FKI: Fondy kvalifikovaných investorů jednoduše. Co za své peníze dostanete a proč mohou být zajímavé?
Fondy kvalifikovaných investorů už dávno nejsou malou okrajovou částí českého investičního trhu. Podle nejnovějších údajů České národní banky bylo na konci roku 2025 v Česku 589 fondů kvalifikovaných investorů a 306 jejich podfondů.
Jen pro představu: v roce 2024 v nich bylo podle ČNB přibližně 856 miliard korun. To je zhruba pětina hodnoty všech investičních fondů evidovaných v českém finančním systému, a přesto kolem nich panuje zvláštní paradox. Na jedné straně jde o fondy určené lidem, u nichž zákon předpokládá schopnost rozumět investičním rizikům a na druhé straně samotné označení „kvalifikovaný investor“ ještě neznamená, že člověk musí být milionář, zkušený burzovní obchodník nebo finanční odborník. Za určitých podmínek může do FKI vstoupit i člověk s investicí od 1 milionu korun. Klíčové proto není jen to, kolik fond stojí, ale především to, čemu investor své peníze svěřuje.
Co je vlastně FKI?
Zkusme úplně zapomenout na právnický jazyk, představte si deset lidí, kteří dají peníze dohromady. Místo toho, aby každý sám kupoval byt, podíl ve firmě, dluhopisy nebo jiný majetek, vytvoří společný fond. Ten potom podle předem daných pravidel investuje peníze všech účastníků. FKI je tedy v nejjednodušším vysvětlení společný investiční koš určený omezenému okruhu investorů. Rozdíl oproti běžnému podílovému fondu je především v tom, kdo do něj smí vstoupit a jak široká pravidla má fond pro své investování. Běžné fondy jsou určeny široké veřejnosti a jejich fungování je podstatně více standardizováno. FKI mohou mít mnohem konkrétnější a někdy i výrazně odvážnější investiční strategii – například nakupovat celé firmy, developerské projekty, nemovitosti, úvěry nebo jiné fondy.
FKI jednou větou
Běžný fond: „Dejte nám peníze a my je podle poměrně přísných pravidel rozložíme mezi investiční nástroje.“
FKI: „Dejte nám peníze a my podle předem stanovené strategie můžeme investovat i do méně běžných a méně likvidních příležitostí, které nejsou vhodné pro každého.“
Druhá věta je důležitá, protože FKI není automaticky „lepší fond“. Je to především volnější investiční obal, který umožňuje dělat věci, jež by běžný fond dělal obtížněji nebo vůbec.
Proč FKI vůbec existují?
Představme si podnikatele, který chce investovat 20 milionů korun do pěti menších firem. Nebo skupinu investorů, která chce společně koupit kancelářskou budovu za 500 milionů korun. Nebo správce, který chce vytvořit fond zaměřený na úvěry firmám. Pro takové strategie je klasický fond určený běžnému střadateli často příliš svazující, FKI umožňuje vytvořit fond přesněji podle zamýšlené strategie, proto je důležité si uvědomit, že „FKI“ není investiční strategie. Je to právní a organizační forma. Dva FKI mohou být úplně odlišné, jeden může vlastnit kancelářské budovy, druhý technologické firmy, třetí poskytovat úvěry a čtvrtý investovat do dalších fondů. Srovnávat je pouze podle toho, že všechny mají v názvu FKI, je podobné jako srovnávat auto a autobus jen proto, že mají čtyři kola.
Do čeho mohou FKI investovat?
Čísla ČNB ukazují, jak široké toto pole je. K 31. prosinci 2024 připadalo z celkových zhruba 856 miliard korun majetku FKI přibližně 162 miliard korun na nemovitostní fondy, 48 miliard korun na fondy soukromého kapitálu, 23 miliard korun na fondy fondů a téměř 7 miliard korun na hedgeové fondy. Zbytek, více než 615 miliard korun, ČNB zařadila do kategorie ostatních fondů.
| Typ FKI | Majetek k 31. 12. 2024 | Přibližný podíl |
| Nemovitostní fondy | 162,2 mld. Kč | 18,9 % |
| Fondy soukromého kapitálu | 48,4 mld. Kč | 5,6 % |
| Fondy fondů | 23,3 mld. Kč | 2,7 % |
| Hedgeové fondy | 6,7 mld. Kč | 0,8 % |
| Ostatní FKI | 615,9 mld. Kč | 71,9 % |
| Celkem | 856,4 mld. Kč | 100 % |
Pozor na datum: počet fondů 589 je údaj k 31. prosinci 2025, zatímco podrobné členění majetku podle strategie, které ČNB poskytla, je k 31. prosinci 2024. Je proto nesprávné vydávat 856 miliard korun za přesný stav majetku k dnešku. Jde o poslední podrobný rozpad podle kategorií, který ČNB v uvedeném statistickém přehledu poskytla.
Co je na FKI opravdu zajímavé?
Jedna věc se v debatě o FKI často ztrácí, Investor nekupuje pouze výnos, kupuje hlavně a především přístup. Pokud má například člověk 2 miliony korun, může si koupit jeden malý byt, případně široké portfolio akcií. FKI mu ale může umožnit vlastnit malou část portfolia tvořeného například kancelářskými budovami, logistickými areály nebo podíly ve firmách, aniž by musel sám řešit jejich každodenní provoz. To může být velmi zajímavé zejména pro investora, který už má základní portfolio akcií a dluhopisů a hledá další zdroj výnosu. FKI ale nedává smysl jen proto, že „má milion“, milion korun může být zároveň velká část jeho celého majetku. A dát polovinu nebo většinu majetku do jednoho FKI může vytvořit větší koncentraci rizika, než si investor uvědomuje.
Kolik peněz musí člověk mít, aby mohl do FKI?
Tady vzniká jeden z nejčastějších omylů. Zákon pracuje především se dvěma cestami. První je investice nejméně 125 000 eur, což při kurzu 24,12 Kč za euro platném 21. srpna 2026 odpovídá přibližně 3,015 milionu korun. Druhá cesta umožňuje investici od 1 milionu korun, pokud správce nebo administrátor písemně potvrdí, že investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům, znalostem a zkušenostem investora.
| Cesta do FKI | Minimální investice | Co je navíc potřeba |
| Základní hranice | cca 3,02 mil. Kč | Investor potvrzuje znalost rizik |
| Nižší hranice | 1 mil. Kč | Posouzení finančního zázemí, cílů, znalostí a zkušeností |
| Profesionální investor | Podle konkrétní situace | Platí zvláštní pravidla |
Důležitý detail: 1 milion korun není hranice majetku. Zákon neříká „musíte mít majetek za milion“, jde o výši investice do daného fondu a současně musí být splněna podmínka posouzení vhodnosti investice, a to je podstatný rozdíl.
Proč tedy někdo dává peníze do FKI místo běžného fondu?
Největší výhodou je přístup k investicím, ke kterým se běžný investor dostává obtížněji. Může jít například o podíl v soukromé firmě, developerský projekt, kancelářskou budovu, logistické centrum, úvěry podnikům nebo soubor jiných fondů. Investor přitom nemusí sám kupovat celý bytový dům nebo analyzovat jednotlivé firmy, zkrátka kupuje podíl ve fondu a správu investic přenechává profesionálům.
Druhou výhodou může být rozložení investice. Představme si například fond, který má majetek 1 miliardu korun a vlastní deset nemovitostí. Investor s 1 milionem korun tak nepřímo vlastní malou část všech těchto nemovitostí. Nemusí tedy sám koupit jednu nemovitost za 20 milionů korun, řešit nájemníky, opravy nebo prodej. To ovšem platí pouze tehdy, pokud je fond skutečně dostatečně rozložený, některé FKI mohou být naopak velmi koncentrované.
FKI ale neznamená „vyšší výnos“
FKI není kouzelný způsob, jak získat vyšší výnos, je to zkrátka konstrukce, která umožňuje investovat do jiných typů majetku a používat jiné investiční postupy. Vyšší potenciální výnos obvykle přichází spolu s vyšším nebo jiným rizikem. Dobrým příkladem je fond zaměřený na soukromé firmy. Pokud se ale firma dostane do problémů, hodnota investice může výrazně klesnout. U akciového fondu je možné hodnotu akcií sledovat každý obchodní den. U soukromé firmy taková okamžitá tržní cena neexistuje. To může vytvářet iluzi stability, která nemusí odpovídat skutečnému riziku.
Závěrem
Největší chyba je kupovat FKI podle slibovaného výnosu. Správná otázka nezní „kolik fond vydělá?“, ale „co fond vlastní, jak je financován, jak snadno se z něj dostanu, kolik mě stojí a co se stane v horším scénáři?“. Teprve potom má smysl řešit očekávaný výnos. Jedna věta, kterou si je vhodné zapamatovat: FKI není investice pro člověka, který hledá nejvyšší číslo ve sloupci výnos. Je to investice pro člověka, který rozumí tomu, co fond vlastní, jak vydělává, jaké má dluhy, kolik stojí a kdy se může dostat ke svým penězům.
Pět otázek, které si položit před investicí
1. Do čeho fond skutečně investuje? Ne do jaké kategorie se marketingově zařazuje, ale jaká aktiva skutečně vlastní.
2. Kolik mě bude stát celá investice? Nejen vstup, ale také roční správa, výkonnostní odměna, případný výstup a další náklady.
3. Kdy se dostanu ke svým penězům? Zjistit je třeba nejen doporučený horizont, ale konkrétní pravidla odkupu, výpovědní lhůty a případné sankce.
4. Používá fond úvěr? Pokud ano, jak velký a za jakých podmínek? Úvěr může zvýšit výnos, ale také zesílit ztrátu.
5. Co se stane, když se fondu nebude dařit? U výkonnostní odměny je důležité vědět, od jaké hranice se počítá, zda existuje mechanismus zohledňující předchozí ztráty a jak přesně se odměna vypočítává.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
