Deglobalizace je mýtus: skutečně sledujeme re-globalizaci po blocích

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

V posledních letech se často objevuje tvrzení, že globalizace končí a svět se vrací k izolovaným ekonomikám. Politici hovoří o ochranářství, firmy o přesunech výroby zpět do domácích zemí a média často vykreslují scénář konce propojeného světa. Takový pohled je ale zavádějící.

Reálná data z Mezinárodní obchodní organizace, Světové banky nebo OECD ukazují, že globální obchod neklesá. Právě naopak, stále roste, jen se reorganizuje. Místo úplného stažení kapitálu sledujeme přesun výroby a investic do regionálních bloků, kde existuje politická stabilita, spolehlivá infrastruktura a dostatek pracovních zdrojů. Jinými slovy, svět se neuzavírá, jen hledá nové cesty propojení.

Obchod nekončí, jen mění směr

Objem světového obchodu za posledních pět let vzrostl zhruba o 15 % a především se mění jeho struktura. Tradičně dominantní Čína zůstává výrobní velmocí, ale firmy začínají diverzifikovat dodavatelské řetězce. Například Apple přesunul část výroby iPhonů do Vietnamu a Indie, zatímco automobilky, jako je Volkswagen, přesunují některé výrobní linky do Polska, Maďarska a České republiky. Cílem není vyhnout se Číně, ale snížit závislost na jednom dodavateli a reagovat na geopolitická rizika, jako jsou cla, omezení exportu nebo politické napětí. Z investičního pohledu to znamená, že kapitál se nestahuje, ale mění směr: firmy, které dokážou pružně přesměrovat výrobu, získávají konkurenční výhodu a zvyšují hodnotu pro akcionáře.

Multipolární svět jako příležitost pro strategické investice

Svět se stává multipolárním – nejsou to jen dvě velmoci, které určují obchodní pravidla, ale více regionálních bloků s vlastními obchodními vazbami. Pro investory to znamená, že vítězem není firma, která se izoluje, ale ta, která dokáže fungovat v různých regionech současně. Například logistické firmy proslulé zásobováním mezi Evropou, Asií a Amerikou, těží z růstu „friend-shoringu“. Podobně průmyslové parky v Polsku či Rumunsku jsou v současnosti plně obsazené, protože společnosti z Německa a Francie zde zakládají své dodavatelské základny. Energetické projekty zaměřené na stabilní regiony, například plynovody v rámci EU nebo solární farmy v Mexiku a Indii, zase poskytují dlouhodobé jistoty dodávek a stabilní výnosy.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 52 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Fintech jako nová infrastruktura peněz v evropské ekonomice

7 minut

Peníze už nespí. Digitální transformace, poháněná okamžitými platbami, bankovními aplikacemi a investičními algoritmy, smazala časové prodlevy a proměnila finance v tekutou entitu, která protéká ekonomikou v reálném čase. Pro byznys to znamená raketové zrychlení obratu kapitálu, pro investory demokratizaci trhů, ale pro celý systém novou, dosud nepoznanou úroveň technologické závislosti.

Pasti nekonečného rozšiřování a hledání skutečného bohatství

7 minut

Fenomén růstu tržeb představuje v moderním investičním prostředí jeden z nejvíce zavádějících ukazatelů, který často zakrývá hlubokou erozi vnitřní hodnoty firem. Akciové trhy se v posledním desetiletí naučily uctívat objem prodejů jako hlavní modlu, přičemž zcela opomíjejí schopnost společnosti generovat volnou hotovost. Tato fascinace růstem za každou cenu vede k situacím, kdy podniky sice obsluhují stále větší část trhu, ale zároveň prohlubují svou provozní ztrátu a závislost na externím financování.

Půl bilionu na hraně: Vlna refinancování hypoték může tvrdě zasáhnout domácnosti i ekonomiku

3 minuty

Jen letos u nás skončí fixace úroků u hypoték v objemu bezmála půl bilionu korun – ještě o něco více to pak dle dat České národní banky bude příští rok. Za oceánem pak zase celkem nepozorovaně bobtná problém v technologické kolébce Silicon Valley. Nečeká realitní trh podobný scénář jako při krizi v roce 2008?