Železnice – stará infrastruktura, nové příležitosti
Sektor, který v minulosti dominoval dopravě, dnes v Evropě i USA bojuje o své místo na slunci. Platí ale i dnes, že se v něm dají najít zajímavé investiční příležitosti?
Sektor, který v minulosti dominoval dopravě, dnes v Evropě i USA bojuje o své místo na slunci. Platí ale i dnes, že se v něm dají najít zajímavé investiční příležitosti?
Jako retailový investor nejspíše často přemýšlíte, do čeho vložit své peníze. Zatímco se můžete spoléhat na vlastní analýzu, jedna z nejzajímavějších strategií je sledovat, co dělají ti největší a nejúspěšnější. Těmto velkým hráčům se přezdívá "chytré peníze" (v angličtině smart money). Důvod je prostý – tito investoři mají k dispozici obrovské týmy analytiků, rozsáhlé zdroje a unikátní přístup k informacím.
V srdci moderní finanční teorie leží předpoklad, že investoři jsou racionální aktéři, kteří objektivně analyzují data a činí rozhodnutí na základě fundamentálních kritérií. Trh by měl být efektivní a reagovat pouze na nové, relevantní informace. Realita však často bývá jiná. Chování trhů a cen akcií je nezřídka ovlivněno faktory, které nemají s finanční výkonností firem nic společného. Jsou poháněny lidskou psychologií a jejím sklonem k asociačnímu myšlení.
Po splasknutí bublinové ekonomiky na přelomu 80. a 90. let se Japonsko ponořilo do desetiletí stagnace, deflace a marných pokusů o oživení. Přestože japonské akcie dnes lámou historické rekordy, reálný růst zůstává slabý, úrokové sazby extrémně nízké a dluh extrémně vysoký. Příběh Japonska není jen historickou kuriozitou – je mementem pro celý svět.
Osobnosti politických vůdců mohou mít na ekonomiku i investice větší dopad, než si mnozí uvědomují. Zvlášť u autokratů a silných prezidentů, jejichž rozhodnutí často nejsou vázána konsenzem ani demokratickými procesy. Tento článek se zaměřuje na to, jak různé styly vlády – od autoritativního Ruska přes centralizované Turecko až po populistickou Indii či ultrakonzervativní Saúdskou Arábii – ovlivňují trhy, měny a ceny surovin.
Centrální banka chtěla porazit deflaci a podpořit ekonomiku. Místo toho ale uvolněná měnová politika, slabá koruna a pozdní reakce na inflační tlaky vedly k historicky vysoké inflaci a hlubokým ztrátám. Jaké chyby udělala ČNB a co si z nich mohou odnést investoři i veřejnost?
Ještě před deseti lety byly sankce vnímány spíše jako politické gesto. Dnes se z nich stala ostrá zbraň, která dokáže během několika dní zničit celé trhy, znehodnotit investice a přesměrovat globální kapitálové toky. Svět financí se neustále proměňuje v bitevní pole.
Zdravotní pojišťovny stojí v roce 2025 na rozcestí. Zatímco technologické akcie lákají investory sliby astronomických výnosů, pojišťovací sektor zůstává spíše v pozadí – často přehlížený, někdy dokonce považovaný za „nudný“ nebo eticky problematický. Přesto právě zdravotní pojišťovny hrají klíčovou roli v ekonomice a jejich stabilita může být pro investory zajímavou sázkou. Jenže je to sázka bezpečná, nebo skrývá pod povrchem rizika, která mohou portfolio nepříjemně zasáhnout?
Investiční svět se v posledních letech choval, jako by zákony gravitace neplatily. Doba extrémně levných peněz sice skončila, ale její temný stín v podobě zombie firem teprve začíná plně doléhat na trhy.
Zatímco centrální banky ve světě zpřísňují měnovou politiku, Japonsko zůstává věrné nízkým sazbám a masivní podpoře ekonomiky. Investoři využívají levný jen k financování obchodů a měna dál oslabuje. Vývoj závisí nejen na domácí ekonomice, ale i na rozhodnutích amerického Fedu a síle dolaru. Co žene jen dolů, kdo z toho těží a kde číhají rizika?