Máte 10 fondů, ale ve skutečnosti vlastníte pořád stejné firmy. Jak odhalit falešnou diverzifikaci?

Pod povrchem se může ukázat, že téměř všechny cesty vedou ke stejným několika gigantům – například společnostem Nvidia, Microsoft, Apple, Alphabet, Amazon nebo Meta. Investor zkrátka může vlastnit několik fondů a přesto nebýt skutečně diverzifikovaný. To je dnes zvlášť důležité kvůli mimořádné koncentraci amerického akciového trhu, kde několik největších firem získalo obrovský vliv na vývoj celých indexů. Investor si tedy může myslet, že vlastní „světové akcie“, „americké akcie“, „technologie“ a třeba ještě fond zaměřený na umělou inteligenci, ale ve skutečnosti může opakovaně kupovat stejné firmy. A problém se projeví až ve chvíli, kdy jedna skupina společností začne výrazně ztrácet. Tehdy investor zjistí, že deset různých názvů fondů ještě neznamená deset různých zdrojů výnosu, proto je při stavbě portfolia důležitější podívat se pod kapotu než počítat, kolik fondů člověk vlastní.

Jeden problém, který se v portfoliu snadno schová

Představme si investora, který má portfolio v hodnotě 1 milion korun. Rozhodne se, že nebude riskovat a rozdělí peníze do pěti různých fondů. Do každého vloží 200 000 korun. První fond sleduje americký index velkých společností, druhý světové akcie, třetí technologické firmy, čtvrtý společnosti profitující z rozvoje umělé inteligence a pátý je aktivně řízený globální akciový fond. Na první pohled jde o pět různých produktů. Jenže všechny mohou mít mezi největšími pozicemi například Microsoft a Nvidii. Pokud Microsoft tvoří část prvního fondu, druhého fondu, technologického fondu i aktivně řízeného fondu, investor nevlastní čtyři různé zdroje diverzifikace. Čtyřikrát kupuje část stejné společnosti. Morningstar uvádí jednoduchý příklad, kdy jedna akcie představovala 3,98 % celého portfolia hlavně proto, že byla obsažena ve dvou různých fondech. Investor přitom při pohledu na jednotlivé fondy vůbec nemusel vidět, jak velká jeho skutečná pozice ve firmě je. To je podstata překrývání fondů. Riziko není v tom, že investor vlastní stejnou firmu dvakrát, problém vzniká tehdy, když o tom neví a myslí si, že jeho portfolio je mnohem rozloženější, než ve skutečnosti je.

Největší past dneška: fondy mají jiné názvy, ale stejné vítěze

Současná situace na americkém trhu tento problém výrazně zhoršuje, mnoho velkých fondů používá vážení podle tržní hodnoty společnosti. To znamená, že čím větší firma na burze je, tím větší podíl automaticky získává ve fondu. Když například cena akcií Nvidie prudce roste a firma se stává jednou z největších společností světa, její váha roste také v řadě širokých indexových fondů. Například u jednoho širokého amerického burzovně obchodovaného fondu vzrostl podíl technologického sektoru přibližně z 19,5 % na téměř 37 %. To je důležitá změna, protože fond může stále vlastnit stovky nebo tisíce společností, ale skutečný vliv na jeho vývoj má stále menší skupina největších firem. Investor pak může vlastnit fond na americký trh, fond na světový trh a další fond zaměřený na technologie, přičemž všechny tři mají silnou závislost na stejném několika jménech. Počet akcií uvnitř fondu tedy nemusí být dobrým měřítkem skutečné diverzifikace. Mnohem důležitější je, jak velkou váhu mají jednotlivé společnosti. S&P Dow Jones Indices upozorňuje, že koncentrace největších amerických společností dosáhla v posledních letech mimořádných úrovní a několik největších firem získalo nebývalý vliv na celý index S&P 500.

Tento graf srovnává desítku největších společných pozic v populárních indexových fondech Vanguard S&P 500 ETF (VOO) a Invesco QQQ Trust (QQQ). Názorně ukazuje jev známý jako skrytá koncentrace portfolia: přestože S&P 500 obsahuje pět stovek firem a Nasdaq-100 stovku technologických titulů, v obou fondech hrají naprosto klíčovou roli stejní technologičtí giganti v čele s firmami Nvidia, Apple a Microsoft. Pro investory to znamená, že držení obou těchto fondů současně neposkytuje tak výraznou diverzifikaci, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale naopak znásobuje jejich závislost na vývoji úzké skupiny největších amerických společností.