od automobilového sektoru po farmaceutický. Důvody jsou zřejmé: obchodní bariéry, technologické sankce, napětí v Tchajwanském průlivu a obava ze strategické zranitelnosti. Výsledkem je nová obchodní realita, která určuje, kam směřují investice, kde vznikají nová pracovní místa a kteří hráči sbírají dividendy z deglobalizace.

Investičně klíčová odvětví a regiony
Region / zeměHlavní výhody a sektoryRizika & výzvy
GCC (země Perského zálivu)Infrastruktura, nízká cena energie, rozvoj polovodičů, zvýhodněné daně, diverzifikaceGeopolitická citlivost regionu, závislost na ropě, environmentální limity
Indie, VietnamRychlý růst, levná pracovní síla, podpora výroby, nové investice do technologiíInstitucionální kapacita, kvalita správy, převodní kurzy
Polsko, Maďarsko, SrbskoProspěch z nových investic (výroba baterií, automobilový průmysl), blízkost EUPokles tradičních investic kvůli geopolitické nejistotě, zájem Číny slábne
Afrika, střední AsieNové logistické trasy, energie, infrastrukturaPolitické a měnové riziko, zadlužení, závislost na BRI financování

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 46 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Panika při propadu: zdaleka nejdražší chyba

5 minut

Když trhy začnou prudce klesat, emocemi řízené reakce jsou nejsilnějším nepřítelem investora. Historie ukazuje, že panika je smrtící pro portfolia dlouhodobých investorů – protože prodáváte za nejhorší cenu a uzavíráte ztráty, které nemusely být trvalé. Během prasknutí technologické bubliny v roce 2000, kdy Nasdaq ztratil zhruba 78 % své hodnoty, mnoho investorů prodalo své pozice právě v okamžiku, kdy se trh propadal nejrychleji, a nikdy se už z toho nevzpamatovali. Nasdaq se totiž na svou předchozí úroveň dostal až po více než deseti letech.

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Trumpova tarifní strategie pod ústavní brzdou: nová cla a trhy pod tlakem

2 minuty

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z 20. února 2026 představuje významný zásah do americké obchodní politiky. Soud jednoznačně konstatoval, že Donald Trump překročil své pravomoci při zavádění plošných „recipročních“ tarifů podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Prezident tedy nemůže pod záminkou národní nouze uvalovat de facto globální dovozní daň bez souhlasu Kongresu. Tento verdikt ovlivňuje mechanismus, jakým USA mohou v budoucnu řešit obchodní konflikty.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?