Dělení ETF na pasivní a aktivní je zavádějící. Ďábel skrytý v benchmarku i nákladovosti

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Označení aktivně řízené nebo pasivně spravované prozradí o ETF často méně, než si investoři myslí. Důležitou roli hraje nejen jeho chování vůči benchmarku měřené výkonnostní odchylkou (tracking error), ale také konstrukce samotného benchmarku a nákladovost ETF (TER). Některá „pasivní“ ETF totiž kopírují aktivně navržené speciální indexy se svérázným výběrem cenných papírů, zatímco jiná „aktivní“ se pro změnu těsně drží svého benchmarku tak, že nedokážou odůvodnit své vyšší náklady na správu. Provozují tzv. zastřené indexování (closet indexing) a připomínají jen dražší kopie svých pasivních souputníků.

Moderní investoři typicky sklouzávají k jednoduchému rozhodování: buď zvolí pasivní cestu s velmi nízkými náklady na správu v podobě tradičních ETF kopírujících široké tržní indexy, nebo vsadí na aktivně řízené, ale podstatně dražší podílové fondy v naději, že jejich portfolio manažeři překonají daný trh. Tak černobíle však dnes investiční svět nefunguje. V nepřeberném množství ETF totiž najdeme řadu hybridních produktů, které stírají hranice mezi oběma přístupy. Rozdělování ETF na aktivní a pasivní tak odvádí pozornost od podstaty věci.

Na jedné straně vidíme rozmach formálně pasivních ETF, která sice striktně kopírují stanovený tržní index, ovšem ten je mnohdy vytvořen na zakázku pro správce daného ETF a používá velmi specifická, de facto aktivní kritéria výběru zahrnutých pozic. Na druhé straně můžeme narazit i na ETF, jež vystupuje jako aktivně řízené včetně vyšší nákladovosti TER, ale jeho reálné složení se téměř neliší od benchmarku, kterým je významný základní tržní index jako například MSCI World nebo S&P 500. Tento fenomén se nazývá zastřené indexování (closet indexing) a pro investora představuje problém – platí totiž vysoké poplatky za aktivní správu, ale dostává pouze pasivní tržní výnos snížený o nemalé náklady. Jak se v této džungli orientovat?


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 88 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte:

  • Jak tradiční definice vymezuje ETF s pasivní a aktivní investiční strategií. 
  • Podle kterých charakteristik a ukazatelů lze od sebe rozeznat skutečně pasivní / aktivní ETF od toho, které si na pasivní / aktivní správu jen hraje.
  • Zda v těchto ohledech existují rozdíly mezi akciovými a dluhopisovými ETF.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Máte 10 fondů, ale ve skutečnosti vlastníte pořád stejné firmy. Jak odhalit falešnou diverzifikaci?

6 minut

Deset fondů v portfoliu může působit velmi bezpečně. Investor má pocit, že rozložil peníze mezi různé správce, různé strategie, několik burzovně obchodovaných fondů a možná i fondy zaměřené na technologie, světové akcie nebo dividendové společnosti. Jenže počet fondů vůbec neříká, kolik různých investic člověk skutečně vlastní.

Dynamické portfolio: Investice, která mění rychlost podle trhu. Kdy může dávat smysl a kdy je lepší obyčejné ETF?

9 minut

Dynamické portfolio zní na první pohled jako něco, co má oproti běžnému investičnímu portfoliu jednu zásadní výhodu: umí se přizpůsobit tomu, co se děje na trzích. Když akcie rostou, může jejich podíl zvýšit, když přichází krize, může část peněz přesunout do dluhopisů, hotovosti nebo jiných méně kolísavých aktiv. V praxi je ale situace složitější.