Když centrální banka bojuje marně aneb 30 let bez inflace

Foto: Vytvořeno pomocí ChatGPT

Japonsko se stalo symbolem deflace a měnových experimentů, které fascinují i děsí svět. Co se stane, když inflace nepřichází ani po desetiletích tištění peněz? A jak to ovlivňuje investory, měnu i státní dluh? Podívejme se na největší ekonomickou laboratoř moderní doby a její poučení pro zbytek světa.

Od devadesátých let se Japonsko potýkalo s dlouhodobou deflací, index spotřebitelských cen nejednou dokládal pokles cenové hladiny. Deflace v dnešním pojetí znamená celkový pokles cenové hladiny, vyvolaný třeba útlumem peněžní a úvěrové nabídky nebo poklesem agregátní poptávky v ekonomice. Deflace vede k posilování kupní síly měny, což prodražuje splácení dluhů v reálném vyjádření, dlužníci trpí. Zároveň deflace zvyšuje hodnotu hotovosti a výhodnost investic s fixním výnosem, konzervativní investice z deflace těží.

Synonymem pro dlouhodobou deflaci je Japonsko. Deflační tlaky již po desetiletí ovlivňují tamní trhy, úrokové sazby a strategii japonské centrální banky (BoJ). Vývoj inflace v Japonsku ovšem za posledních šedesát let prošel několika výrazně odlišnými fázemi, které zásadně ovlivňovaly investiční prostředí. Graf 1 znázorňuje vývoj meziroční inflace v Japonsku měřené indexem spotřebitelských cen od roku 1960 do současnosti. Modré sloupce ukazují roční procentuální změnu cenové hladiny.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 91 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Kolaps akcií v Koreji: pákové pozice se hroutí, trhy zachvacuje strach

2 minuty

Jihokorejské akciové trhy zažily jeden z nejdramatičtějších výprodejů ve své historii. Hlavní index KOSPI během dvou dnů ztratil 18 % a z trhu zmizelo více než 625 miliard dolarů. Propad přitom nezpůsobily pouze geopolitické obavy kolem konfliktu v Íránu, ale především masivní využívání pákových obchodů mezi drobnými investory.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

7 minut

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

Inflace skrytá v dodavatelských řetězcích

4 minuty

Růst cen se v ekonomice šíří složitějšími cestami, než naznačují oficiální inflační ukazatele. Indexy spotřebitelských cen zachycují až konečný efekt, zatímco skutečný tlak na ekonomiku vzniká mnohem dříve – uvnitř výrobních a distribučních struktur.

Britské státní dluhopisy nemají na růžích ustláno. Co je tíží nejvíce?

4 minuty

Dluhopisy Spojeného království prodělaly za posledních 5 let citelné kapitálové ztráty, způsobené vydatným vzestupem jejich trhem požadovaných výnosů. Od podzimu 2024 oživl tento trend hlavně u dlouhých splatností. Podobný nepříznivý vývoj sice sledovaly také dluhopisy jiných západoevropských zemí, ale nelze přehlédnout, že Velká Británie si půjčuje za podstatně horších úrokových podmínek než mnohem zadluženější Itálie nebo větší rozpočtový hříšník Francie. K této skutečnosti významně přispívá setrvale vyšší inflace v ostrovní ekonomice i její ne vždy transparentní fiskální politika.

Dohoda EU–Indie: „Matka všech dohod“ jako geopolitický i investiční zlom

5 minut

Po téměř dvaceti letech vyjednávání uzavřely Evropská unie a Indie jednu z nejambicióznějších obchodních dohod současnosti. Dohoda, kterou sama Evropská komise označuje za „matku všech dohod“, je reakcí na zásadní proměnu globálního ekonomického uspořádání a představuje jasný signál, že světový obchod vstoupil do nové, strategičtější fáze.