Deglobalizace je mýtus: skutečně sledujeme re-globalizaci po blocích

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

V posledních letech se často objevuje tvrzení, že globalizace končí a svět se vrací k izolovaným ekonomikám. Politici hovoří o ochranářství, firmy o přesunech výroby zpět do domácích zemí a média často vykreslují scénář konce propojeného světa. Takový pohled je ale zavádějící.

Reálná data z Mezinárodní obchodní organizace, Světové banky nebo OECD ukazují, že globální obchod neklesá. Právě naopak, stále roste, jen se reorganizuje. Místo úplného stažení kapitálu sledujeme přesun výroby a investic do regionálních bloků, kde existuje politická stabilita, spolehlivá infrastruktura a dostatek pracovních zdrojů. Jinými slovy, svět se neuzavírá, jen hledá nové cesty propojení.

Obchod nekončí, jen mění směr

Objem světového obchodu za posledních pět let vzrostl zhruba o 15 % a především se mění jeho struktura. Tradičně dominantní Čína zůstává výrobní velmocí, ale firmy začínají diverzifikovat dodavatelské řetězce. Například Apple přesunul část výroby iPhonů do Vietnamu a Indie, zatímco automobilky, jako je Volkswagen, přesunují některé výrobní linky do Polska, Maďarska a České republiky. Cílem není vyhnout se Číně, ale snížit závislost na jednom dodavateli a reagovat na geopolitická rizika, jako jsou cla, omezení exportu nebo politické napětí. Z investičního pohledu to znamená, že kapitál se nestahuje, ale mění směr: firmy, které dokážou pružně přesměrovat výrobu, získávají konkurenční výhodu a zvyšují hodnotu pro akcionáře.

Multipolární svět jako příležitost pro strategické investice

Svět se stává multipolárním – nejsou to jen dvě velmoci, které určují obchodní pravidla, ale více regionálních bloků s vlastními obchodními vazbami. Pro investory to znamená, že vítězem není firma, která se izoluje, ale ta, která dokáže fungovat v různých regionech současně. Například logistické firmy proslulé zásobováním mezi Evropou, Asií a Amerikou, těží z růstu „friend-shoringu“. Podobně průmyslové parky v Polsku či Rumunsku jsou v současnosti plně obsazené, protože společnosti z Německa a Francie zde zakládají své dodavatelské základny. Energetické projekty zaměřené na stabilní regiony, například plynovody v rámci EU nebo solární farmy v Mexiku a Indii, zase poskytují dlouhodobé jistoty dodávek a stabilní výnosy.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 52 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Kevin Warsh jako signál změny, ne jen preferovaná volba

6 minut

Nominace Kevina Warshe do čela americké centrální banky představuje strukturální posun v uvažování o měnové politice Spojených států. Volba přichází v okamžiku, kdy finanční trhy řeší dlouhodobé důsledky vysokých úrokových sazeb, rostoucího státního dluhu, geopolitického napětí a technologických změn, které proměňují produktivitu i chování kapitálu.

Prezidenti vs. centrální banky: lekce z USA a Evropy

4 minuty

Střet prezidentů a centrálních bank je jeden z hlavních motorů volatility na finančních trzích. Zkušenosti z USA a Evropy ukazují, že politický tlak na měnovou politiku dokáže krátkodobě změnit směr akcií, dluhopisů i měn, zatímco dlouhodobé důsledky se často projeví v inflaci, zadlužení a přerozdělení kapitálu mezi sektory.

Regulace jako zdroj výnosů pro investory

4 minuty

Regulace tvoří rámec pro ekonomiku, ale zároveň vytváří trhy a poptávku po produktech a službách, které splňují nové legislativní požadavky. Firmy, které dokáží nabídnout řešení vyplývající z regulace, získávají stabilní příjem a rostou nezávisle na cyklech běžného podnikání.

Dohoda EU–Indie: „Matka všech dohod“ jako geopolitický i investiční zlom

5 minut

Po téměř dvaceti letech vyjednávání uzavřely Evropská unie a Indie jednu z nejambicióznějších obchodních dohod současnosti. Dohoda, kterou sama Evropská komise označuje za „matku všech dohod“, je reakcí na zásadní proměnu globálního ekonomického uspořádání a představuje jasný signál, že světový obchod vstoupil do nové, strategičtější fáze.